Začněme na úvod klasickou otázkou – jak psa nejrychleji naučíme základním povelům?
Je to stejné jako u lidí. Za jak dlouho se dítě naučí číst a psát? Nebo za jak dlouho se dospělý člověk naučí cizí jazyk či řídit auto? Někdo rychleji a někdo pomaleji. A stejné je to i psů. Ale k vaší otázce. Chovatel musí projít se svým psem několika fázemi. Nejprve je to fáze učení a vysvětlování, ideálně na jednom místě k tomu určeném, čili s motivační osou, což bude trvat několik hodin. Následuje fáze upevnění – chování pes zvládne v různých časech, na různých místech s motivační osou, což bude trvat několik dní. Pak přichází fáze zatížení – chování pes zvládne s rušivými vlivy a negativními podněty (s lidmi, psy, zvěří, auty, hromy a blesky, ohňostroji, pachy, zvuky atd.) což bude trvat několik týdnů.
Poslední je fáze praxe chování – a ta potrvá po zbytek jeho života.
Opět je to stejné jako u lidí. Co si pamatujete z hodin přírodovědy nebo z maturity? Já si pamatuji velmi málo. A jak se cítíte, když přijdete na nové místo nebo do jiné společnosti? Prostě to trvá, než si zvyknete. Pes to má stejně. Chování se naučí, ale potřebuje pro to mít čas a prostor. A čím více pes zvládne změn, čím víc se toho naučí, tím je sebevědomější a stabilnější. Protože pes se učí pouze vlastní zkušeností, máte jen dvě možnosti. Psa respektovat a učit, nebo nerespektovat a trestat. Učení chce čas, ale je to vzájemná spolupráce. Trest je rychlý, ale výsledkem je strach. Nikdo na světě nechce a ani není schopen pořád řešit, jak se vyhnout trestu.
Asi největší problém je, když pes začne považovat byt za svůj záchod. Jak ho tomu odnaučit?
Venčení je chování jako jakékoli jiné. Štěně nebo pes z útulku musí nejprve zjistit, které chování je správné. A to zjistí tak, že za správné chování dostává odměnu. Takže s pejskem chodím pravidelně ven na konkrétní místo, kde se venčí. A když tak učiní, jeho správné chování odměním. Do budoucna můžu k chování přidat i signál, povel. Pro psa je přirozené venčit se venku, takže stačí pár dní a funguje to. Nedává ale smysl psa trestat za vykonání potřeby v bytě. Pes nechápe, za co ten trest je, nespojí si ho se svým chováním. Takže trest ho rozhodně správné chování nenaučí. Nezajistí, že příště se bude chovat lépe.
Na venkovních procházkách často vídám psy, kteří hrozně sípou a na vodítku se málem uškrtí. Co s tím?
Podle mě je to kombinace dvou chování. První je chůze na prověšeném vodítku. To je pro psa velmi složité, protože musí přestat řešit prostředí a předat odpovědnost za vlastní bezpečí majiteli. A toto chování má pět částí – začátek chování, jeho prodloužení, míjení, změna směru a konec chování. Každé z nich se pes učí samostatně a teprve na konci si všechny spojí. Když chcete přidat k chování signál, musí vám pes chování sám nabízet čili sám od sebe jde na prověšeném vodítku, a teprve potom k chování můžete přidat signál. Můj pes má k tomu signál „jdeme“.
Je důležité si uvědomit, že když psa naučíme takto ujít dvacet metrů, není vůbec automatické, že na prověšeném vodítku bude chodit třicet metrů. Pro psa je to změna, je to vlastně nové chování. A aby ho pes zvládl, chce to od jeho majitele respekt k psovi a znalosti, jak na to, čas a trpělivost.
Druhé chování je tzv. volno na vodítku. Netahat na vodítku, když má pes „volno“, je jednodušší. Když na vodítku tahá, prostě psa několikrát vodítkem ťukněte. Musí to být stejně nepříjemné jako pípaní v autě, když nemáte zapnutý pás. Žádný stres, jen malá otrava. Když pes přestane tahat, musíme přestat ťukat, jinak to přestane fungovat.
Osobně doporučuji ještě řešit změnu směru. Ne vždy jde pes směrem, kterým potřebujeme. Já mám pro svého psa signál „A“, protože je to první písmeno z jeho jména Aramis, a znamená „následuj mě“. Je zásadní si uvědomit, že když má pes „volno“, následuje psa majitel.
Jaká strava je pro psa nejvhodnější? A musíme ho krmit každý den?
Řešil bych jen alergie, cenu a velikost denní dávky. Vzorec pro výpočet toho, kolik pes potřebuje energie, je všeobecně známý. Jde jen o to, jak je výrobce krmiva schopen tuto doporučenou dávku energie dostat do granulí. Vždy si rozhodně vyberu 300 než 600 gramů granulí na den. Chápu, že je těžší dostat energii do 300 gramů, takže cena těchto granulí bude vyšší. Nakonec se pes stejně sám rozhodne, kolik energie čili potravy opravdu potřebuje. Já jsem dokonce doporučenou dávku snížil o 20 %, protože Ari už víc nechtěl.
Je velice důležité vyhnout se obezitě a ztrátě motivace. Pro psa je to stejně nebezpečné jako pro člověka. Proto naprosto odmítám pamlsky. Je to zbytečné.
