Jak a v kolika letech jste se dostala ke zpívání? Přivedli vás ke zpěvu rodiče?
Zpívám odmalička. Myslím si, že jsem zpívala určitě dříve, než jsem začala mluvit. Ke zpěvu mě samozřejmě přivedli rodiče, kteří jsou hodně aktivní právě v hudbě, ale také ve sportu.
Je pro vás přirozenější zpívat česky nebo polsky?
Zpívání je pro mě přirozenější v polštině, protože jsem Polka. Ale co se týká mluvení, je pro mě zase naopak jednodušší mluvit česky, protože se pohybuji v českém prostředí – česká kapela, český tým, mám i českého kluka, takže s češtinou jsem v kontaktu častěji než s polštinou.
Kde si vás vyhlédl producent a skladatel Lešek Wronka?
Viděl mě na dětském hudebním festivalu v Havířově. Lešek Wronka seděl v porotě a asi se mu můj zpěv líbil, takže mi nabídl spolupráci.
Kterou písničku ze svého repertoáru máte nejraději?
Je těžké odpovědět na takovou otázku. Nenatočila bych písničku, která by se mi nelíbila a kterou bych neměla ráda. Když už bych měla nějakou vybrat, byla by to Obrazová víla. Moc mám ráda také píseň Ty jsi král, která je věnována Michaelu Jacksonovi, jedna písnička byla napsána pro mou babičku, takže ty tři bych vyzdvihla. Je to asi textem, co dodává písničce na důležitosti a na emocích, které pak s hudbou gradují.
Míváte před koncerty trému, a pokud ano, jak se jí zbavujete. Máte před vystoupením nějaký svůj zavedený rituál?
Docela často se před koncertem modlím. Jsem věřící, křesťanka, takže vždycky tajně zajdu na záchod a poprosím, aby všechno dobře dopadlo. Měli jsme v kapele rituál, že jsme si dali všichni ruce nad sebe, aby se koncert vydařil, bohužel teď se to nějak vytratilo. V poslední době se před každým koncertem rozezpívávám a dávám si na tom dost záležet. Trému jako takovou naštěstí nemám, neměla jsem s ní problémy ani na začátku kariéry. Tréma by mi hodně ztěžovala zpívání. Je mi jedno, když je na koncertu deset, padesát nebo několik tisíc lidí. Trochu mívám trému před publikem, které znám, před kamarády, na rodinných slavnostech.
Dotkla se vás nějak popularita? Zažíváte nepříjemné akce ve svém okolí, setkala jste se třeba se závistí u kamarádů?
Se závistí jsem se nesetkala, snad jen v jednom případě, kdy jsme se s kamarádkou nějak nepohodly. Spolužáci na střední škole, kam chodím, mě naštěstí berou normálně. Popularita se mě tedy snad nedotkla. Těžko se to posuzuje člověku na sobě, věřím, že jsem zůstala normální holkou a čtyři roky zpívání mě nepoznamenaly. Zpívání mě ale přivedlo o krůček blíže k dospělému životu. Účastnila jsem se různých jednání a schůzek, na které bych se jako nezpěvačka nedostala, setkala jsem se se zajímavými lidmi, což bych jinak neměla šanci zažít. Je to každopádně dobrá životní zkušenost.
Víte už dnes, že hudba je obor, kterému se budete profesně věnovat celý život? Dokážete si vůbec představit, že byste dělala nějaké jiné povolání?
Umím si představit, že bych dělala jiné povolání. Za dva roky se budu hlásit na vysokou školu a zvolím si nějaký humanitní obor, možná na právo nebo politologii. Ráda se vzdělávám, takže ve studiu na vysoké škole budu každopádně pokračovat. Těžko dnes říct, jestli zůstanu navždy u zpívání. Zatím mě baví a ráda bych v něm pokračovala i po vysoké škole. Prozradím vám, že bych ráda zkusila studovat alespoň dva semestry hudební produkci ve Spojených státech. Třeba i to je směr, kam se budu jednou ubírat.
Letos jste se stala tváří Oriflame. Jak k této spolupráci došlo a používáte tuto kosmetiku?
Kontakt domluvila má manažerka a musím říct, že jsem za tuto nabídku moc ráda. Přesněji řečeno, jsem z ní nadšená. Oriflame je dobrá značka a budu ji podporovat už proto, že je cenově dostupná a kvalitní, takže si ji mohou pořídit i mí fanoušci. Velmi oceňuji, že se jedná o přírodní kosmetiku. To je věc, která mě asi zaujala nejvíce, v dnešním světě plném chemie je to obzvlášť cenné. Značku Oriflame mám osobně ráda, takže se mi s ní bude dobře spolupracovat. A velmi mě překvapilo, že management Oriflame je hodně přístupný a otevřený, zajímaly jej mé názory, což není zase až tak běžné.
Kam jste jezdila jako dítě na prázdniny?
Rodiče rádi cestují, takže jsme hodně jezdili do zahraničí. Pamatuji si, jak jsme procestovali Německo, zajeli si do Paříže, krásně bylo na Mallorce. Projeli jsme snad celou Evropu, nebyli jsme jen ve Skandinávii. Navštívili jsme i Turecko, kde se misí evropská a asijská kultura.
Dáváte přednost lenošení u moře anebo máte raději poznávací zájezdy, případně adrenalinové atrakce jako třeba raft?
Plánuji, že pojedu s kamarády do Chorvatska a tam se budeme věnovat horolezectví, cyklistice a také chceme zažít jízdu na raftu. Takové prázdniny zažiji vůbec poprvé. Sama ale adrenalinové zážitky nevyhledávám. Docela ráda totiž lenoším a opaluji se. Zajímám se o historii, takže když někam jedu, navštěvuji muzea a památky, abych se o zemi dozvěděla co nejvíce.
Co vás čeká v létě kromě cesty do Chorvatska?
Vyrazím na dva týdny do Anglie, kde se budu vzdělávat v angličtině a tanci, na což se moc těším. Je to stejně paradox, měla jsme ve škole hodně učení, musela jsem kvůli koncertování dohánět učivo a chtěla jsem si o prázdninách odpočinout. No a vidíte, jedu do Anglie kde se budu zase něco učit. V létě nás také čekají festivaly v Česku i Polsku a ještě bych měla natočit polskou desku. Takže prázdniny mám letos opravdu pestré.
