Když jste loni přišel do Ostravy jako ředitel Janáčkovy filharmonie, překvapilo vás něco?
Hodně věcí jsem čekal, ale je pravda, že pár věcí mě překvapilo. Na prvním místě to byla samozřejmě pověstná osobitost Ostravy, kterou jsem cítil hned od začátku. Potom také to, že Ostrava si své kultury považuje. Bylo zde i několik spíše negativních věcí, které se týkaly přímo Janáčkovy filharmonie a které snad už můžeme považovat za minulost.
Janáčkova filharmonie vstoupila po prázdninách do své jubilejní 60. sezony. Na co všechno se mohou posluchači těšit?
Když sestavuji sezónu, vycházím z jednoduchého pravidla, že každý koncert mě musí něčím zaujmout, musí mě, jednoduše řečeno, bavit. A věřím, že koncerty budou stejně tak bavit i naše posluchače. Změnili jsme strukturu koncertní sezony a přicházíme s větším počtem cyklů tak, aby si každý vybral to, co jej zajímá, a případně si předplatné nakombinoval dle svého přání a vkusu. Pokud tedy někdo má rád klavírní a houslové koncerty, může si vytvořit vlastní předplatné z nich. Jeden koncertní cyklus hrajeme v multifunkční aule Gong.
A?právě tyto koncerty jsou určitým přesahem do jiných kategorií, kterými se chce Janáčkova filharmonie Ostrava otevřít širšímu publiku. Uslyšíme zde Pavla Šporcla a orchestrální verzi jeho projektu Gipsy Way, Ivu Bittovou v projektu Zvon nebo Vánoční koncert s Hradišťanem. V Gongu pořádáme ve spolupráci s Janáčkovým májem a Národním divadlem moravskoslezským také výjimečný koncert Wagner Gala s pěvci Evou Urbanovou a Tomaszem Koniecznym, který je završením oslav Wagnerova roku v Ostravě a který našim posluchačům rozhodně doporučuji.
Uvidí diváci nové dirigenty a sólisty?
Do nadcházející 60. sezony jsme pozvali plejádu nových kvalitních dirigentů, skvělé sólisty, které můžeme považovat za skutečné hvězdy. Mám na mysli violoncelistku Michaelu Fukačovou, pianistu Kirilla Gersteina, klarinetistku Shirley Brill, českého hornistu a vítěze soutěže ARD v Mnichově Přemysla Vojtu, z dirigentů Petra Altrichtera, Christopha Muellera, Heiko Mathiase Förstera nebo Aleksandara Markoviče.
Chceme také uvádět méně známé skladby slavných autorů, jako například Dvořákovy rané symfonie, Berliozovu Symfonii smuteční a triumfální pro dechový orchestr nebo Stravinského symfonii pro dechy. Akcent bude kladen na hudbu 20.?století, samozřejmě v atraktivních kombinacích. Na každém koncertě symfonických cyklů pak provedeme v roce 2014 k projektu Rok české hudby jednu skladbu ostravského autora. V této sezoně jsou to Milan Báchorek, Miroslav Klega, Rudolf Kubín, Čestmír Gregor a Karel Kupka.
A nový šéfdirigent?
Šéfdirigent je uměleckým vedoucím, měl by orchestr kultivovat, soustavně s ním pracovat a podílet se na tom, jakým směrem se bude ubírat. Osobnost pro tento post musí být vybrána velmi zodpovědně. Nelze dělat kompromisy, na čemž jsme se shodli i s?uměleckou radou. V?letošní sezoně proto zůstává tato pozice neobsazena, čímž se nám otevřel prostor pro to, abychom pozvali potenciální kandidáty a až na základě přímé zkušenosti s orchestrem šéfdirigenta vybereme. Celou situaci jsem trochu zjednodušil, nicméně základní je opravdu onen vztah orchestr – šéfdirigent. Musí mezi nimi prostě fungovat „chemie“.
Novinkou je Rodinný cyklus, ve kterém se zaměřujete na hudbu pro děti. Můžete přiblížit, v čem tento cyklus spočívá?
Nemám ambici vychovávat z pěti až desetiletých kluků naše budoucí posluchače a abonenty, i když by to bylo krásné. Chci jim zprostředkovat kvalitní zážitek z hudby. Je třeba, aby i děti chápaly, že hudba je běžnou a důležitou součástí našich životů.
Nepořádáme nudné výchovné koncerty, ale spíše koncerty, na kterých se děti pobaví, o nichž budou hovořit se svými vrstevníky. A přejeme si, aby tento svůj první kontakt s vážnou hudbou vnímaly jako pozitivní zážitek. Děti zapojíme do děje, dokonce si mohou s orchestrem zamuzicírovat. Budou poznávat rytmus, dynamiku nebo melodii a určitě se u?toho pobaví i rodiče.
Přinášíte do jubilejní sezóny také výhody pro své předplatitele?
U předplatného přicházíme s větší variabilitou a každý si vybere podle toho, co rád poslouchá. Dokonce máme předplatné Kombi, kde si každý zvolí podle své libosti šest koncertů, jak jsem již zmínil. Velkou slevu, až 80 procent, dostávají studenti hudebních škol jako motivaci. Návštěva koncertů by totiž měla být důležitou součástí jejich profesní přípravy.
