Na úvod našeho rozhovoru se nemůžu zeptat, zda váš pseudonym Annabelle má co do činění se jménem panenky z amerického hororu?
(Smích) Ano, je to tak. Zrovna se to tak sešlo, když jsem si vymýšlela pseudonym, že dávali Annabelle 3 v kinech a já si řekla, proč ne. Možná máme něco společného.
Máte vůbec ráda hororové či akční filmové snímky? Nebo se doma díváte pouze na hudební klipy či muzikály?
Akční filmy ráda mám, ale horory vůbec. Jsem v tomhle mezi kámoši trochu taková babička trochu (smích). Věřím, že všechno, co člověk vidí, se někde v mozku ukládá a navždycky se to tam zanese. Takže raději dám přednost nějaké komedii.
Co je vlastně pro vás domov? Je to Praha, nebo jste světoběžnice a domov je pro vás místo, kde ráno právě snídáte?
Praha je určitě můj domov, miluji to tady. Ale pořád mě to táhne ven a jsem schopna si udělat domov kdekoli. Vždycky jsem hodně cestovala a ve finále jsou pro mě domovem spíše lidé než konkrétní města.
Bydlela jste v Londýně i v Berlíně, tedy v kosmopolitních městech. Chtěla byste v některém z nich zůstat natrvalo?
V obou dvou jsem chtěla žít delší dobu, ale vždycky se něco zvrtlo a já se musela vrátit do Prahy. Natrvalo si umím představit třeba spíš Los Angeles, přestože jsem tam nikdy nebyla, ale to klima a oceán by mi vyhovovalo víc než deštivý Londýn. V Berlíně se mi líbilo, je to o trochu více západnější město, ale lidé mi tam úplně nepřirostli k srdci, bohužel. V Londýně zase vládne velký pocit svobody, což miluji, ale nedostatek slunce u mě vedl bohužel nevyhnutelně k depresi (úsměv).
V Londýně jste jako servírka obsluhovala anglického prince Harryho. Odpovězte upřímně – pokud by nebyl princ, myslíte si, že je to sexy chlap?
Ano, připadá mi jako sexy chlap, dokonce nezávisle na jeho původu. On si ode mě ale tehdy beztak nemohl nic vzít, protože královská rodina údajně na takových akcích nejí a snad ani nepije. Je to královský bonton.
Když ještě srovnáte Londýn, Berlín a Prahu – je z vašeho pohledu naše metropole „uprděné“ město, nebo pulsující aglomerace?
Určitě nechci nazvat Prahu uprděnou. Je spíš klidná, a to je pro život velice příjemné, ale mě, jako mladého člověka, to trochu uspává, proto si raději hledám stimuly ve větších městech. Praha je čistá, krásná a poklidná, což jsem si uvědomila až po životě v Londýně a Berlíně. Tam úplně cítíte to napětí a soutěživost ve vzduchu, což je motivující, ale zároveň vyčerpávající.
Jste rozená Pražačka. Kde jste prožila mládí a která část města je pro vás nejoblíbenější?
Těch lokalit bylo víc. Jako mini člověk jsem zahájila svojí životní dráhu ve Stodůlkách, většinu puberty prožila v Troji, do školy jsem chodila do Dejvic a do Vysočan, ale nejvíc jsem si potom oblíbila Holešovice a Letnou, kde jsem měla první dospělácký byt. Sice ve spolubydlení, ale už to bylo nějakým způsobem moje teritorium. Teď bydlím v Karlíně, který také miluju, ale musím přiznat, že když si dávám někde schůzku, je to spíš Letná. Kromě Kasáren Karlín samozřejmě, to je moje nejoblíbenější místo!
Už 20. října budete vystupovat na sólovém koncertu ve zmíněných Kasárnách Karlín. Co jste si pro fanoušky připravila?
Strašně se na to těším! Mám úžasnou kapelu, se kterou jsme teď „zabili“ letní sezónu, jak se říká. Mám skvělé ohlasy na debutové EP „KIDNAP ME PLS“, které pokřtíme a zahrajeme songy z něj. A navíc právě v Kasárnách Karlín, nejlepším místě na světě (úsměv). Je to tam úžasné a vím, že si lidé užijí jak koncert, tak lokaci.
Ve svých písničkách často vyprávíte o niterných pocitech. Jak byste sama sebe definovala – jste rozená optimistka s občasnými depresemi, nebo vidíte všechno černě a necháte se občas životem mile překvapit?
Myslím, že to mám takové fluidní. Jak kdy. Pokouším se o to první, ale někdy je to vzhůru nohama. Snažím se být šťastná a připomínat si, že cesta je cíl, ale občas se do toho člověk trochu moc namočí a pro stromy nevidí les. Pak mi okolí musí připomínat, co všechno už jsem dokázala a kolik toho ještě dokážu, abych se zase postavila na nohy.
Za váš největší dosavadní úspěch lze považovat účast ve finále národní nominační soutěže pro Eurovizi. Jaké máte další plány?
Pracovala jsem teď na EP a s ním ještě nějaké další plány mám. Potom si chystám singly s featama = s hosty, a to jak českými, tak zahraničními. Jinak pracuji na tom, abych s kapelou začala jezdit hrát do zahraničí. To je momentálně pro mne také velká priorita.
K vaší image patří nalepovací „tetovačky“ na obličeji. Dáváte si je na tvář podle momentální nálady, nebo máte propracovaný systém, kterou a kdy zvolit?
Podle nálady, ale poslední dobou se kloním k jednotnějšímu a jednoduššímu stylu. Používám jenom černou a maluju si pod oko takové obrácené áčko. Už mi to ale fanoušci na koncertech vyčetli (smích). Že přišli s barevnými nalepovacími tetovačkami a já mám jen černý obrázek.
