Ať už je pro vás synonymem Velikonoc beránek, zelené osení, kytice sněženek nebo petrklíče, určitě nikdy nezapomínáte na dva symboly nejzásadnější, a těmi jsou kraslice a pomlázka. Pravděpodobně jako první zavedli zvyk darování vajec o jarních svátcích staří Egypťané, vejce se pak odpradávna zdobila nejen u Slovanů, ale i u Němců, Švédů, na Kavkaze i v Asii. Každý národ má svá specifická zdobení, a v NZM můžete během pátku 18. března zjistit, jaké techniky jsou nejtypičtější a nejzavedenější v našich krajích. Radou i zkušeným vedením vám pomůže členka Asociace malířek a malířů kraslic, s níž se můžete naučit zdobit kraslice pomocí reliéfní voskové batiky.
V rámci pátečních velikonočních dílen se dozvíte spoustu zajímavostí i o alternativních technikách barvení vajec, naučíte se vyrábět jarní zápichy do květinářů, stojánky na vajíčka i netradiční velikonoční přání. Jako dárek si můžete odnést semínka řeřichy, vhodná k naklíčení. A co víc, inspirací bude nepřehlédnutelná kolekce více než patnácti set nádherně vyvedených kraslic. Výstavu kraslic pořádáme ve spolupráci s Asociací malířek a malířů kraslic ČR od úterý 8. března do neděle 3. dubna 2016. Kraslice a jejich darování přímo navazují na další velikonoční symbol, a tím je pomlázka. Ta se v nejrůznějších koutech naší republiky jmenuje různě, ale ať už se jí samotné ( i aktu, který ji provází) říká pomlázka, mrskačka, šmigrust, šlahačka nebo mrskut, jejím hlavní účelem je pomlazení – tedy oživení, ozdravení a dodání životadárné síly.
Pletení pomlázek z vrbového proutí bylo dříve výhradní doménou dospělých mužů, ale v NZM se ji mohou pod vedením zkušeného lektora naučit úplně všichni. Připomenutí umu a dovedností našich předků je navíc jedním ze základních poslání NZM, jak potvrzuje jeho generální ředitel Milan J. Půček: „Tradice patří nerozlučně k našemu životu, ale v současnosti jsou spojeny především s venkovem. Proto jsme jak tady v Praze, tak na našich pobočkách připravili speciální velikonoční programy především pro školy a pro děti, aby si uvědomily, co všechno tyto původně pohanské, dnes křesťanské svátky přinášejí. Byli bychom rádi, aby tradice našly odezvu a ohlas i tady ve velkoměstě, aby se lidé zajímali o odkaz našich předků a uměli si sami vyzdobit kraslici nebo uplést pomlázku. Je pravda, že dříve to v NZM nebylo zvykem, Velikonoce tu slavíme teprve podruhé, ale věřím, že i Pražané si najdou jak k nám, tak k lidovým tradicím cestu,“ uzavírá generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan J. Půček. Vstupné na tuto akci je 50 korun, studentské skupiny platí 30 Kč za osobu. 1 Brány Národního zemědělského muzea se pro vás v pátek 18. března otevřou v 9 hodin dopoledne a otevřeno bude až do 17.00.
Muzeum zřizuje Ministerstvo zemědělství ČR, proto jsou i rekvizity, které bude každý návštěvník velikonočního programu potřebovat, samozřejmě zemědělského – přesněji řečeno živočišného a rostlinného původu. Každý, kdo by chtěl tvořit přímo na místě, by si měl přinést dvě natvrdo uvařená vajíčka, případně i vrbové proutí na pomlázku. Srdečně vítáni budou samozřejmě i ti, kdo se přijdou jen tak podívat a načerpat inspiraci pro velikonoční výzdobu svého domova. Jako dárek si můžete odnést semínka řeřichy, vhodná k naklíčení. Pro tvořivé všech generací vyhlásilo Národní zemědělské muzeum soutěž o nejoriginálnější velikonoční kraslici, do níž lze přihlásit až pět vlastnoručně vyrobených ukázek. Všechny kraslice budou v NZM vystaveny do 30. března, kdy vyhlásíme vítěze, kteří dostanou zajímavé dárky.