V hudebním oddělení Knihovny města Ostravy u Sýkorova mostu bude ve středu 16. října v 17 hodin představen 27. svazek sborníku OSTRAVA formou čtení vybraných ukázek. Již 50 let přináší Archiv města Ostravy (AMO) prostřednictvím studií, článků, vzpomínek a krátkých edic výsledky historického bádání k historii i současnosti města. Vzhledem k tomu, že frekvence vydávání se v průběhu let měnila, je v roce 2013 prezentován v pořadí „teprve“ 27. díl.
Z obsahu sborníku:
V šestnácti příspěvcích 20 autorů členěných do oddílů – Studie a materiály, Osobnosti, Edice, Vzpomínky, Zprávy – můžeme na 327 stranách sledovat vývoj města i příběhy jeho obyvatel od středověku do současnosti. Významné mezníky spojené s rokem 2013, 90. výročí založení archivu a 50 let vydávání sborníku, připomíná ředitelka AMO Blažena Przybylová.
Oddíl Studie a materiály uvozují výsledky dlouhodobého výzkumu Denisy Drabinové a Blaženy Gracové pod titulem Vztah ostravských žáků a učitelů k historii. Současnosti se také týká práce Jana Sucháčka K obrazu Ostravy v médiích. Do období středověku nás zavádí archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec v příspěvku Ulice středověké Ostravy. Jaroslava Novotná je autorkou pozoruhodného příběhu moravskoostravské velkoměšťanky Barbory Máchové a jejích ztracených perel, o které přišla za dramatických okolností při povodni v obci Povina na Slovensku v roce 1813. Jakub Ivánek v článku Socha sv. Jana Nepomuckého u Svinovského mostu z dílny frýdeckých Weissmannů sleduje osud skulptury zhotovené asi v roce 1756, nyní stojící před bránou kostela v Třebovicích. Poměrně krátkou historickou epizodu ozbrojeného měšťanského sboru ustaveného v roce 1848 zachytil Miloslav Kroček ve stati Ostravská Národní garda v revolučních letech 1848-1849. Oddíl uzavírá příspěvek Karla Franka Průmyslová a živnostenská výstava v Moravské Ostravě v roce 1923, nad nímž tehdy převzal záštitu prezident T. G. Masaryk.
V oddíle Osobnosti Mečislav Borák v článku Ostravský rabín Arnošt Bass (1885-1943) a jeho rodina mapuje tragické osudy ostravské židovské komunity. Jindra Biolková a Petr Kašing zachycují život Aloise Emila Dobnera, jediného pedagoga VŠB, který byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu a v důsledku neposkytnutí lékařské péče ve vězení v roce 1953 zemřel. Prostřednictvím stati Hany Mášové s názvem Emilie Lukášová a její průkopnická práce na poli péče o kojence se čtenář seznámí s celoživotním dílem známé ostravské lékařky.
Pro oddíl Edice byl Petrem Tesařem zpracován Osobní deník Libuše Střelcové z Hrušova, nezveřejněné postřehy z let 1938 až 1942, materiál Svatavy Baďurové Sametová revoluce ve Vítkovicích, Občanské fórum, vznik nových odborů. Téma transformace VŠB na Technickou univerzitu po roce 1989 zmapoval autorský tým včele s tehdejším rektorem Tomášem Čermákem.
Česká a anglická resumé všech příspěvků jsou dostupná na internetové adrese: http://amo.ostrava.cz.