Hlavní roli v tranzitu hraje západ – východ, méně jih – východ. Nákladní doprava nejvíce využívá průtah komunikace I/49 městem.
Téměř 40 procent veškeré nákladní dopravy tvoří vozy od 3,5 do 7,5 tuny. „Jedná se o skříňová vozidla, která zásobují pečivem či jiným drobným sortimentem obchody po území města,“ řekl náměstek primátorky Miroslav Šenkýř a dodal, že přibližně 26 procent tvoří vozy nad 7,5 tun s maximálně třemi nápravami a 16 procent autobusy. „Pouze 17 procent veškeré nákladní dopravy tvoří kamiony,“ zdůraznil Šenkýř.
Co se zatížení jednotlivých oblastí týče, patří mezi nejfrekventovanější centrum a Prštné.
Na závěr Šenkýř uvedl, že průzkum potvrdil nutnost a správnost připravovaných dopravních řešení na území města Zlína. „Připravovaná stavba pravobřežky, připravovaný obchvat Zálešné i napojení Zlína na plánovanou rychlostní komunikaci jsou stavby, které potřebují naši obyvatelé. Bohužel jako každá stavba také budování nových silnic způsobí jisté komplikace. Naší snahou je, aby byl co nejnižší počet omezení způsobených novou moderní komunikací. A také aby její celkový dopad byl co nejšetrnější k životnímu prostředí,“ uzavřel radní Šenkýř.
Vyjádření magistrátu navazuje na otevřený dopis určený městu, který si můžete přečíst na http://ceskydomov.cz/zlin/clanek/otevreny-dopis-zlinske-radnici-o-pravobrezni-komunikaci.
Odpověď na otevřený dopis obdržela redakce v pondělí 9. března. Jeho obsah je zde:
Vážená paní šéfredaktorko,
dovoluji si Vám zaslat reakci na otevřený dopis, který podepsal pan František Kužel. Věřím, že pokud se rozhodnete jeho otevřený dopis zveřejnit, nabídnete svým čtenářům také údaje z nedávno ukončeného průzkumu nákladní dopravy. Pan Kužel zapomněl uvést adresu a proto mu nemůžu odpověď zaslat jinou cestou.
Děkuji za pochopení.
Vážený pane Kužele,
obdržel jsem Váš otevřený dopis, v němž uvádíte, že v plánu dopravní infrastruktury města Zlína je závažná chyba. A dále popisujete údaje, které považujete za alarmující.
Souhlasím s Vámi, že schválení nového územního plánu nebo jeho změny ovlivní budoucí život v našem městě a proto je pro jeho zpracování nutná důkladná analýza a průzkumy. Pro rozhodování o dalším rozvoji komunikační sítě města, úpravách jejích kritických míst a plánech organizace a regulace dopravy je nezbytným podkladem znalost intenzit dopravního proudu na hlavních komunikacích.
I když jsou toky dopravy Zlínem dlouhodobě sledovány a nepodléhají změnám, požádali jsme v loňském roce odbornou společnost DHV CR o průzkum nákladní dopravy a aktualizaci dopravního modelu města Zlína. Sčítání proběhlo na sedmnácti stanovištích na území města Zlína. A výsledky? Téměř 40 procent tvoří vozy od 3,5 do 7,5 tuny, tedy vekikosti Avie, které zásobují pečivem či jiným drobným sortimentem obchody po území města. Dalších 26 procent tvoří vozy nad 7,5 tun s maximálně třemi nápravami a 16 procent autobusy. Pouze 17 procent veškeré nákladní dopravy tvoří kamiony. Vámi uváděný počet 16570 kamionů by hypoteticky mohl odpovídat veškeré nákladní dopravě, tedy nákladních vozidel s hmotností vyšší než 3,5 tuny, nikoliv počtu kamionů, které projedou naším městem!
Z vyhodnocení cílů nákladní dopravy vyplývá, že více než 75 % nákladní dopravy končí v západní polovině Zlína, v Malenovicích, Prštném, případně v centru města. Značná část končí v centru města, kam směřuje zásobování převážně skříňovými vozidly s hmotností do 7,5 tuny.
Abychom zjistili, kolik vozů projíždí a kolik zásobuje naše město, zaměřil se průzkum na analýzu SPZ. A výsledky? Pouze 1/20 (tj. cca 5 procent) tvoří tranzitní doprava, 1/3 vnější doprava a necelé 2/3 doprava vnitřní. Tato čísla se diametrálně liší od Vámi uváděných 97 procent, které dle Vašich propočtů a odhadů tvoří tranzit těžké dopravy. Porovnáním vjezdů a výjezdů je také zjevné, že hlavní roli v tranzitu hraje západ – východ, méně jih – východ. Nákladní doprava nejvíce využívá průtah komunikace I/49 městem.
Pokud se podíváme na počty vozů, které přijíždí např. od Otrokovic, tak ze 753 sledovaných nákladních vozů jich 297 končí v Malenovicích, 100 v Prštném a 98 v centru.
Sdílím stejný názor s Vámi také v tom, že nechci, aby se Zlín stal tranzitním městem. Naopak si přeji, aby silnice přes město přinášely užitek našim obyvatelům. Posouzení vlivu investic na životní prostředí bedlivě střeží proces EIA. Velmi uvítám kontakt na odborníky, kteří tvrdí, že se tranzit přes Zlín vybudování „pravobřežky“ zvýší. Neexistují totiž dvě města obdobné velikosti, na jejichž spojnici by Zlín ležel. Shodneme se určitě v tom, že každý řidič si pro svou cestu vybere vždy pohodlnější nebo rychlejší trasu. Jedinou výjimkou jsou ti, jejichž cesta ve Zlíně končí, tedy naši obyvatelé, jejich návštěvy nebo zásobování obchodů atd.
Nezbývá mi než v teoretické rovině také souhlasit s tvrzením, že pro obchvat města by bylo ideální vybudovat v dostatečné vzdálenosti komunikaci od Otrokovic až po Vizovice. Otázkou je, kdo by tuto silnici využíval. Určitě tolik diskutovaný tranzit, ale pouze ten, který vyjíždí z Otrokovic, případně možná z Napajedel, a který má cíl cesty za Vizovicemi, a obdobně v opačném směru. Sloužil by ale obyvatelům Zlína? Doprava s cílem ve Zlíně by jej určitě nevyužívala. Proto jako člen Rady města Zlína takovou variantu připravovat nemůžu a nechci.
S pozdravem
Ing. Miroslav Šenkýř
náměstek primátorky
statutárního města Zlína
