Jak se z člověka, který se dostal až na vrchol, stane troska na pokraji existence? Jak lze v jednom okamžiku ztratit práci, rodinu, všechny životní jistoty? Krize středního věku se vším všudy okořeněná povinností postarat se o stárnoucího rodiče, který potřebuje celodenní péči. Hra německého dramatika Nis-Momme Stockmanna zachycuje neúprosný tlak, pod nímž se v moderní společnosti ocitají příslušníci střední generace. Tlak na maximální výkon v dnešním konzumeristickém světě je spojen se zvýšenými nároky i v oblasti rodinného života. Střední generace, pro niž se vžil název sendvičová, je obětí moderního stylu života. Na straně jedné se prodlužuje průměrná délka života, na druhé straně se rodičovství odkládá do pozdějšího věku. Německý dramatik Nis-Momme Stockmann za tuto hru získal v roce 2009 na festivalu Heidelberger Stückemarkt hlavní cenu a cenu publika. Za svoji další hru, Kein Schiff wird kommen (Žádná loď v dohledu) byl nominován do finále soutěže německých her Mülheimer Dramatikerpreis 2010. Hra byla uvedena v rámci doprovodného programu na berlínském Theatertreffen. Tentýž rok byl kritickou obcí časopisu Theater Heute vyhlášen dramatickým talentem roku a získal stipendium Schiller Gedächtnispreis, o rok později pak Cenu Friedricha Hebbela. V současnosti patří k nejžádanějším dramatikům v německy mluvících zemích. Narodil se v roce 1981, studoval tibetský jazyk a kulturu v Hamburku, mediální studia v dánské Odense a tvůrčí psaní na berlínské Univerzitě umění, mezitím se také vyučil kuchařem. Kromě divadelních her píše i pro rozhlas, dále poezii i prózu. V roce 2005 získal první cenu na filmovém festivalu v Odense jeho krátký film Ignorans.
Světa plný zuby uvedeme v režii Viktorie Čermákové, která se kontroverzním tématům a současné dramatice věnuje systematicky (Např. Antje Rávic Strubel, Matěj Samec: Chladnější vrstvy vzduchu v Meet Factory, Arnošt Goldflam: Ženy a panenky v Divadle Aréna, Viktorie Čermáková, Matěj Samec: Můj soused, můj nepřítel pro Ateliér Národního divadla, Dea Loher: Poslední oheň na Nové scéně Národního divadla, Karel Steigerwald, Francisco Nieva: Políbila Dubčeka v La Fabrice). Režii se věnuje od roku 2002, v roce 2006 se stala spoluzakladatelkou Divadelního studia Továrna, které působilo v holešovické La Fabrice. Její předchozí herecká práce je spojena především s angažmá v Divadle Komedie, kde působila v letech 1994 -2002 a kde účinkovala v inscenacích Michala Dočekala, Jana Nebeského, Jiřího Pokorného nebo J. A. Pitínského.
