Letos uplynulo pětačtyřicet let od smrti studentů Jana Palacha a Jana Zajíce. Na druhou živou pochodeň, která vzplála 25. února 1969, se bohužel stále zapomíná. Občanské sdružení PANT proto ve spolupráci s učiteli a studenty šumperského gymnázia připravilo putovní výstavu o životě Jana Zajíce. Po úspěšných premiérách na mezinárodním festivalu Méně Tekel v Praze a ve Vlastivědném muzeu v Šumperku bude expozice k vidění až do 13. dubna v ostravském Domě knihy Knihcentrum (bývalý Librex).
Slavnostní ostravská vernisáž výstavy o Janu Zajícovi se uskuteční ve středu 26. března od 16 hodin. Přednáškou, věnovanou fenoménu tzv. živých pochodní, ji zahájí historik Petr Blažek (ÚSTR). Veřejnost se tak bude moci dozvědět více o prvních případech protestního sebeupálení ve světě, o příbězích Jana Palacha a Jana Zajíce i o dalších pohnutých osudech jejich následovníků v zemích bývalého východního bloku.
Poté proběhne projekce krátkého filmového dokumentu PANTu a studentů Audiovizuální tvorby Slezské univerzity z cyklu Sami proti zlu o významných osobnostech našeho kraje, jejichž životy byly zasaženy velkými dějinami. Dokument Jan Zajíc – pochodeň č. 2 je věnován tragickému příběhu studenta šumperské průmyslovky, jehož životní cesty emotivně rozkrývají jeho sourozenci Marta a Jaroslav. S časovým odstupem nahlížejí na čin svého bratra v kontextu dobových událostí a přibližují dobu lámání lidských charakterů. Vzpomínají také na to, jak Janův čin ovlivnil jejich budoucnost v normalizačním Československu.
„Výstava Příběh Jana Zajíce je výsledkem půlroční práce 18 studentů, která představovala studium všech dostupných informačních pramenů, zkoumání primárních pramenů, bádání v archivech (např. šumperského Vlastivědného muzea nebo pražského Archivu bezpečnostních složek), komunikaci s pamětníky, majiteli zajímavých fotografií, záznamů a dokumentů, s institucemi, s nejbližšími příbuznými Jana Zajíce atd. Jde o komplexní projekt, který studentkám a studentům semináře Moderní dějiny ukázal, co všechno může obnášet prakticky orientovaná práce na tématech ze soudobých dějin,“ upřesňuje pedagog šumperského gymnázia Tomáš Hlavsa. Putovní výstava tak přináší autentický pohled na čin Jana Zajíce v širších souvislostech. Studenti šumperského gymnázia se pokusili svou perspektivou zachytit a pochopit podstatné okolnosti této události a životní příběh Jana Zajíce srozumitelně předložit svým vrstevníkům. „Základním motivem výstavy je snaha přiblížit osobnost a myšlenkový svět Jana Zajíce. Vykresluje rodinné zázemí vítkovského občana a studenta šumperské průmyslovky. Nabízí podstatnou část jeho básnické tvorby, odhalující autorovo nitro a osobitý duchovní rozměr,“ konstatuje Tomáš Hlavsa. Výstava se zabývá i činem samotným, cituje dopisy na rozloučenou, zrcadlí atmosféru pohřbu a sleduje mediální odezvu na Janův akt nejvyššího sebeobětování. Opomenuty nejsou ani informace o následcích události pro celou rodinu. „Například matka Jana Zajíce nesměla dále pracovat jako učitelka a Janově sestře bylo zase znemožněno vysokoškolské studium, přestože na střední škole patřila k premiantům třídy,“ vysvětluje Jiří Sovadina z Občanského sdružení PANT.
Studenti vytvořili i elektronickou formu výstavy v podobě speciálně vytvořeného webu. Na něj se návštěvník výstavy dostane přes QR kód vytištěný na jednom z panelů expozice či přímo zadáním příslušné adresy v prohlížeči. Web obsahuje rozšířenou edici materiálů (těch, které se nevešly na výstavní panely), aktuální informace o místech putování výstavy, různé novinky, a dokonce i audio verzi všech použitých textů namluvenou opět studenty. Výstavu si tak můžete v klidu i poslechnout!
„Věřím, že návštěvníci výstavy z ní budou odcházet s hlubokým zážitkem a úctou k tragickému činu Jana Zajíce. Chtěli bychom, aby se celý tento projekt stal důstojnou připomínkou jeho nejvyšší oběti a přispěl k celkovému zvýšení povědomí o tom, kdo Jan Zajíc byl,“ uzavírá Tomáš Hlavsa.
