MARTINA SEEWALDOVÁ
Za bydlení domácnosti vydaly průměrně 22,7 procenta svých celkových výdajů. To je o 0,6 procentního bodu více než loni. Další podstatnou část výdajů domácností, 19, 2 procent, tvořily potraviny a nealkoholické nápoje a doprava, na niž šlo 11,5 procenta výdajů.
Příčiny jsou podle finančního poradce Václava Kotta jednoduché. „Náklady na energie dlouhodobě stoupají, a tím tedy i celkové náklady na bydlení,“ říká. Výdaje domácností se meziročně zvýšily o 1,3 procenta, přitom nejvíce vzrostly náklady na zdraví, a to o 4,9 procenta, a na alkoholické nápoje a tabák, o 4,8 procenta.
Největší pokles byl ve výdajích na vzdělání, na 87,1 procenta, u potravin a nealkoholických nápojů výdaje klesly na 96 procent. „Finanční spoluúčast lidí na péči o zdraví se zvyšuje – ať už jde o samotnou léčbu či o prevenci. U alkoholu by se dalo říct, že buď se máme dobře a užíváme si alkoholu, nebo se nemáme dobře a řešíme to alkoholem,“ komentuje statistické údaje Václav Kott.
Čisté peněžní příjmy domácností na jednoho jejich člena dosáhly necelých dvanáct tisíc korun. Naopak čisté výdaje činily 10 508 korun.