„Zvláště v teplém počasí bychom měli myslet na pravidelné zastávky a dodržování pitného režimu,“ říká MUDr. Jarmila Vavřinová, hygienička pražské Nemocnice Na Homolce. V horkém letním počasí bychom měli vypít až 3 litry tekutin denně. Doporučuje se pít hlavně minerální vodu nebo mírně oslazený ovocný čaj, naopak bychom si měli odpustit sladké limonády a nápoje s obsahem kofeinu. Před delší cestou je vhodné nekonzumovat těžká jídla, která zvyšují nástup únavy a pro cestující, jež trpí kinetózou, jsou naprosto nevhodná. Nic nezkazíme, dopřejeme-li si před cestou zeleninový salát či jiný lehký pokrm. Další rizikovou oblastí při cestování je používání klimatizace, které je ve vedrech sice příjemné, ale vystavujeme se tak velkému rozdílu teplot. Nezapomínejme také na to, že auto, do kterého praží slunce, je jako skleník, a nenechávejme v něm tedy čekat děti (zejména u malých dětí nastupuje přehřátí organismu velmi rychle a má mnohem závažnější průběh) a ani zvířata.
Jak se vyhnout cestovní nevolnosti?
Cestování dopravními prostředky může někomu způsobit nevolnost (kinetózu). Projevuje se zvracením, závratěmi, bolestí hlavy, omdléváním, nadměrným pocením a obtížným udržováním rovnováhy. „V takovém případě bych doporučila vzít si hodinu před cestou preventivně léky, které tyto obtíže odstraní nebo zmírní. Na trhu je volně dostupný Kinedryl nebo Nokinal,“ radí MUDr. Vavřinová. Dávkování je uvedeno v příbalovém letáku. Pomohou i následující rady:
- Před cestou nekonzumovat těžce stravitelná jídla a nepít alkohol
- V dopravním prostředku si zvolit místo k sezení nejbližší těžišti dopravního prostředku – v autobuse v přední části, v autě na předním sedadle, v letadle nad křídly, kde jsou výkyvy co nejmenší.
- Nesledovat pohyb za okny a dívat se raději na něco uvnitř dopravního prostředku
- Nečíst za jízdy nebo během letu
- Jak strávit bez úhony dovolenou pod stanem?
Pokud letní dovolenou trávíme pod stanem, v chatkách, nebo za podmínek, které jsou spojeny s nižším hygienickým standardem, jsme sice blíže přírodě, vystavujeme se však riziku virové hepatitidy typu A. Bývá označována jako „nemoc špinavých rukou“ a vyskytuje se mnohem častěji právě v letních měsících. Přenáší se poměrně snadno, ale existuje proti ní účinné očkování. „Častou příčinou nákazy bývá kontaminace pitné vody, koupání ve volné přírodě nebo konzumace kontaminovaných potravin,“ vyjmenovává lékařka rizikové aspekty. A jak se před hepatitidou chránit? K prevenci patří mytí rukou před jídlem výhradně pitnou vodu, vodu raději převařovat (pokud není jistota její nezávadnosti) a ovoce loupat. Při kempování nebo táboření ve volné přírodě bychom měli nejprve vyhledat nezávadný zdroj pitné vody, který využijeme především čištění zubů, ale také k mytí nádobí. Chceme-li pít vodu z veřejných studní nebo pramenů, tak jen z těch, u kterých je výrazné označení, že jde o vodu pitnou podle příslušné normy. Tyto zdroje pitné vody jsou kontrolovány a v České republice jich je velmi málo. Často se jedná o povrchové vodní zdroje, a ty jako zdroj pitné vody bez následné úpravy nejsou vhodné. Místo pro postavení stanu nebo pro táboření si důkladně prohlédneme, pokousání hmyzem by nepřispělo k letní romantice. Je dobré se vždy vybavit repelentním přípravkem a volně prodejné jsou také přípravky, které zmírňují následky hmyzího bodnutí. Opatrní by měli