Po prvním článku o blackoutu jsem se k problému vrátil s více informacemi i osobní návštěvou u stožáru číslo 35 linky V411.
Pár minut před blackoutem teklo přes Krušné hory (od společnosti 50Hertz) +/- 1800MW elektřiny, to je hodně, ale samo o sobě to není na shození přenosové sítě. Podobné objemy tekly i před 4. červencem, ale i potom (např. 15.7. to byly skoro 2GW od 14.15 do 16.00, ..).
Samotné přetoky z německých solárů za náš blackout opravdu nemohly. Spíš to byla nenasytnost a snaha, co nejvíce vydělat na dovozu levné elektřiny, které od 1. do 4. července každý den dopoledne byla opravdu velmi levná. Cena se pohybovalo okolo 0 (nula) Euro. No nekupte to, když je to tak levné.
Pro rychlé objasnění a vysvětlení situace byla a stále je překážkou zvláštní komunikace mezi vedením ČEPS a veřejností, která svým charakterem jen přidává na spekulacích. Ano, skutečně spadnul/ přetrhl se jeden vodič vysokého napětí. Prý tento vodič způsobil výpadek elektřiny pro milion odběrných míst. To měl být velký důvod, aby GŘ nebo někdo z představenstva vzal auto, štáb nějaké televize a odpoledne nebo v podvečer by byl na místě opravy. Spoustu spekulací by tím už na začátku smáznuli. Neudělal to nikdo z nich. Píše se rok 2025, takže díky mobilu a sítím by byl stále v kontaktu s kolegy a dispečinkem.
Naštěstí je dnes možné se o přenosové síti v ČR i v zahraničí prostřednictvím svobodného přístupu k informacím dozvědět spoustu zajímavých věcí a tyto analyzovat. Není nutné spoléhat na to, jaké příběhy nám manažeři převypráví. Když by bylo na počátku rychlé a jasné vysvětlení, tak by se na výpadek zapomnělo. Mizerná komunikace naopak vyvolává stále větší zájem.
Dne 10. července odpoledne sice vystoupili zástupci ČEPS s informacemi o blackoutu, ale ve skutečnosti neodpověděli na žádnou z podstatných otázek. Dozvěděli jsme se, že problém způsobil přerušený vodič a následně pokles výroby v elektrárně Ledvice 6. Takové vysvětlení mi přišlo moc strohé. Nikdo neukázal fotku přervaného nebo přepáleného vodiče, fotku montérů při opravě, navíc proč by dispečer v elektrárně sám snižoval výkon na hranu minimální spolehlivé výroby atd.
Dost mi to s odstupem týdnů připomnělo situaci okolo údajně drahé elektřiny v letech 2022 -23, která se musí kupovat přes burzu, ale vedle toho ČEZ rychle žádal premiéra a vládu ČR o půjčku 50 – 75 miliard korun na uhrazení ztrát z obchodování s komoditními deriváty.
Takže jsem začal hledat. Osobně jsem se zajel podívat na místo padlého drátu/ fázového vodiče za obcí Kličín. Byly tam stopy po opravě jednoho ze tří vodičů na jedné fázi mezi stožárem – portálem 35 a odbočným stožárem 36. Ve výšce byla na jednom ze tří vodičů jedné z fází vidět čerstvá spojka. Jenže po ověření místa pádu vodiče vystoupily další otázky – Ledvice, rozvodna Praha Chodov, elektřina ze zahraničí a navíc pokles výroby v uhelkách i ze solárů v pátek 4. července před obědem. Já hledal odpovědi a vy je najdete na následujících řádcích.
Nikdo z pracovníků ČEPS nehovořil na tiskovce dne 10. července o PST transformátorech, nikdo nevysvětlil, jestli elektřina z Německa jsou nekontrolované přetoky nebo levné nákupy. Takže pokud jsem se nechtěl spokojit s vysvětlením průměrných manažerů, bylo třeba shromáždit data od ČEPS, OTE, ERÚ, 50Hertz Transmission GmbH a ENSTO-E a vyhodnotit si je. Naštěstí jsou dnes tato data dostupná a je jen potřeba je pospojovat do hromady a analyzovat. Takže:
1. Přetoky z Německa
Přetoky z Německa (od firem 50Hertz i Tennet) mají spíš charakter nákupu levných přebytků než transport elektřiny mezi Saskem a Bavorskem. To je možné odvodit mimo jiné z toho, že v některých okamžicích v pátek dopoledne současně tekla elektřina z Saska i z Bavorska do ČR. Navíc cena byl nulová (0 Euro) nebo dokonce i záporná. Z toho a z neobvykle velkého odstavování uhelných zdrojů je vidět, že na začátku července ČEPS rozjel ruletu s levným nakupování elektřiny z Německu a současným snižováním výkonů našich uhelných zdrojů.
