Spadlý vodič na lince V411 a odpojení elektrárny Ledvice 6 spustily blackout 4. července před polednem, ale hlavní příčina ležela jinde. V předchozích dvou dílech jsem zkoumal dovoz elektřiny z Německa. Ten byl v dopoledních hodinách velký – velmi velký – ale naplánovaný. Zjistil jsem také, že vlivem oblačnosti došlo ke snížení výkonu českých solárních elektráren o 350 MW a stopa mě zavedla až k rozvodně Praha–Chodov. V druhém díle jsem uvedl, že rozvodna, pro mne tehdy, z neznámého důvodu nepřeváděla elektřinu od zdrojů na západě republiky do centra Prahy a směrem k rozvodně Čechy Střed.
Opakovaně jsem také zmiňoval zvláštní komunikaci ze strany ČEPS i dalších úřadů a firem spojených s energetikou a blackoutem. Na druhou stranu – když chci obhajovat vysoké náklady nebo skrýt nepořádky či různá pochybení, tak neprůhlednost, nesrozumitelný slovník a dlouhé zkoumání jsou tím nejjednodušším způsobem, jak to udělat. Lidé zapomínají a trápí je novější problémy.
Při hledání vysvětlení, proč se rozvodna Chodov ocitla bez elektřiny, mi paradoxně pomohly dokumenty společnosti ČEPS. Nejde o žádné tajné materiály, jsou veřejně dostupné – jen je potřeba je hledat s velkou dávkou trpělivosti. Podobně jako ENTSO-E zveřejňuje provozní informace o evropských přenosových soustavách, i ČEPS publikuje plánované odstávky vedení velmi vysokého napětí (400 a 220 kV), opravy na rozvodnách a elektrárnách. Tento dokument se jmenuje Měsíční příprava provozu.
Z přípravy na červenec 2025 bylo možné vyčíst například to, že bude odpojena linka VVN mezi rozvodnami Řeporyje (severozápadní Čechy) a Chodov, a také linka mezi Temelínem (konkrétně rozvodnou Kličín) a Chodovem. Elektřina se tak v červenci mohla do rozvodny Chodov dostat jen ze směru od rozvodny Čechy Střed. Po přerušení linky V411 a odpojení Ledvic 6 už v severovýchodních Čechách nebyl jiný dostatečně silný a rychlý zdroj, a právě proto se pravý břeh Vltavy v Praze ocitl bez elektřiny.
Opravy linek V414 a V476 byly připravovány dlouho dopředu a řádně oznámeny. Ale právě tím, že byla rozvodna Chodov odpojena od zdrojů na severozápadě (V414) i jihu Čech (V476), byla porušena často zmiňovaná podmínka N-1. Navíc v dokumentu Měsíční příprava provozu stojí, že od pondělí 30. 6. do pátku 4. 7. bude každé dopoledne snižován výkon Ledvic 6. Přitom už 29. května 2025 proběhl menší blackout v Ústí nad Labem a okolních okresech. Tyto události měly být jasným varováním, že přenosová síť bude na začátku prázdnin mimořádně zranitelná. Byl čas se připravit – manažersky i technicky.
Přenosová soustava – mapa a rozdělení
Mapa č. 1 (v úvodu článku) ukazuje zjednodušený pohled na přenosovou soustavu. Kompletní mapu najdete například na webu OTE.cz. Zjednodušeně lze soustavu chápat jako dvě velké části (severní a jižní), propojené pouze ve třech bodech (málem přepálenou linku V208 nepočítám). Jde o:
- známou linku V411 mezi rozvodnami Hradec u Kadaně a Vyškov na Mostecku (porucha)
- propojení Řeporyje – Chodov (resp. Chodov – Čechy Střed) (výluka)
- a rozvodnu Prosetice (na Olomoucku) s napojením na Mírovku nebo Sokolnice.
Nejvýkonnější zdroje i přeshraniční vedení jsou v jižní části sítě – Temelín, Dukovany, linky do Saska a Bavorska. Severní část má jen menší zdroje (100–280 MW), Ledvice 6 (max. 660 MW) a přeshraniční linku do Polska, přes niž se nahrazuje výroba elektrárny Dětmarovice. Dále tam najdeme paroplynovou elektrárnu Počerady a přečerpávací elektrárnu Dlouhé Stráně, ke kterým se ještě vrátím.
4. červenec – dopoledne
O přerušeném vodiči na lince V411, odpojení Ledvic 6 a poklesu výroby ze solárů o 350 MW jsem psal v minulém článku. Šlo o nepříjemné poruchy doplněné o zásah počasí. Mnohem větší roli však sehrály podmínky nastavené ČEPSem v Měsíční přípravě provozu.