být především alergici. Nezapomínejme ani na riziko uštknutí zmijí na prosluněných, především kamenitých stráních. V takovém případě je nezbytné urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Nepodceňujme ani přisátí klíštěte, které může způsobit klíšťovou encefalitidu nebo onemocnění Lymeskou borreliózou. Každopádně bychom měli po každém pobytu ve volné přírodě oblečení pečlivě vyklepat a prohlédnout celé tělo. Klíšťata se většinou přisávají na málo přístupná místa, mohou být přisáta v kožních záhybech, ale také ve vlasech. V každém případě odstraňte klíště co nejdříve. Doporučovaným způsobem je podle MUDr. Vavřinové pokapat klíště dezinfekcí, kývavým pohybem uvolnit a ranku si opětovně důkladně vydezinfikovat. V žádném případě nelikvidujte klíště rozmáčknutím! Speciální kleštičky na vytahování klíšťat lze zakoupit v lékárně. Proti klíšťové encefalitidě máme možnost se účinně chránit očkováním. Riziko této nákazy existuje prakticky na celém našem území. Možnost nákazy se snižuje s rostoucí nadmořskou výškou, takže plánujete-li dovolenou v horách, nemusíte se obávat. V každém případě je vhodné chránit očkováním nejen děti, ale také dospělé osoby.“
Rizika nákupů lahůdek v teplém počasí
V létě bychom si více měli všímat lhůt doporučené spotřeby všech potravinových výrobků. Prošlé výrobky v žádném případě nekonzumujeme. Při nákupech se vyhýbáme především majonézovým salátům, zákuskům s vaječnou náplní, nebalené porcované zmrzlině, různým hotdogům, grilovaným kuřatům a dalším výrobkům z drůbežího masa.. Konzumace takových pokrmů bývá nejčastější příčinou vzniku onemocnění salmonelózou nebo kampylobakteriózou. Jde o průjmová infekční onemocnění s velmi krátkou inkubační dobou, která však mohou zcela zkazit celou dovolenou. Rovněž si více všímejme hygienické úrovně stánkového prodeje – jak jsou potraviny skladované, balené, zda jsou uloženy v chladicích skříních atd. – a teprve podle toho se rozhodujme, co kde sníme.
Jak postupovat při průjmových obtížích na cestách?
Průjem je nejčastějším zdravotním problémem, který se může vyskytnout nejen na cestách do subtropických nebo tropických oblastí. Nejdůležitější je v první řadě prevence. Je nutné pít kvalitní pitnou vodu, nejlépe originálně balenou, vyvarování se konzumace čerstvé zeleniny a ovoce, které si sami nemůžeme oloupat nebo opláchnout pitnou vodou. K sekundární kontaminaci těchto potravin dochází totiž často při jejich mytí znečištěnou vodou. Podobně může dojít i ke kontaminaci ledu na přípravu nápojů. Je rovněž důležité se vyhnout konzumaci nedostatečně tepelně upravených pokrmů (mleté maso, vejce). Samozřejmostí musí být pravidelné mytí rukou zejména před jídlem a po použití WC. „ Pokud se průjem projeví, většinou stačí dietní opatření a dostatečný přísun tekutin. Tekutiny je nejvhodnější podávat častěji v menších dávkách, vhodné jsou především minerální vody, které doplní průjmem ztracené důležité minerály. Na tyto formy průjmu můžeme použít léky jako Carbotox, Smecta, Endiaron. Pokud průjmové obtíže po všech opatřeních přetrvávají, je nutné vyhledat lékaře. V každém případě myslíme na to, že průjmy jsou zdravotním rizikem především pro malé děti a starší lidi, kteří vlivem celkové dehydratace organismu mohou být i vážně ohroženi na životě,“ radí hygienička.
Jaká jsou rizika při opékání buřtů či grilování mas u táboráku?