2. Snižování výkonu v Ledvicích
Tento výklad podporuje i fakt, že v dubnu 2025 a potom v týdnu 15. května 2025 se v dopoledních hodinách v elektrárně Ledvice 6 snižoval výkonu pod 290MW až k hodnotám okolo 258 – 240MW, což je méně než 39% instalovaného výkonu. V červnu byly Ledvice 6 odpojeny a na začátku července 2025 se v dopolednímsnižování výkonu pokračovalo. Ve středu a ve čtvrtek před obědem se dostaly na snížený výkon 257MW. Je zvláštní, že už v pátek 4. 7. v 11.45hod. je v záznamech Entso-e uvedeno, že elektrárna jela na výkon 118MW, a to je méně než 20 % výkonu.
Jak to bylo se snižováním výkonu na elektrárně Ledvice 6 (NZ) pod 40 % výkonu v polovině května 2025 a následně první týden v červenci? Jak je možné, že Ledvice (6) Nový zdroj vykazovaly v pátek 4. 7. v 11.45 h výkon 118MW. Co spadlo dříve – vodič u Kličína v 11.51 hod. nebo Ledvice 6 okolo 11.45 h, protože měly snížit výkon na hranu, případně pod hranici minimálního výkonu v provozu? Odkud přišel nápad se snižováním výkonu, od manažerů ČEZu nebo ČEPSu??? Takový nápad rozhodně nepochází od řadového dispečera. Je potřeba znát odpovědi a vědět, kdo si hraje s turbínami elektráren. Protože jinak další na řadě mohou být jaderky.
Dovoz elektřiny, spadlý vodič a Ledvice 6, to byla situace v Severních Čechách a teď se pojďme zamyslet nad tím, proč byl bez elektřiny pravý břeh Vltavy v Praze.
3. Rozvodna Chodov
V případě přerušení vedení V411 se nabízí obchozí cesta pro elektřinu přes rozvodny Řeporyje a Chodov do rozvodny Čechy Střed a dál podle potřeby (víc na mapě PS).
Rozvodna Chodov zajišťuje především napájení pravého břehu Vltavy v Praze. Tato část Prahy byla při blackoutu i při výpadku bez elektrické energie. Obě dvě označení jsem naschvál uvedl pro ty štourali, kterým víc záleží na slovíčkách než na jádru problému. Tak a teď ten problém na rozvodně Chodov nebo na vedení do nebo z rozvodny.
Rozvodny Řeporyje i Chodov jsou napájeny přes vedení 400kV z Temelína, přes rozvodnu Kočín a navíc je mezi těmito rozvodnami propojka 400kV. (Je to na mapě PS)
Rozvodna Řeporyje je navíc přes linku V412 napojena k rozhodně Hradec u Kadaně. Když rozvodna Řeporyje měla elektřinu, tak jak je možné, že za rozvodnou Chodov byli odběratelé bez elektřiny?
Vypadla rozvodna Chodov pro nízký tlak izolačního plynu nebo tam byl jiný důvod? Neprůchodnost rozvodny Chodov může být i vysvětlením, proč se přehřívala linka V208, což je nižší (220kV) vedení mezi rozvodnami na jihu, západě Čech a rozvodnou Čechy Střed. O rozvodně Chodov zatím napadlo ani slovo, i když už tam v minulosti byly velké problémy. Neprůchodnost rozvodny Chodov by vysvětlovala, proč nešlo použít vedení 412 – 414 – 415 Hradec – Čechy Střed jako obchozí 400kV cestu výpadku linky V411.
V datech, mapách a dalších pokladech jsem nenašel uspokojivé vysvětlení, proč jeden břeh Vltavy měl a druhý neměl elektřinu. Přesněji nenašel jsem informace o tom, v jakém provozním stavu byla rozvodna Chodov a v rozvodně zakončená vedení (V414, V415, ..) v pátek 4. 7. 2025 okolo oběda. V každém případě pokud by vedení byly v pořádku, tak by se elektřina z rozvodny Hradec dostala až do rozvodny Čechy Střed.
