Žiji i pracuji v Praze 6.Na tuto městskou část jsem byla vždy hrdá a všude jsem ji propagovala. Byla kulturní – pomohla vzniku tří kultovních divadel, dbala na čistotu ulic, vznikly zde Farmářské trhy, nové domy pro seniory, nabízí sportovní vyžití na Ladronce, oplývá květinovou výzdobou.Toto potěšení z krásného bydlení však vzalo v poslední době za své.
Chápu, že radnicePrahy 6 nemůže za potíže, spojené s výstavbou tunelu Blanka a za komplikace, které museli občané Prahy 6 dlouho zdolávat i díky stavbě Metra.Když jsme si konečně všichni zčásti oddechli ve chvíli, kdy Metro i vytunelovaný tunel Blanka byl zprovozněn, tak se rozkopala ulice Střešovická a Na Petřinách. Posléze se ktomu přidala i stavba obytného bloku ve vyústění ulic Patočkové a Střešovická, a poté přesunutí prací na vozovce na Patočkovu u Vozovny. V sousedství mého bydliště se navíc na delší dobu rekonstruovala ulice Farní. Nedalo se zajet k domu, natož do garáže. Žijeme tedy roky v permanentním stresu z rozkopaných ulic a ztížené dopravy.Tunel Blanka nám po všech útrapách se stavbou spojených, přinesl i ucpané ulice u jeho výjezdu.Překřížit Svatovítskou ulici je mnohdy kaskadérským kouskem, projet ve špičce Patočkovou ulici je též umění.Naivně jsem doufala, že zodpovědní úředníci na radnici budou hledat způsob, jak situaci zklidnit.
Všichni se učíme s tímto nekončícím chaosem smířita hledět do budoucna, kdy budeme konečně žít tak, jak se sluší na obyvatele rezidenční čtvrti.
Byla jsem naivní. Jsou totiž obyvatelé a obyvatelé. Někteří jsou prostě vice rezidenční, nebo mají vlivnější sousedy. Před pár dny jsem při cestě z Evropské projížděla známou trasu Ořechovkou do Sibeliovy ulice a potkávala jsem bloudící auta, která stale jezdila bezradně dokola sem a tam. Brzy jsem se k nim přidala.Ořechovka se totiž bez varování stala neprůjezným skanzenem. Místo překřížení Střešovické ulice, při nájezdu na Sibeliovou, kudy vede mimochodem i cesta do Vojenské nemocnice, jezapotřebí vydat se zpět po délce Ořechovky na ucpanou Patočkovou, zvýšit její dopravní zatížení i chaos na těchto ulicích (Patočkové, Milady Horákové a posléze i Střešovické,), postát si na semaforech, aby se po odbočení konečně dalo vjelo na Střešovickou, tu po pár metrech překřížit a vjet konečně do ulice Sibéliova. Což v původním stavu zabralonecelé dvě minuty.Myslela jsem, že se mi to jen zdá, nebo že jde o omyl, či že jsem účastna nějaké legrační televizní taškařice, sledující skrytou kamerou reakce vytočených řidičů, kteří bloudí sem a tam a místo toho, aby Ořechovkou v rychlosti projeli, prodlévají v jejích ulicích ve snaze, najít řešení jak odtud ven.Někteří nakonec z bezradnosti riskli těch pár metrů, které je dělily od vjezdu na Střešovickou a utěšovala jsem se tím, že jde o jakési krátkodobé řešení.
Platím daně a tímplatím i úředníky, kteří jsou ve svých fukcích pro to, aby činili vše pro dobro poplatníků. Zavolala jsem tedy na obor dopravy a dobrala se k zodpovědnému úředníkovi. Chtěla jsem znát důvod proč tato nesmyslná situace vznikla, a takézjistit kdy skončí.Z moci úřední mi bylo stroze oznámeno, že to prostě tak bude. Na otázku proč, mi bylo řečeno, že proto, aby byl na Ořechovce klid od aut. Vznikl tedy skanzen Ořechovka, na úkor už i tak zkoušených sousedů ze stejné čtvrti, kteří mají tu smůlu, že bydlí o pár metrů dál.
Takže, má-li toto být řešením, jak pomoci kolabující dopravě, pak se musím zamyslet nad odborností zodpovědných odborníků, kteří zřejmě v klidu svých kanceláří vykazují činnost bez znalosti reality, nebo plní něčí vůli, nemyslíce na své zadavatele, což my, daňoví poplatníci jsme. Krom nevhodného řešení, které ještě zvyšuje dopravní zátěž, místo aby hledalo cestu, jak jí pomoci řešit, nejsou respektovánaekologická hlediska. Zvyšují se zplodiny ze zbytečně naježděních metrů, déle prodlévajících autpři sightseeing tour po Ořechovce, tak i naucpané vozovce, či při dlouhém čekání na semaforech.
A tak jsem z té své Prahy 6 smutná. Je hezké, že všude svítí vánoční ozdoby a na jaře kvetou záhony. Ale k čemu to mně i mým sousedům je, když se na ty, kteří by měli náš život (a nejen těch pár vyvolených ze skanzenu) činit schůdnějším, nemůžeme spolehnout. Anebo možná ano? Nechci být pesimistkou.Poslala jsem svůj dotaz do podatelny a doufám, že se nad toto situací někdo, nebo ještě lépe někteří, kteří tomu opravdu rozumí, přece jenom zamyslí.