Z hlediska zdravé výživy grilované potraviny jsou připravovány většinou bez tuku a konzumovány s čerstvou zeleninou nebo ovocem, proto je lze jenom doporučit. Grilování je však hodnoceno jako riziková úprava potravin z hlediska výskytu karcinogenních látek, které při grilování vznikají. Jedná se o heterocyklické aminy a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Heterocyklické aminy vznikají při zpracování masa při vysokých teplotách, tj. i při grilování. PAU vznikají pyrolýzou tuku odkapávajícího z grilovaného masa na rozžhavené uhlí. Vzniklé spaliny jsou přeneseny horkým vzduchem na grilovanou potravinu a tím ji kontaminují. Proto je důležitý obsah tuku v mase. Sekundárně je grilovaná potravina stejnou látkou kontaminována, pokud použijeme smolnaté nebo borové dřevo místo dřevěného uhlí. Pokud maso vystavujeme přímo plameni, tvoří se také velké množství PAU přímo v mase. Abychom tato rizika eliminovali na nejmenší míru, dodržujeme tyto zásady: · – Používejte ke grilování vhodný gril a kvalitní dřevěné uhlí ·
– Vybírejte na grilování jen libové maso, odstraňte tučné okraje ·
– Grilujte tak, aby nedošlo ke styku přímých plamenů s masem a odkapávání tuku na rozžhavené uhlí (použijte speciální alobalové misky, vhodnou konstrukci grilu popř. grilujte na lávovém kameni) ·
– Před grilováním maso marinujte, nejen že je chutnější, ale některé studie prokázaly výrazné snížení tvorby nežádoucích heterocyklických aminů
– Ke grilování nakupujeme speciální uzeniny na grilování, klasické buřty nejsou vhodné pro vysoký obsah tuku
– Nesmíme si zapomenout před grilováním umýt ruce, zabránit křížové kontaminaci tak, že na hotové pokrmy použijeme jiné prkénko, talíře a příbory než na syrové, gril a grilovací náčiní udržovat v čistotě, marinované maso uchovávat v chladničce při teplotě nejvýše 4°C, dbát na důkladné propečení, zvláště použijeme-li mletá masa. Marinády připravujeme vždy čerstvé, nenecháváme na další grilovací víkend.
Jaká jsou rizika koupání v neznámých vodách?
Koupání ve volné přírodě využít vodní plochy, kde je kvalita vody kontrolována a před vlastní návštěvou takového místa je nutno si ověřit, že kvalita vody je dle aktuálních informací ke koupání vhodná. Tyto informace jsou dostupné např. na internetu na stránkách hygienických stanic. Sleduje se zde především výskyt sinic a přítomnost mikrobiologického nebo chemického znečištění. V naší republice jsou v přírodě využívány dva typy míst ke koupání, které jsou provozovány s odlišným zákonným statutem, avšak kvalita vody v nich je posuzována dle jednotných kriterií. Jde buď o tzv. klasické koupaliště ve volné přírodě, které ve většině případů provozuje soukromý provozovatel a obvykle zde také vybírá vstupné. Povinností provozovatele je sledovat jakost vody v koupališti, výsledky laboratorních analýz předkládat orgánu ochrany veřejného zdraví k posouzení a dále zajišťovat další služby související s tímto provozem – např. sběr odpadků, provoz záchodů, udržování čistoty a další. Druhým typem míst ke koupání jsou tzv. koupací oblasti, to jsou povrchové vody využívané ke koupání osob ve smyslu zákona o vodách. Sledovat jakost vody na těchto plochách je povinností státu, neboť na těchto místech není provozováno koupaliště (není zde provozovatel). Jakost vody zde sledují krajské hygienické stanice. Na těchto plochách se nevybírá vstupné a většinou zde není ani žádné doplňkové vybavení (chybí WC, odpadkové koše apod.). Četnost sledování jakosti vody i hygienické limity sledovaných ukazatelů jsou pro oba typy koupališť shodné – kvalita vody je sledována v koupací sezoně v četnosti lx za 14 dní a hygienické limity jsou dány vyhláškou. V případě, že jakost vody přestane vyhovovat hygienickým požadavkům, je povinností provozovatele nebo KHS vhodným způsobem informovat návštěvníky. Jakost vody v koupalištích ve volné přírodě i v koupacích oblastech je velmi proměnlivá a je závislá na celé řadě faktorů: počasí, množství srážek, povětrnostních podmínkách, počtu koupajících se, ukázněnosti možných znečišťovatelů apod. Z tohoto pohledu je nutno pro úplnost připomenout, že kromě těchto uvedených koupališť ve volné přírodě, lze v letním období také využít ke koupání tzv. umělé venkovní koupaliště (nekryté bazény). V těchto zařízeních je voda během provozu neustále upravována a její jakost je pravidelně laboratorně sledována. V každém případě vstupujeme do vody osměleni, neskáčeme. Vyloučíme tak riziko vzniku náhlé srdeční zástavy a případného úrazu, zejména hlavy. Přestože toto doporučení platí i pro velmi dobré plavce, každoroční statistiky dokládají pravý opak.
Jak předcházet úpalu a úžehu?