4. Ztráta výkonu ze solárních elektráren
V tabulce č. 1 je vidět, že ve středu a ve čtvrtek nebyl v časech 11.45 h a 12.00 h mezi výkonem solárů výrazný rozdíl. V pátek 4. 7. 2025 v uvedeném čase najednou došlo k poklesu o víc jak 350MW. Navíc ten pokles byl už v časech 11.30 h až 11.45 h, kdy došlo ke snížení výkonu o víc jak 60MW. To se stalo před polednem, kdy běžně výkon solárů roste. Podle dat ze serveru Opendata CHMI.cz v pátek 4. 7. mezi 11.00 h a 12.15h skutečně kolísal, minimálně ve Středočeském kraji, sluneční svit a právě to vysvětluje i snížený výkon solárů. A to znamenalo další komplikace pro přenosovou síť v nesnázích. Ztráta 350MW kvůli rychle se vytvořené oblačnosti by měla být dalším varováním. Mimochodem těch 350MW je větší ztráta než odpojení elektrárny Ledvice 6 v době sníženého výkonu.
5. Ještě pro úplnost uvádím úbytky výkonu z uhelných elektráren
Po blackoutu se mluvilo a psalo o výpadku elektrárny Ledvice 6 (Nový zdroj). Jenže mimo pokusů s provozem na nízký výkon Ledvicích tam jsou patrné další poklesy už od rána. Jen za 15 minut mezi 11.30 h a 11.45 h ubyl ze sítě výkon téměř 140MW. Pokles v čase mezi 11.45 h a 12.00 h mohl být způsoben dalším snižováním nebo výpadkem některého ze zdrojů, ale také nouzovým snížením po přerušení vodiče na lince V411.
Z dat za celý pracovní týden před blackoutem je vidět, že dispečeři ČEPS snižovali výrobu na uhelných elektrárnách každý den dopoledne. Tuto elektřinu nakupovali z Saska a z českých solárních elektráren. Čtyřikrát to v týdnu vyšlo. V pátek se to ale pak velmi, velmi pokazilo.
6. Dlouhé stráně a rozvodna Krasíkov
Je zvláštní a zasloužilo by si jasné vysvětlení proč 4. 7. před obědem při nedostatku elektřiny nepomohla rozvodně Krasíkov přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně. Například den předtím jela druhá turbína ráno do 8.15 h a stejně tak i v pátek 4. července. Těch 200MW by pomohlo.
Závěr a shrnutí
Elektřina z Německa nejsou nekontrolované přetoky, ale ekonomicky výhodný (pro ČEPS) dovoz, který 4. července mezi 11.30 h a 12.00h spadnul téměř o polovinu objemu (z 2GW na 1.1GW).
Vodič mezi stožáry 35 a 36 na lince V411 se skutečně přerušil. N-1
Hodně zvláštní je ticho okolo rozvodny Chodov a její neprůchodnosti. Tam se najde nejvíc odpovědí na otázky okolo blackoutu 4. července 2025. N-2
Na elektrárně Ledvice 6 se dělaly pokusy s provozem se sníženým (hodně sníženým) výkonem a nepovedlo se to. N-3
Navíc se v pátek před obědem objevila vysoká oblačnost a snížil se výkon solárních elektráren během pár minut o 350MW. N-4
To už bylo pro přenosovou síť opravdu moc.
Před časem jsem psal o drahé elektřině a prohraných spekulacích s komoditními deriváty, které nás stály (prostřednictvím zdražení elektřiny) 26 miliard korun a následně zdražilo prakticky veškeré zboží. Následovalo ticho. Následně celá, strašně drahá kauza utichla.
V případě blackoutu to manažeři a ministr zkouší zahrát podobně. Říkají, že to budou řešit s zahraničními odborníky. Přitom by na začátku stačilo říct, jestli se drát přetavil nebo praskl. Stačilo by vysvětlit, kdo, s kým a za jakých podmínek se dohodl na snižování výkonu v Ledvicích 6 a především v jakém provozním stavu byla rozvodna Chodov.
Data z ENTSO-e a dalších zdrojů jsou pomocníkem při hledání odpovědí, proč se stal blackout 4. července. Aby se taková situace již neopakovala musí být ve vedení ČEPS zkušení manažeři, kteří se nevymlouvají, že něco nejde, kteří skutečně dokáží problémům předcházet, případně je včas, rozhodně a bez výmluv řešit.