Ještě praktická rada – čím víc toho pes vyloučí, tím jsou granule méně kvalitní, s množstvím nestravitelného balastu.
Jestli krmit psa každý den, to je dobrá otázka. Protože v přírodě to funguje tak, že až 80 % útoků je pro predátora neúspěšných. Takže pevná denní dávka opravdu neexistuje. Jenže náš pes nežije v přírodě, ale s člověkem. A jestli chceme se psem komunikovat a spolupracovat, musí s námi zažít úspěch, a to je pro něj úspěšný lov a správné chování. V přírodě, ve smečce, existují pro psa přirozené odměny, které v lidském světě nemá, takže je musíme nahradit. Rozhodně přitom nedává smysl psa denně krmit do misky. Prostě na to není geneticky vybavený. Každý pes má právo a povinnost se snažit, učit a uspět. Potrava automaticky a zdarma je pro psa naprosto nepřirozená. Není to o tom, aby si pes potravou zasloužil, ale udělat to tak, aby ji celou dostal za správné chování.
,,Přivolání nebo chůze na vodítku je pro psa opravdu těžká práce a je hloupost si myslet, že to pes bude dělat jen za pohlazení, vlídné slovo nebo pamlsek. “
Máme psa krmit z ruky?
Nejde jen o krmení, ale spojení aktivity psa a odměny, kterou za ni dostane. Potrava a její získání je nejdůležitější motivace pro 90 % psů. Takže když chci, aby se mnou pes komunikoval a spolupracoval, musí za to také dostat přirozenou a odpovídající odměnu. Přivolání nebo chůze na vodítku je pro psa opravdu těžká práce a je hloupost si myslet, že to pes bude dělat jen za pohlazení, vlídné slovo nebo pamlsek. To je málo a nedává mu to smysl. Takže když pes dostane postupně celou svou denní dávku krmení během dne, postupně si ji „naloví“, je to pro něj přirozenější než s ním manipulovat, ovládat ho jiným způsobem a trápit ho hladem, což se děje, když dostává potravu jenom jednou denně. U lidí je to přece stejné. Každý chceme za práci odpovídající odměnu. A jíst málo a často je rozumnější než jednou a hodně.
Lze psa skutečně vycvičit, aby byl hlídač?
Rozhodně ano, když se bavíme o pracovních psech. Musíme si však říci, co přesně si představíme pod pojmem hlídač. Asi, že když se někdo dostane na zahradu nebo do bytu, tak pes zaútočí. To ale znamená, že je ochoten a schopen zaútočit na člověka, to rozhodně není pro psa přirozené. Normální reakcí je naopak útěk.
Je velmi složité naučit psa rozlišovat, na koho a kdy zaútočit může, a na koho a kdy ne. Navíc, když je při hlídání na volno, předpokládáte, že bude útočit bez signálů. Ale naučit psa, že na zahradě nebo v bytě je útok na vetřelce v pořádku a na procházce naopak na nikoho útočit nesmí, je práce na plný úvazek. Pro psa domácího to nedává smysl. Stejně složité je naučit psa, aby nesežral třeba pečené kuře, které by se objevilo na jeho zahradě. Protože kdybych se já chtěl dostat k vám na zahradu, to by bylo to první, co bych udělal – hodil psovi uspávací prostředek v něčem, čemu neodolá.
A ještě jedna věc. Pro psa být na volno na zahradě nebo v bytě znamená, že si neodpočine, není to pro něj bezpečný, kontrolovaný ani pravidelný odpočinek. A jeho chování bude do budoucna stejné jako u člověka, který místo potřebných osmi hodin bude spát čtyři. Oba budou nervózní, takže hyperaktivní nebo agresivní, a nakonec utlumení. I když pes jen hlídá na zahradě, je třeba mu odpočinek zajistit. Pravidelný, bezpečný a kontrolovaný. Pro váš klid i peněženku vyjde levněji bezpečnostní systém.
Je možné psa odnaučit štěkotu, pokud zůstane sám doma?
Tohle je špatná otázka. Nejde o samotné štěkání, ale o to, proč štěká. Na 99 % štěká, protože je ve stresu a neodpočívá. Takže neřešte štěkání, ale řešte, jak psa naučit správně odpočívat. A odpočinek musí být kontrolovaný, bezpečný a pravidelný stejně jako u člověka. S dítětem nikdo nediskutuje, že má jít spát, a stejně tak se to dítě musí naučit. Totéž platí pro psa, který k tomu potřebuje svoji „ložnici“ a klid. Čili odpočinek je pro něj druh chování jako jakékoli jiné. A to se musí naučit.
Nechcete, aby pes štěkal na psy? Odměňujte ho, když na psy neštěká. Nechcete, aby utíkal? Odměňujte ho, když je u vás. Nechcete, aby skákal na lidi? Odměňujte ho, když neskáče. Jednoduché. Chcete, aby se zastavil u silnice? Odměňujte na každém přechodu. JE TO JEDNODUCHÉ, NENÍ TO SNADNÉ.
Platí některé výcvikové metody více na feny než na psy?
Ne.
Více informací najdete na www.klubmodernihopsa.cz, www.psibible.cz.