Úpal (tepelný úpal ) – nemoc z přehřátí se dostavuje i v našem mírném pásmu. Na rozdíl od úžehu nemusí být důsledkem působení přímých slunečních paprsků, postačuje horké, dusné počasí s vysokou vlhkostí vzduchu.. Projevem je slabost, nejistá chůze, zamlklost, zástava pocení, horká a suchá kůže, může dojít k mdlobě ( zejména např. v přeplněném dopravním prostředku). Postižený může mít pocit obluzení, zmatenosti, úzkosti, mohou se dostavit i křeče. Jako první pomoc je nutné přemístění postiženého na chladné místo, uvolnění oděvu, poloha vleže se zdviženými dolními končetinami. Pokud situace dovolí, chladná koupel nebo alespoň otírání pokožky chladnou vodou. Je-li zcela při vědomí, tak dostatečný přísun studených tekutin – ne s obsahem alkoholu. Ve vážnějších případech je nutné přivolat lékařskou pomoc. Prevencí je v takovém počasí nošení vzdušného, volného oděvu chránícího před účinky slunečních paprsků, časté sprchování nebo omývání chladnou vodou a opět dostatečný příjem tekutin.
Úžeh vzniká při pobytu na přímém slunci, zejména s nekrytou hlavou. Vzniká stav přehřátí organismu působením slunečního záření. Citlivější jsou lidé se světlou pletí. Vlivem slunečního záření pokožka zrudne, mohou se vytvořit až puchýře (tzv. spálení), postižený trpí bolestí hlavy, celkovou nevolností, zvrací, má mžitky před očima. První pomoc i prevence je stejná jako při úpalu. Navíc bychom se neměli vystavovat polednímu slunci mezi 11. až 14. hodinou, pamatovat, že ani slunečníky nás před poledním slunce neochrání, že sluneční paprsky pronikají i mraky. Při pobytu na slunci je nutné používat opalovací krémy, mléka nebo oleje, pomády na rty s ochranným faktorem. Čím je pokožka citlivější, tím vyšší faktor by se měl používat. Síla faktoru je vyznačena na každém opalovacím přípravku a rozpětí ochranných faktorů je 2 – 25. Speciální léčebné dermatologické opalovací přípravky mají ochranný faktor i vyšší, až do 100. Vyšší faktor používáme spíše na zvlášť na citlivá místa nebo náchylná na spálení – nos, tváře, ramena, než na celé tělo. Nezapomínáme na opakovanou aplikaci ochranných krémů po vykoupání nebo pokud jsme se zapotili. V každém případě chráníme oči slunečními brýlemi s ochranným faktorem proti UV záření a hlavu pokrývkou. Při pobytu dětí na slunci jsme ještě opatrnější. Dětská pokožka je mimořádně citlivá, jemnější a bez ochranných pigmentů. Slunění kojenců a malých dětí je zvláště rizikové. Opalování u vody a ve vyšších nadmořských výškách s sebou přináší vyšší riziko spálení pokožky. Lidem s léčenými i vyléčenými nádory kůže, kterých je více druhů (melanomy, karcinomy) se vůbec pobyt na slunci nedoporučuje. Pozor na léky! Některé léky zvyšují citlivost pokožky na sluneční záření. Pokud užíváme pravidelně nějaké léky, měli bychom si pozorně pročíst příbalový leták nebo se poradit přímo s ošetřujícím lékařem, zda se můžeme slunit.
Co by nemělo chybět v lékárničce na dovolenou?
Obecně by se obsah cestovní lékárničky měl řídit délkou pobytu, počtem osob a očekávanými zdravotními riziky během pobytu v cílové destinaci. Při cestování s dětmi jsou vhodné léky na snižování teploty a proti bolesti (Paralen, Ibalgin apod.) a teploměr, léky na bolest v krku (Strepsils, Bioparox), proti kašli (Stoptusin, ACC long) a proti rýmě (Nasivin, Otrivin). Dále doporučuji preparáty proti průjmu (např. Endiaron, Smecta) a při poštípání hmyzem (Fenistil gel). Neměl by také chybět materiál pro ošetření drobných úrazů a poranění, tedy polštářková náplast, sterilní čtverce a obvazy, elastické obinadlo, dezinfekce (např. Septonex, Betadine) a prostředek na pohmoždění (Voltaren mast, Lioton gel apod.). Při podráždění kůže po opalování je vhodné použití Panthenolu ve spreji. Pokud někdo trpí nevolností při cestování dopravními prostředky, tzv. kinetózou, je vhodný Kinedryl. Samozřejmě nesmíte zapomenout na ostatní léky, které pravidelně užíváte. U všech léků je důležité vézt je v originálním obalu a před odjezdem zkontrolovat dobu použitelnosti. Chraňte lékárničku před sluncem, teplem a vlhkem. Léky uchovávejte mimo dosah dětí!