Obměna exponátů vychází především z přísných zásad péče o práce na papíře, které nemohou být dlouhodobě vystaveny nadměrnému světlu.
V Arcidiecézním muzeu Olomouc došlo k celkem deseti změnám, přičemž k nejvýznamnějším patří instalace grafiky Christoffele Jeghera „Pokušení Krista“ z roku 1633. Barokní dřevořez ze sbírek Muzea umění Olomouc vznikl podle obrazu slavného vlámského malíře Petra Pavla Rubense. „Rubens sám nebyl činný v grafice, byl si ale dobře vědom, že jsou důležité z hlediska propagace jeho obrazů. Právě díky grafickým reprodukcím se totiž jeho bohatá klientela z řad šlechty nebo z královských dvorů s obrazy seznamovala. Ve své dílně proto zaměstnávala i rytce, kteří reprodukovali díla bezprostředně po dokončení, ještě před tím, než byly odeslány objednavatelům,“ přiblížila ryze obchodní důvody vzniku grafiky historička umění Helena Zápalková. V ateliéru autora „Venuše před zrcadlem“ nebo „Tří grácií“ dokonce vznikla celá škola mědirytců. „Ovšem jediným grafikem, který pracoval i v technice dřevořezu byl Christoffel Jegher, který si pro převádění malířského rukopisu vytvořil specifický styl založený na kontrastech světel a stínů s využitím působivosti bílých ploch. Mohou se o tom ostatně nyní přesvědčit návštěvníci naší výstavy,“ doplnila Zápalková. Z nových exponátů v Arcidiecézním muzeu je třeba upozornit rovněž na „Studii dvou mužských postav“ od Giovanniho Belliniho, zvaného Giambellino, která vznikla v letech 1507-1510. Kresba zobrazující dvě mužské postavy oblečené v antických tógách patří podle historika umění Miroslava Kindla k tomu nejlepšímu, co lze najít ve sbírce kresby Arcibiskupství olomouckého. „Její autor je významný renesanční malíř a přední představitel benátské malířské školy přelomu 15. a 16. století. Kresba zřejmě vznikla jako studie pro rozsáhlou zakázku pro Francesca Cornaru na dekoraci jeho vily v benátské čtvrti San Polo s výjevy ze života římského vojevůdce Publia Cornelia Scipioneho. Kresba, kterou vystavujeme, je přitom jednou ze dvou dochovaných, druhá je v pařížském Institutu Néerlandais,“ vyzdvihl význam exponátu Kindl. Za virtuózní kresbu lze podle něj označit další novinku na výstavě Od Tiziana po Warhola – „Studii hlavy anděla“ od představitele pozdního římského manýrismu Giuseppe Cesariho zvaného Cavaliere d’Arpino (* 1568 Arpino, † 1640, Řím). „Uhrančivý pohled, rozevláté vlasy a mistrně zpracovaná typika obličeje řadí tento list k mistrným projevům kreslířského umění v Itálii. Cesari ji provedl zřejmě ve druhé polovině 90. let 16. století v Římě,“ uvedl Kindl. Autor v době vzniku kresby připravoval jednu z nejprestižnějších zakázek starého kontinentu, a to mozaikovou výzdobu vnitřního pláště kupole chrámu sv. Petra a Pavla. „Vystavovaná kresba z arcibiskupských sbírek je s největší pravděpodobností jednou ze studií, podle nichž se připravovaly kartóny pro mozaikovou výzdobu, na které se podíleli nejvýznamnější římští mozaicisté přelomu 16. a 17. století,“ doplnil historik umění. V Muzeu moderního umění se zásadní obměny dočkala expozice výtvarné kultury první poloviny 20. století. Kvaš Josefa Lady „Dětské hry v létě“ z roku 1937 vystřídaly aktuálně „Dětské hry v zimě“, malba temperou na lepence z roku 1936. „Oba kvaše patří do jednoho z nejvýznamnějších Ladových malířských souborů – čtyř maleb s tematikou dětských her v jednotlivých ročních obdobích. Muzeum umění je nyní vlastníkem dvou z nich,“ upozornil kurátor výstavy Michal Soukup. „Jen stěží najdeme v českém umění výraznějšího a známějšího autora, jehož tvorba je spojována s termínem obyčejný život, než je právě Josef Lada. A malby ze souboru dětských her jsou přímo esencí autorova umění realistické zkratky,“ doplnil. K výměně přitom došlo v době, kdy si připomínáme 125 let od Ladova narození (17. prosince) a 55 let od jeho úmrtí (14. prosince). Obměna exponátů vychází z přísných zásad pro vystavování prací na papíře. V případě starých kreseb a barevných grafických listů je doba omezena na čtyři až šest týdnů při intenzitě osvětlení 50 luxů, pro exponáty na papíře a fotografie novějšího data vzniku platí obdobná pravidla, přičemž podstatné pro posouzení bezpečné doby vystavení je stav díla, technika a povaha materiálu. „Paradoxně tak ve srovnání starých a moderních či současných děl na papíře vycházejí z hlediska citlivosti na světlo někdy lépe ta stará, protože papír, který se v minulosti vyráběl z hader je stabilnější,“ podotkla Helena Zápalková. Výstava Od Tiziana po Warhola s podtitulem Muzeum umění Olomouc 1951 – 2011, která byla zahájena 25. října a potrvá do 31. března příštího roku, diváky provádí prostřednictvím bezmála 600 exponátů dějinami výtvarné kultury od antiky do současnosti,. Výstavu doposud navštívilo 10 675 lidí. Muzeum bude otevřeno také během vánočních svátků, a to v sobotu 22. prosince a od úterý 25. do neděle 30. prosince. V úterý 25. a ve středu 26. prosince navíc bude vstup zdarma.
Muzeum umění Olomouc láká na další unikáty – Ladu i Rubense
Několik nových exponátů nyní najdou návštěvníci Muzea umění Olomouc na výstavě Od Tiziana po Warhola. Mezi novinkami přitom figuruje například jedinečná Ladova malba na papíře „Zimní radovánky“ z roku 1936 nebo barokní grafika Christoffela Jeghera „Pokušení Krista“ z roku 1633, která vznikla podle stejnojmenného obrazu Petera Paula Rubense.
Zvětšit
Na výstavě je k vidění například jedinečná Ladova malba na papíře „Zimní radovánky“ z roku 1936.
