Litomyšl, desetitisícové město v Pardubickém kraji, je vyhlášené kvalitní architekturou a koncepčností stavebního rozvoje. Počtem nově vybudovaných objektů se podle prestižní ročenky české architektury stalo třetím nejúspěšnějším tuzemským městem, hned po výrazně větších sídlech Praze a Brnu. Stavební investice realizované v Litomyšli už dosáhly částky kolem dvou miliard korun, další kvalitní projekty za stovky milionů korun má tamní radnice zpracované.
„Z těchto důvodů jsme už před volbami řekli, že pokud uspějeme a dostaneme se do zastupitelstva, bude jednou z našich prvních aktivit v této oblasti právě cesta do Litomyšle. Za inspirací i elánem,“ prohlásil radní za hnutí nestraníků M.O.R. Pavel Jungmann, který byl jedním z členů zlínské výpravy. Těmi dalšími byli například primátor Miroslav Adámek, jeho první náměstkyně Eva Štauderová, radní Jiří Viktorín a nebo hlavní architektka Dagmar Nová.
Litomyšl si nastavila koncepci svého stavebního rozvoje hned po roce 1990. Každá nová stavba musí zapadat do „rukopisu“ města, velký důraz je kladený na funkčnost nebo na to, aby se stavělo pro všechny skupiny obyvatel, tedy pro mladé i seniory. Velký důraz zde kladou i na zdánlivě méně podstatné záležitosti, například vzhled supermarketu.
Východočeské město se má čím chlubit, v posledních dvou desetiletích zde vznikly nové školy, sportovní centra, hřiště pro děti, investovalo se do oprav komunikací i historického jádra. Před pár dny došlo k otevření nového krytého bazénu od architekta Antonína Nováka a kostela církve bratrské, jehož autorem byl architekt Zdeněk Fránek. „V Litomyšli tvořili a tvoří přední čeští architekti, například Josef Pleskot, Aleš Burian, Gustav Křivinka nebo Ivan Wahla. Sami říkají, že pracovat pro tohle město je v jejich oboru považované za mimořádně prestižní záležitost. Tohoto bychom chtěli docílit i u nás,“ poznamenal Adámek.
Radní v Litomyšli se podle náměstkyně primátora Evy Štauderové řídí hesly Dobrá architektura je nakažlivá a Město má jít příkladem. „Museli jsme jim dát za pravdu, protože jenom tak se podařilo „nakazit“ dobrou architekturou další investory. Do jejich města se lidé stěhují. Dvacetiletý náskok Litomyšle sice nedoženeme, ale načerpali jsme tolik elánu, že jsme se hned pustili do práce,“ potvrdila Štauderová, že řadu poznatků získaných v Litomyšli hodlá nové vedení magistrátu přenést do Zlína.
Radní Viktorín, který se v oblasti stavebnictví pohybuje už desítky let, ocenil, že Litomyšl plánuje projekty ve značném předstihu, což jí umožňuje se s úspěchem ucházet o různé dotace. „Kontrastuje to s laxním přístupem Zlína. Naše město například nemá dodnes vůbec připravené projekty pro příští rok. V Litomyšli přitom zaznělo, že je potřeba mít připravenou – takzvaně v šuplíku – určitou zásobu perfektně připravených projektů a jen čekat na vhodné dotační tituly,“ upozornil.
Podle architekta Pavla Martínka je na příkladu Litomyšle znát, že je možné rozvoj města úspěšně řídit – od fáze územního řízení přes povolování až po vlastní realizaci staveb. „Tohle město má dlouhodobou vizi rozvoje, plánovanou na dobu přesahující dvě volební období. Kontinuita je zachovaná i přes změny v politické reprezentaci na místní radnici,“ ocenil architekt.
Na návštěvu zlínské delegace se představitelé Litomyšle připravili se vší vážností. Debatovat s jejími členy přišli kromě současného vedení města i třeba první „porevoluční“ starosta Miroslav Brýdl, který stál v čele Litomyšle celých 11 let. „Právě on má velkou zásluhu na tom, že je dnes Litomyšl vyhlášená svou architekturou,“ ocenil Jungmann.
