To, co se zdá být na pohled jako nevydařený předvolební vtip, je skutečností. Ostravský primátor za ČSSD dává k soudu svou stranu. Konkrétně napadl krajskou kandidátku do parlamentních voleb, protože na ni nefiguruje. O případu informoval deník Insider.
K žalobě se připojili další dva ostravští sociální demokraté – starostka obvodu Radvanice a Bartovice Šárka Tekielová a náměstek primátora Kajnara Tomáš Sucharda. Kajnar si najal zkušeného advokáta Tomáše Sokola.
Primátor Kajnar se rozhodl žalobu podat, přestože v ostravském hlasování o kandidátech do parlamentu nedostal ani jediný hlas.
Ostravský primátor Petr Kajnar byl až do březnového ostravského sjezdu ČSSD stínovým ministrem průmyslu, avšak Přemysl Sobotka si na tento post nově vybral Milana Urbana. Část sociálních demokratů v Ostravě se do té doby těšila, že Kajnar půjde na ministerstvo do Prahy. Když vypadl ze stínové vlády, zesílila proti němu opozice ve vlastní straně. Proti němu se vymezuje porubský starosta Lumír Palyza, který chce v příštích komunálních volbách kandidovat na ostravského primátora.
V minulých volbách se do Kajnara pustilo opoziční Hnutí Ostravak především kvůli zbytečnmu utrácení financí z rozpočtu, ale zároveň upozorňovalo, že primátor nebydlí v Ostravě, nýbrž ve Frýdlantu nad Ostravicí, a obchází tak zákon, podle kterého má mít trvalé bydliště v místě, ve kterém kandiduje. Papírově má primátor bydliště skutečně v Ostravě, ale již několik let žije ve Frýdlantu nad Ostravicí.
A jak vypadá kandidátka ČSSD v Moravskoslezském krjai, kterou Kajnar napadl? Zde je prvních 15 kandidátů:
1. Lubomír Zaorálek
2. Ladislav Šincl
3. Adam Rykala
4. Pavlína Nytrová
5. Václav Klučka
6. Dana Váhalová
7. Ladislav Velebný
8. Zdeněk Osmanczyk
9. Barbora Jelonková
10. Radim Turek
11. Ludmila Juráňová
12. Jaroslav Kala
13. Jaroslav Dvořák
14. Alfréd Michalík
15. Petr Mihálik
Petr Kajnar vydal v pátek 30. srpna odpoledne toto tiskové prohlášení:
Náš politický systém je založen na demokratické soutěži politických stran. Pokud ovšem samotné dění v politických stranách není založeno na demokratických principech, pak do politické soutěže vstupují subjekty, které předkládají voličům kandidátky voluntaristicky sestavené.
Až do 27. prosince roku 2011 nebyly stanovy politických stran soudně vymahatelné. Rozhodnutím Ústavního soudu 1969/10 se tato situace změnila.
Citace (článek 26):
Jestliže totiž vzniku demokratických státních orgánů musí předcházet volná soutěž na státu nezávislých politických stran respektujících základní demokratické principy (čl. 5 Ústavy), a politické strany tak v této své základní funkci předcházejí formaci státních orgánů, vytvářejí předpoklady pro demokratickou politickou legitimaci státní moci a svou úlohou při tvorbě politické vůle ve státě působí na její skladbu i politiku, je třeba požadavek respektu a dodržování principů a pravidel vnitrostranické demokracie vnímat jako nezbytnou podmínku pro splnění ústavního příkazu respektu k základním demokratickým principům (čl. 5 Ústavy), a tedy jako nezbytný předpoklad účasti ve svobodné soutěži politických sil (čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny). „Pouze zajištěním vnitřní svobody stran může být zaručena podstata otevřenosti politických procesů: politické strany vykonávají transformační funkci mezi tvorbou vůle lidu a tvorbou státní vůle. Státní rozhodovací proces je však jen tehdy demokraticky legitimovaný, jestliže instituce, které se na tomto působení podstatně podílejí, rovněž odpovídají těmto požadavkům. Potud je zásada vnitrostranické demokracie nutným předpokladem zastupitelské státní demokracie.“
K dnešnímu dni jsou u Obvodního soudu Praha 1 podány čtyři žaloby na nedodržování stanov Okresním výkonným výborem ČSSD Ostrava. Jsou podány z toho důvodu, že žalobci se nebyli schopni domoci svých práv deklarovaných Ústavou České republiky prostřednictvím vnitřních kontrolních mechanismů České strany sociálně demokratické. Několik dalších žalob je ze stejných důvodů připravováno.
Ani já, ani mí kolegové Tomáš Sucharda a Šárka Tekielová, nyní už neusilujeme o kandidaturu do Poslanecké sněmovny za Českou stranu sociálnědemokratickou ani za žádný jiný politický subjekt. PETR KAJNAR