Svým individualistickým pojetím funkcionalistické moderny obohatil Lorenc racionalistickou „baťovskou“ firemní architekturu o avantgardní mezinárodní prvky i poetismus. Výstava je k vidění od úterý 1. října do 1. listopadu, otevřeno je ve všední dny od 8 do 18 hodin, v sobotu po dobu konání svatebních obřadů.
Miroslav Lorenc se narodil 9. června 1896 v Holešově. V červnu roku 1930 nastoupil do projekční kanceláře stavebního oddělení firmy Baťa. Mezi první práce u firmy patřil projekt školní čtvrti. Byl mu svěřen i návrh firemního hotelu s názvem Společenský dům. Zajímavý a progresivní byl jeho nerealizovaný návrh kina pro 3 500 diváků.
Mezi Lorencem a firmou Baťa ovšem došlo k neshodám a následně k architektovu odchodu. Na architektonické podobě Zlína se ovšem podílel i nadále. Založil vlastní projekční kancelář (od 15. září 1931) a stal se výrazným architektem pro městskou „nebaťovskou“ klientelu.
Mezi první realizace patřily obytný soubor kolonie domků pro stavební družstvo Podřevnicko a projekt obchodního a obytného domu pro Eduarda Pelčáka a poté již následoval výčet řady realizací. Některé z jeho významných staveb již byly k velké škodě zlínské architektury zbourány, jako například Šallerova vila, u jiných je dosud nedořešena restituce a chátrají (restaurace Avion), nebo byly necitlivě přestavěny.
Vedle občanských staveb a rodinných vil projektoval Miroslav Lorenc ve Zlíně také budovy veřejné a průmyslové, například dvě obuvnické továrny – Lacinovu a Jirouskovu, klášter – útulek pro sirotky a přestárlé a tzv. Dům bezpečnosti.
Mimo Zlín navrhl například radnici v Kostelci, kasárna v Holešově, školu a budovu spořitelny v Napajedlích. Zabýval se také návrhy originálního nábytku a byl autorem několika divadelních scén a dekorací.
Jako vlastenec nesl Miroslav Lorenc velmi těžce události následující po okupaci Československa. Tento funkcionář Sokola, legionář a důstojník v záloze se stal velitelem oblastní sekce podzemní odbojové organizace Obrana národa. 24. října 1940 byl zatčen gestapem, vězněn a odsouzen k smrti. Byl popraven 11. února 1943 ve Vratislavi.
Na domě Leopolda Batíka čp. 562 v Sokolské ulici ve Zlíně, kde Miroslav Lorenc žil a pracoval, byla zasazena pamětní deska k uctění památky tohoto významného architekta a mimořádné osobnosti.