V naší nabídce nalezneme dále i slevy pro vůbec všechny studenty a seniory nebo bonus pro posluchače, kteří v našem jubilejním 60. roce dosáhnou věku 60 let, anebo pro pár, který v součtu svých věků dosáhne čísla 60. Od září jsme navíc zavedli i online prodej vstupenek, možnost platit kreditní kartou, což ocení mladší publikum, které si vstupenku vytiskne přímo z počítače.
Během podzimu také dojde k vytvoření takzvaného Janáček Pointu, reprezentativního místa, kam bude moci kdokoli přijít a informovat se o dění ve filharmonii, zakoupit upomínkový předmět, program či vstupenku. To vše přímo u?hlavního vchodu našeho současného sídla, Domu kultury města Ostravy.
Jak pracuje JFO v zahraničí? Ozývají se vám pořadatelé festivalů, anebo musíte posílat nabídky a trefovat se do jejich přání?
V tomto směru musíme být velmi aktivní. Nelze sedět v kanceláři a čekat na telefonát s nabídkou. Jsme ale často na různé festivaly i přímo zváni. Samozřejmě musíme naše zahraniční aktivity dosti rozšířit. Mám jasnou představu, kde bychom měli během příštích několika let hrát, jak bychom se měli profilovat, a k?tomuto cíli musíme směřovat naše úsilí. Je to však velmi tvrdá práce, symfonických orchestrů je v Evropě obrovské množství a my musíme v této konkurenci uspět.
Jak vypadá jednání se zahraničním pořadatelem? Říká si o konkrétní skladby, které musíte zahrát?
V první fázi je pořadatel buď osloven námi s konkrétní nabídkou, která je vytvořena na míru přímo jemu, nebo jsme naopak osloveni my. Pak nastávají složitá jednání právě o podmínkách a repertoáru. Jsou festivaly, které trvají na určitém programu, například kvůli svému zaměření, jindy máme volné ruce.
Když jedeme do Japonska, musíme mít v repertoáru Dvořákovu Novosvětskou. Bez ní se turné neobejde. V Asii si také často přejí Čajkovského klavírní nebo houslový koncert. Jsme však orchestr s velmi širokým záběrem a troufnu si říci, že zahrajeme dobře prakticky cokoli, pokud nám to podmínky dovolí. Jsme však hlavně kvalitním interpretem české hudby.
Můžete mi říct, zda musí mít filharmonie určitý počet hráčů? Nemůžete si vybírat repertoár tak, abyste nemuseli některá místa obsazovat?
V Janáčkově filharmonii je 95 hudebníků a tímto počtem je pokryta většina skladeb, které hrajeme. Máme drobnou rezervu, lze říci, že standardní symfonický kus zahraje 80 hráčů. Existuje samozřejmě spousta skladeb, které vyžadují i sto a více hudebníků, takže u takových děl využijeme filharmonii v plném nasazení a orchestr ještě doplňujeme externisty. Dost často se jedná o nástroje, které nejsou běžnou součástí symfonického orchestru – saxofon, Wagnerovy tuby, varhany atd.
Hudebníci mají často vedlejší úvazky. Není to na úkor kvality?
Má to samozřejmě svá pro a proti. Bohužel ekonomická situace v kultuře nejen v Ostravě, ale v České republice umělce často nutí mít druhé zaměstnání. Kdyby plat hudebníka u nás dosahoval platu hráčů v podobných tělesech např. v Německu, jsem přesvědčen o tom, že tato potřeba prostě nenastane. Neznamená to však, že se tímto sníží kvalita hry člena filharmonie. Naopak, např. při učení dochází k jakési hygieně vlastního umění, umělec může předávat zkušenosti jiným a tím se dále kultivovat i obohacovat.
Co můžeme čekat od Janáčkovy filharmonie do budoucna?
Na prvním místě to bude zkvalitňování hudební produkce ve svém zřizovacím městě Ostravě, a to ještě bohatší nabídkou, ještě zajímavějšími sólisty a dirigenty, reprezentativním výběrem repertoáru. Tím vším se Ostrava má právo pyšnit a zařadit se tak mezi evropská kulturní centra. Další prioritou je způsob komunikace s publikem a veřejností, jehož cílem bude to, co jsem naznačil u dětských koncertů – prezentovat klasickou hudbu jako běžnou součást našeho života. V příštím roce to bude také publikace reflektující 60. výročí existence orchestru a reprezentativní série živých nahrávek, která bude dokumentovat činnost filharmonie. Zároveň tím umožníme připomenout posluchačům zážitek z koncertu, na kterém byli. Snažíme se rozšiřovat i naše festivalové a zahraniční aktivity a v neposlední řadě se stát autentickým interpretem díla Leoše Janáčka, čímž můžeme důstojně reprezentovat svoje město.
PROFIL
Jan Žemla se narodil 6. srpna 1981 v Brně. Vystudoval gymnázium v Boskovicích, konzervatoř v Brně a obor hudební věda na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Ještě během studií nastoupil jako dramaturg a manažer Filharmonie Brno, kde pracoval šest let. V září roku 2012 se stal ředitelem Janáčkovy filharmonie Ostrava.
