Na přelomu 18. a 19. století byla Moravská Ostrava malým městem, v němž fungovala jediná škola. Učilo se v ní psaní, počty a náboženství. Měla dva učitele a chodila do ní kolem 160 dětí. Polovina z nich nepravidelně. S rozmachem průmyslu v 19. století se zvětšoval počet obyvatel a tím i počet dětí. V polovině 19. století už navštěvovalo školu 362 žáků a musela být otevřena třída s německým vyučovacím jazykem. Majiteli Vítkovických železáren baronu Rothschildovi se zdejší výuka nezamlouvala, a nechal proto zřídit dvoutřídní školu přímo ve Vítkovicích. Dobře věděl, že budoucí dělníci musí mít vzdělání. I proto si vymohl, že rozhodoval o učitelích. Ve škole se velký důraz kladl na úpravy písemností. Šlo vlastně o první předchůdkyni podnikové školy.
První odbornou školou v Ostravě se stala Horní škola založená v roce 1874. Připravovala technické pracovníky pro hornictví. Žáci studovali při zaměstnání. Baron Rothschild zřídil rovněž ve Vítkovicích pokračovací školu, v níž se kladl důraz na technické kreslení. Ve městě také vzniklo německé gymnasium a německé dívčí lyceum.
V roce 1868 vznikla v Moravské Ostravě takzvaná hlavní škola, která připravovala děti na studium na střední škole. Nejbližší ovšem byly v Těšíně a Opavě. Tlak místních politiků vedl k tomu, že Moravský zemský sněm povolil v roce 1871 zřízení nižšího gymnázia v Moravské Ostravě. Jenže dohady o to, zda se bude učit česky nebo německy způsobily, že první třída byla otevřena až v roce 1877. Jednalo se o jedenáctou střední školu na Moravě. A učilo se německy.
První českou střední školu v našem městě otevřel spolek Matice ostravská. Díky němu začala výuka v češtině na Matičním reálním gymnasiu v září 1897. O šest let později se škola rozdělila na reálku a na gymnasium, které bylo později zestátněno.