Prezident Miloš Zeman promluvil na Pražském hradě. Zdravici, v níž mluví o Ukrajině, za něho poté přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.
„Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů,“ uvedl například Zeman.
Starší a voliči ANO
Podle posledního průzkumu agentury STEM počet příznivců Miloše Zemana klesá. V průzkumu na přelomu ledna a února, tedy ještě před eskalací situace na Ukrajině, STEM zjišťoval důvěryhodnost nejvyšších ústavních činitelů u české veřejnosti.
Největší důvěru obyvatel ČR má předseda Senátu Miloš Vystrčil a shodně také premiér Petr Fiala, oba podporuje přibližně 38 %. Předsedkyně dolní komory Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová těsně nedosáhla na třetinovou podporu (31 %).
Prezident republiky Miloš Zeman má podporu nejmenší (29 %).
Historické minimum
Zatímco dlouhodobě měl prezident během druhého výkonu svého mandátu podporu zhruba 50 % obyvatel, nyní mu důvěřuje jen 29 % dotazovaných.
To je historické minimum ve funkci hlavy státu.
Důvěru prezidentovi vykazují tradičně spíše starší obyvatelé, dle stranických preferencí nachází v současnosti Zeman významnější podporu u voličů ANO (59 %).
Přečtěte si celou zdravici prezidenta Miloše Zemana.
,,Každé ráno bychom měli opakovat vděk za to, že se u nás neválčí a že je naše země členem NATO a EU.“
Zdravice prezidenta republiky účastníkům konference Naše bezpečnost není samozřejmost
10. března 2022
Vážené dámy, vážení pánové, milí hosté,
těší mě, že již devátá konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“ se na Pražském hradě koná i v letošním roce. V prvé řadě bych chtěl organizátorům poděkovat za pozvání a omluvit se, že se jí nemohu kvůli jinému programu účastnit osobně. Jsem si přesto vědom, že letošní ročník je výjimečný. Koná se totiž ve výjimečné době.
Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001. Aktuální dění na Ukrajině svědčí o tom, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo – pohlédneme-li na historii v celé její délce – spíše výjimkou než pravidlem. Zdálo se nám, že v době moderního blahobytu našeho kontinentu je válka zastaralý pojem. Byli jsme přesvědčeni, že ekonomicky, kulturně, ale i lidsky vzájemně propojené země a národy spolu válčit nemohou. Dne 24. února 2022 však všechny tyto předpoklady skončily.
Ruská invaze na Ukrajinu, tzv. „speciální operace“, jak je povinností ji nyní v Rusku nazývat, není ničím jiným než napadením jednoho suverénního státu druhým. Celá tato bojová akce má pochopitelně své hluboké a komplikovaně spletité kořeny, které je možné dlouze analyzovat, probíhá v širších souvislostech, a tak dále. Ale v prvé řadě je v ruském jednání na Ukrajině nutné vidět nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva i bezpečnostního uspořádání v Evropě. Toto je zjevné, to jsou fakta. Vedení Ruské federace rozpoutalo válku v sousední zemi, což je zapotřebí jasně a rezolutně odsoudit.
Co to pro nás dále znamená? Již teď víme, že jsme jako mezinárodní společenství podcenili více či méně domnělé historické křivdy, emoce i nejnižší lidské pudy, které vedou k násilí. Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů.
Nedávné debaty nad údajně zbytečnými výdaji na obranu v době relativního světového bezpečí vzaly během pár hodin zasvé. Jedna země za druhou oznamují zvyšování výdajů na svoji bezpečnost. Hranice 2 % HDP už nemůže být nikým odpovědným vnímána jako pouhý závazek, k němuž jsme se upsali NATO. Kdo by si ještě před pár týdny pomyslel, že Berlín v bezpečnostní oblasti otočí o 180 stupňů, začne na Ukrajinu posílat zbraně a oznámí jednorázové navýšení výdajů na obranu ve výši 100 miliard euro? Nyní nejde jen o to, aby Česká republika zůstala důvěryhodným spojencem. Obranné výdaje ve výši alespoň 2 % HDP by teď měly být samozřejmostí.
Dnešní doba také jasně ukazuje, jak důležité pro naši bezpečnost byly roky 1999 a 2004. Jsme pod ochranou nejsilnější vojenské aliance na světě a členy Evropské unie. A zejména díky tomu můžeme být alespoň o trochu klidnější, přestože několik set kilometrů od nás vybuchují bomby.
Dnešní tragická válka na Ukrajině by měla představovat budíček pro západní civilizaci. Západ nebyl snad od poloviny minulého století jednotnější, než právě po 24. únoru 2022. Jeho ekonomická opatření ukázala, že válka se v 21. století vede mnoha prostředky a tanky T-72 nemusí být tou nejefektivnější zbraní. Navíc se potvrzuje, jak je zároveň důležité neustále modernizovat armádu novými technologiemi v čele s vysoce efektivními útočnými drony, a v této souvislosti jsem rád, že Armáda ČR vyslyšela moje dlouholeté volání po jejich zařazení do výzbroje.
Těm, kteří predikovali brzký kolaps západní civilizace a zdůrazňovali její dekadentní sklony, například neochotu bojovat za svůj blahobyt, nynější vlna solidarity a odhodlání ukázala pravý opak. Válka totiž s sebou už teď přinesla humanitární katastrofu nebývalých rozměrů, která nemá od dob druhé světové války srovnání. Velmi mě těší, jak k pomoci uprchlíkům z Ukrajiny přistoupila česká veřejnost, která projevila a každý den projevuje obrovskou míru sounáležitosti. Za to bych jí rád poděkoval.
Dnes lépe než kdy jindy vidíme, že bezpečí a mír nejsou samozřejmostí. Každé ráno bychom měli opakovat vděk za to, že se u nás neválčí a že je naše země členem NATO a EU. Zároveň bychom si ale každý den měli uvědomit, že za naši bezpečnost bojovat musíme, a to i když se válka odehrává za našimi hranicemi.
Děkuji, že jste dnes přišli, a přeji vám příjemně a produktivně strávený den na Pražském hradě!
S pozdravem
Miloš Zeman, prezident republiky, Pražský hrad, 10. března 2022
