Náprstkovo muzeum tedy při představování zajímavých zemí a koutů světa v rámci cyklu „Okno do světa“ nemohlo téma Tibetu opominout. Návštěvníci mají možnost zhlédnout jedinečné předměty z obsáhlých sbírek muzea, které doposud nebyly vystaveny a nahlédnout tak do historie Tibetu a tibetské kultury od poloviny prvního tisíciletí n. l. až po současnost. Návštěvníci si tak poprvé prohlédnou zlacenou plastiku bohyně Táry, nádherné chrámové malby, bronzové plastiky či rituální hudební nástroje. Součástí výstavy bude i fotografická panelová výstava na nádvoří muzea představující fotografie kameramana Josefa Vaniše pocházející z jeho cesty po Tibetu v letech 1954–1955. Pro návštěvníky jsou připraveny komentované prohlídky výstavy a bohatý doprovodný program. Výstava potrvá do 30. července 2017.
Výstava Příběh Tibetu vedle předmětů ze sbírek Náprstkova muzea seznámí návštěvníky s historií Tibetu a tibetské kultury od poloviny prvního tisíciletí n. l. po současnost a přiblíží postavení Tibetu v tradičním a současném světě.
„Tibet je pro nás země zajímavá, často zmiňovaná, ale stále poněkud záhadná a její tisíciletá historie není příliš známá. Národní muzeum i proto ze svých sbírek připravilo výstavu „Příběh Tibetu“, která návštěvníky provede dějinami, kulturou i náboženstvím Tibetu, historií Tibetu jako státního útvaru, seznámí s rolí dalajlámy jako aktivního společenského činitele, vztahem mandžuských císařů a tibetských dalajlámů a mnohými dalšími historickými souvislostmi. V neposlední řadě se na výstavě představí celá řada unikátních a krásných předmětů,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Výstava věnovaná Tibetu a tibetské kultuře představí na tři sta předmětů ze sbírek muzea nejen z oblasti Centrálního Tibetu, ale i z oblasti vlivu tibetské kultury, která zasahovala od himalájského regionu po dnešní Čínu a Mongolsko. Kromě chrámových maleb, hliněných obětin a rituálních předmětů se návštěvníci mohou těšit i na lidovou náboženskou tvorbu. „Mezi TOP předměty výstavy Příběh Tibetu patří malba Buddhy z 18. století z Tibetu, portrét vysoce postaveného mnicha pocházejícího z letního sídla mandžuských císařů dynastie Čching či nádherně zdobená zlacená plastika bohyně Táry,“ dodává autorka výstavy Helena Heroldová.
Geografický, historický a kulturní Tibet
Tibet je spojován s oblastí dnešní Tibetské autonomní oblasti. Ta však zahrnuje přibližně polovinu historického Tibetu, který je členěn do tří oblastí, jenž mají rozdílné přírodní podmínky – jejich obyvatelé žili různým způsobem života. Kulturní Tibet zaujímá daleko rozsáhlejší území než historický Tibet. Patří k němu oblasti pod vlivem tibetského buddhismu a tibetské kultury. Tibetský buddhismus se postupně šířil do rozsáhlého regionu od dnešní severní Itálie a států ležících v podhůří Himaláje přes značnou část moderní Číny do Mongolska a Burjatska.
První stabilní státní útvar byl založen v 7. století v Centrálním Tibetu. V 8. století dosáhla tibetská říše ohromného rozmachu, avšak v 9. století se tato říše rozpadla a buddhismus téměř vymizel. K jeho oživení docházelo od 11. století, kdy byly položeny základy církevní organizace buddhismu. Ve 13. století do Centrálního Tibetu pronikli Mongolové. Ustanovili vztah „učitele a patrona“ mezi světským vládcem a učitelem ve věcech buddhistické víry, který se později stal základem vztahu mezi mandžuskými císaři dynastie Čching v Číně a dalajlamy jako náboženskými autoritami Tibetu.
Objevování Tibetu
Zřejmě prvním Evropanem, který zavítal do Tibetu, byl Odorik, mnich českého původu, který navštívil roku 1328 Lhasu. V 18. a 19. století Tibet navštěvovali britští, skandinávští a ruští cestovatelé, přírodovědci a geografové. Z našich cestovatelů můžeme jmenovat například přírodovědce Ferdinanda Stoličku či zakladatele muzea v Moravské Třebové Ludwiga V. Holzmaistera. V letech 1954–1955 navštívil Tibet včetně hlavního města Lhasy kameraman Josef Vaniš (1927–2009), jehož fotografie doprovázejí výstavu Příběh Tibetu.
Pro malé návštěvníky je připravena dětská linka
Pro rodiny s dětmi je připravena zábavná dětská linka „S Ňimou do Tibetu“. Ve výstavě si děti budou moci například ozdobit model jaka třásněmi a rolničkami, podobně jako to dělají tibetské děti či na modlitební mlýnky napsat vzkaz nebo přání. Pro děti jsou připraveny i workshopy, kde si mohou nakreslit mandalu či vyrobit tradiční tibetské lungta praporky.
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur je otevřeno ve dnech úterý, čtvrtek – neděle od 10 do 18 hodin, středa od 9 do 18 hodin; vstupné do objektu je 100 Kč / plné, 70 Kč / snížené, 170 Kč / rodinné.