Na červenec 2025 bylo naplánováno zhruba dvojnásobné množství odstávek vedení VVN oproti roku 2024 – v průměru 12 linek denně oproti 6 v roce předchozím. Při dobré organizaci to lze zvládnout bez dopadu na spotřebitele, ale klíčová je připravenost na neplánovaný výpadek. Současně bylo naplánováno dlouhodobé odstavení (nikoli jen dopolední omezení výkonu) u 8 bloků s celkovým výkonem přes 1 600 MW v severní části soustavy
Navíc k blackoutu přispěly :
-
Manipulace s výkonem Ledvic 6. Ty byly dlouhodobě naplánovány od 30. června do 4. července. Nešlo o jednorázový zásah dispečera. Nebyl, ale naplánován pád až na 0MW.
-
Před blackoutem byly kvůli opravám odstaveny linky V414 a V476, takže rozvodna Chodov dostávala elektřinu jen z Čech Střed.
Varováním měla být nedávná zkušenost:
-
29. května blackout v Ústí n. L. souvisel s odpojením rozvodny Chotějovice, která měla od Ledvic dostat vypínací impuls. Na půl hodiny tak bylo bez proudu celé Ústí a okolí.
- Dne 4. července byla celá přenosová síť v mnohem složitější situaci než na konci května.
V takových podmínkách stačilo relativně málo a 4. července v oslabené přenosové síti došlo k blackoutu, který se projevil i v Praze a severovýchodních Čechách. Znovu obnovit dodávky nebylo snadné a už vůbec ne rychlé, protože v severní části sítě v době blackoutu nebyly k dispozici další výkonné a stabilní zdroje. Ledvice 6 byly od oběda 4. července odpojeny a do sítě začaly znovu dodávat až druhý den odpoledne. Takže to nebylo jen pouhé snížení výkonu. Ostatní zdroje (ČEZ, Sev.en) po ranní výrobě do 10 hodin výkon utlumily na nulu.
Pozice elektráren Počerady II a Dlouhé Stráně (ČEZ)
Několik minut před 12. hodinou dne 4. července spadl vodič na lince V411 a elektrárna Ledvice 6 byla odpojena. V záznamech ENTSO-E je možné dohledat, že už několik minut po 12.00 začaly elektrárny firmy Sev.en – konkrétně Počerady (bloky 2 a 6) a Chvaletice (blok 4) – dodávat znovu elektřinu. Málo, ale už dodávaly. Jenže v případě klasických uhelných elektráren trvá najetí do plného výkonu několik hodin, klidně 5 – 6 hodin.
Je velmi zvláštní, že zdroje ČEZ, konkrétně paroplynová elektrárna Počerady II a elektrárna Dlouhé Stráně, se do pomoci při blackoutu nezapojily. Elektrárna Dlouhé Stráně (280MW) má náběh v řádu desítek sekund. Pokud je vše v pořádku, tak by za 2,5 minuty měl být její generátor na plném výkonu. Nebyl, i když ráno skoro dvě hodiny vyráběl elektřinu.
Podobné je to s paroplynovou elektrárnou Počerady II (880MW), která má pomalejší náběh než Dlouhé Stráně, ale nejsou to dlouhé hodiny jako u klasických uhelných bloků. Ani Počerady II se do pomoci se zvládnutím blackoutu nezapojily. Navíc nikdo neřekl, proč se nezapojily.
Komunikace s veřejností a mezi firmami
Pan Daniel Beneš z ČEZ v dopise určeném ERÚ, premiérovi a ministrovi průmyslu a obchodu vyjmenovával několik pochybení ČEPS ve spojitosti s blackoutem. Taktně však pomlčel, že práce na elektrárně Ledvice 6 (testy, úpravy – není důležité pojmenování) způsobily na konci května odpojení rozvodny Chotějovice poté, co rozvodna obdržela od elektrárny vypínací signál.
A 4. července po úplném odstavení elektrárny Ledvice 6 její výkon a schopnost jej zvýšit až na 660MW v přenosové síti chyběly.
Jak to bylo se špatnou komunikací mezi dispečery ČEPS a ČEZ v prvních sekundách po blackoutu, vysvětlí jen záznamy z telefonní nebo počítačové komunikace. Když po přerušení vodiče na lince V411 začaly – v rámci možností – uhelné elektrárny nabíhat (Počerady I, Chvaletice), měly začít nabíhat i elektrárny Počerady II a Dlouhé Stráně.
Představa, že by mezi dispečery panovala neprofesionální atmosféra, kdy by s někým komunikovali a jiného ignorovali, je nepřijatelná. Zažil jsem takové prostředí, vím, co mu může předcházet, ale na místě, kde se řídí jeden z prvků kritické infrastruktury, to nemá co dělat. Podobně tam nemá co dělat neuposlechnutí příkazu ke spuštění bloku elektrárny.
Již v prvním díle jsem se také pozastavoval nad tím, jak dlouho se táhne stavební povolení pro posílení linky V411. Téměř deset let se prý ČEPS snaží získat stavební povolení. To není normální a není moc spisovných slov, která by to popsala. Jde o jeden z prvků kritické infrastruktury, takže pokud linka téměř deset let nezískala povolení, je za tím buď lenost, nebo zlý úmysl.
