Před několika dny jsem si v článku povzdechl nad tím, jak si hodlají čeští Piráti (vulgo "suchozemští loupežníci") poradit s bytovou krizí. Slibují nám opětovně, že nejspíš vlastnoručně postaví desítky či stovky tisíc domovů i pro ty, kterým svým vládním digitálním neumětelstvím problémy způsobili a prohloubili.
Podle představ předsedy Maa měla kampaň „Velký skok vpřed“ udělat z Čínské lidové republiky během 15 let komunistickou velmoc. Stranické kádry nahnali rolníky do komun, kde mj. museli hubit zemědělské škůdce, k nimž patřili nejen vrabci, ale třeba i tygři.
Městská část Praha 6 chystá bohatý program k 80. výročí konce druhé světové války. Obyvatelé i návštěvníci se mohou těšit na přednášky, výstavy, slavnostní koncert a historickou techniku v ulicích. Významnou součástí programu bude i připomenutí československých obětí sovětských represí prostřednictvím nových pamětních desek.
Načítaní obsahu...
Část mediální scény, která bývá často označována jako „hlavní proud“ či „mainstream“, používá pro své záměry široké spektrum metod. Kromě stále častější a hysteričtější dehonestace rádoby nesprávných názorů a jejich nositelů, dezinterpretace, zaměňování zpravodajství s publicistikou, nevyváženosti, neobjektivity či jednostrannosti se trochu zapomíná na další nešvar. A tím je „vymlčování“.
Kdyby to tak bylo od začátku, troufám si říci, že bychom si ušetřili zřejmě spoustu zklamání. Tedy ne my všichni. Od počátku tohoto konfliktu tady totiž byli lidé, kteří toto říkali. Jenže naše vládní propaganda jela linku Rusové jsou "dementi", kterých se nemusíme bát, protože do roka a do dne jim ty lopatky dojdou, a to co mají ve skladech je stejně starý a nepoužitelný. Sice asi nějaké ty jaderné hlavice mají, ale ty nepoužijí, protože jim to strach z odvety nedovolí, a my budeme slavit v Moskvě.
Dovolíme jim ho? A už jsou ochotni jednat i o územním kompromisu. Už nejde tajit skutečný stav věcí, už nepomáhají propagandistické weby hlásající, jak slavně vítězíme.
Hoří prý rukou ošklivého bílého muže, pravicového radikála. To je něco jako tady nálepka ruského kolaboranta a je jedno, že tamti nemají o pravici, a ti naši o Putinovi ani šajna. Tak dlouho je nálepkovala vlastní vládnoucí junta, až se to vžilo. Vnitřní nepřítel byl dán, aby se mohl úspěšně ignorovat ten vnější. Naše poplatná média o tom stále v tomto duchu uvědoměle informují, nebo raději neinformují vůbec. Přitom ke střetům dochází téměř ve všech velkých městech. Za to si platíme koncesionářské poplatky? Tak to jo….
Na základě výsledků slovenských voleb si troufám tvrdit, že alternativa a mainstream si, doufejme nejen na Slovensku, vyměňují role. Hlavní proud bude nejspíš jinde.
Média procházejí zásadní transformací, ztrácejí své tradiční trhy a stávají se snadnou kořistí státního i obchodního vlivu. Ve spojení se státem nebo podnikáním pak nemohou plnit svoji skutečnou společenskou roli a stávají se nástroji propagandy.
Načítaní obsahu...
Sportovní bouři vyvolalo angažmá Júliuse Hudáčka, slovenského hokejového brankáře, kterého angažoval hokejový klub z Kladna. Důvod? Jeho působení v hokejové lize KHL, kde hrál za Baris Astana, klub z Kazachstánu. Kazachstán se řadí mezi země, které schválily sankce proti Ruské federaci, spojené s ruskou invazí na Ukrajinu. Hudáček klub po dvou dnech tlaku opustil, získal tučné odstupné a odešel do německého Frankfurtu. Jaromír Jágr si pak rýpl do médií.
Nově jmenovaná ústavní soudkyně Veronika Křesťanová byla v letech 1992-2010 zaměstnankyně vlivného pražského advokáta Jana Kříže, který byl veden v seznamech spolupracovníků StB pod přezdívkou Kadet. V roce 2004 Kříž uspěl u soudu a byl ze seznamu vyškrtnut. Vyplývá to z jejího životopisu, který je k dispozici na stránkách www.justice.cz
Zapomeňte. Naše „elity“ to vidí jinak. Oni jsou vyvolení, my nesvéprávný plebs. Zkrátka taková selektivní demokracie, ideálně prý totalita.
Měl jsme takový sen. Že jsem se jednoho rána probudil, pustil televizi a tam moderátor ve zprávách oznámil zásadní informaci. Je konec. To vše, co jste poslední leta prožívali, byla realityshow a ta právě končí.
Není to překlep, skutečně se to slovo píše s počátečním velkým Z, i když správně by se mělo psát ZВАСТИКА. Jedná se o využívání písmene Z, které znamená sympatie k ruské válce vedené proti Ukrajině.
Osmá třída na pražské Základní škole Na Dlouhém Lánu nevěřila, co jim učitelka Martina Bednářová říká. Šířila totiž ruskou propagandu. Vše vyšlo najevo díky 18 minutové nahrávce, kterou žáci skrytě nahráli. „Paní učitelka to sdělovala ve třídě, kde v první lavici seděla holčička přijatá z Ukrajiny, která to tam zažila na vlastní kůži…,“ řekla našemu portálu Naše Praha.cz ředitelka ZŠ Renata Riedlová, které je nyní nadáváno do fašistek.
Načítaní obsahu...
Za několik dní půjdeme k celostátním volbám, abychom si vybrali nové poslance. Jedním z nich by se mohl stát i pražský patriot a dlouholetý vydavatel pražských sousedských novin Jan Čížek (45), kterého najdete jako „dvojku“ na kandidátce Svobody a přímé demokracie (SPD).
Náměstek pro investice, majetek a architekturu Frýdku-Místku Ing. Jiří Kajzar (hnutí Naše Město F-M) hovoří o strategických rozhodnutích, která byla učiněna, o budoucnosti a investicích, které město čekají.
Jiří Galda sbírá poštovní známky, pohlednice, staré dokumenty a ručně psané knihy. V Hospůdce na Zelené vytvořil sběratelský klub, v němž se každé úterý potkávají sběratelé z Frýdku-Místku a okolí.
Fotografie, dokumentace uměleckých projektů, ale také videa, akce a performance vstoupí již příští týden mezi reklamy, do vitrín a výloh, na dvory a fasády domů. V pondělí 1. října totiž odstartuje druhý ročník mezinárodního Festivalu Fotograf, který postupně obsadí na pětadvacet nejrůznějších míst v Praze. Podtitulem letošního ročníku festivalu je Mimo formát a poukazuje na vztahy fotografického umění k veřejnému prostoru.
Fotografie, dokumentace uměleckých projektů, ale také videa, akce a performance vstoupí již příští týden mezi reklamy, do vitrín a výloh, na dvory a fasády domů. V pondělí 1. října totiž odstartuje druhý ročník mezinárodního Festivalu Fotograf, který postupně obsadí na pětadvacet nejrůznějších míst v Praze. Podtitulem letošního ročníku festivalu je Mimo formát a poukazuje na vztahy fotografického umění k veřejnému prostoru.