Dále jsem se v minulých dílech podivoval nad tím, že nám s vysvětlením blackoutu mají pomoci zahraniční odborníci, případně nějaká komise. Ve skutečnosti je to ze strany ČEPS snaha hrát o čas a doufat, že lidé, novináři i politici budou mít za pár měsíců důležitější problémy. Jenže problém, který se nepopíše a hlavně nevyřeší, se po čase vrátí – a to s mnohem větší intenzitou. Podobně jako regionálním blackoutu z 29.května následoval mnohem větší 4. července.
Při hledání vysvětlení blackoutu stačilo opravdu nahlédnout do dat ENTSO-E a ČEPS a mnoho informací z nich lze vyčíst. Výjimkou je pouze to, jak spolu komunikovali dispečeři ČEPS a ČEZ na počátku blackoutu. Jinak se v dokumentech ČEPS dá dohledat (a při psaní minulých dílů jsem je ještě neviděl), že ČEPS a provozovatelé elektráren si naplánovali na červenec 2025 neobvykle velké množství odstávek a oprav. O důležitosti těch oprav nepochybuji, ale musejí se naplánovat tak, aby v součtu neoslabily celek – tedy přenosovou síť. V případě plánu na počátek července nikdo vážně nemyslel na stabilitu sítě při další poruše. Protože při odpojení vedení z Řeporyjí a z Temelína na Chodov už byla přenosová síť ve stavu podobném N-1.
Provoz i s jednotlivými opravami vedení VVN byl sice dopředu naplánovaný, ale minimálně severní část přenosové sítě byla velmi oslabena. Na to se nereagovalo přiměřenými opatřeními. Jednou z možností bylo mít naplánovanou již dopředu výkonovou zálohu v severní části přenosové soustavy.
Poslední možností byl, slovníkem ČEPS, tzv. redispečink (slovníkem ENTSO-E – Redispatch
) pro zajištění výroby elektřiny jako například 13. července :
13. 07. 00:00
Z důvodu očekávaných problémů s udržením napětí v mezích sjednán vnitrostátní redispečink:
0:00 až 9:00 – 170 MW
Opatření bylo realizováno najetím výroby ECHV TG4 a EPOC TG6.
(ty zkratky znamenají blok č. 4 Chvaletice a blok č. 6 v Počeradech)
Zmínil jsem dlouho se táhnoucí stavební povolení pro elektrické vedení VVN, tedy součást kritické infrastruktury. Zmínil jsem naplánování, resp. povolení odstavení vedení VVN a elektráren v červnu 2025. Zmínil jsem i zvláštní komunikaci mezi ČEPS a ČEZ na počátku řešení blackoutu. A přitom to všechno jsou relativně jednoduché úkoly. Nejedná se o řízení štěpné reakce v atomovém reaktoru ani o projekci a budování nové přehrady s vodní elektrárnou. Jednalo se o běžnou komunikaci mezi zástupci dvou firem a případně o včasné rozhodnutí, že se nechají ve výkonu (v záloze) určené bloky uhelných elektráren.
Od upadlého vodiče na lince V411 jsem se při zkoumání blackoutu dostal k chybě – možná manažerské, možná technické, která způsobila blackout 29. května na Ústecku. Jenže z dokumentů ENTSO-E a hlavně ČEPS je jasné, že hlavní příčinou blackoutu 4. července letošního roku byla špatná manažerská příprava oprav na vedení VVN a elektrárnách v červenci 2025.
Přerušení vodiče na V411, odpojení elektrárny Ledvice 6 a mraky nad Čechami skoro v jeden okamžik byly nešťastnou souhrou událostí. Špatná manažerská rozhodnutí a nevytvoření záloh v severní části přenosové sítě, ale byly hlavní příčinou, proč k blackoutu došlo a hlavně proč trvalo obnovení dodávek elektřiny tak dlouho.
Když jsem dokumenty o odstávkách v červenci 2025 našel já a našel jsem tam slabá místa, tak manažerům se specializací na energetiku z ČEPS a princip N-1 muselo být už při sestavování „ Měsíční přípravy provozu“ pro červenec 2025 jasné, že přenosová síť bude v tomto období velmi zranitelná, a to především v její severní části. Je tedy s podivem, že neudělali nic pro to, aby k blackoutu nedošlo, ledaže by to byl úmysl, jak ospravedlnit budoucí obrovské náklady na modernizaci přenosové soustavy. Blackout může nastat v každé přenosové síti, ale její správci jsou placeni za to, aby k tomu nedošlo, případně výpadek byl jen velmi krátký. Podle mně ale trval blackout 4. července tak dlouho proto, že mu vytvořily podmínky špatná manažerská rozhodnutí.
