Prozraďte, jak se vám po soutěži změnil život?
Změnil se mi určitě hodně. Jako bych přeskočil určitou fázi života. V mém věku bych možná spíš měl hledat a snažit se prorazit. To jsem přeskočil a najednou už je to byznys s mnoha koncerty.
Co na té změně vidíte pozitivního a co naopak negativního?
Pozitiv je samozřejmě spousta. Můžu zpívat a dělat to, co mně baví, nahrávat písně s lidmi, kterých si vážím, protože jsou to skvělí muzikanti. A oni znají na oplátku i mne. Samozřejmě jsou tu i nějaká negativa. Občas přehnaný zájem médií o některé věci je velmi nepříjemný, to bych klidně vyměnil.
Máte teď asi na mysli bulvár, který se teď o vás hodně zajímá…
Určitě. Paradoxně nejsem člověk, který by nějak vyhledával pozornost. Se zpíváním to jde ale tak nějak ruku v ruce. Spousta lidí řekne, že když jsem si to vybral, tak si nemám stěžovat. Ono to tak ale není. Já jsem si vybral, že chci zpívat. Všechno ostatní ale prostě patří k této práci. Myslím, že ten, koho nebaví zpívat až tak moc, by to ani nezvládl, protože je toho někdy skutečně příliš…
Jak Vaši popularitu nesou vaši blízcí. Třeba maminka?
Zpočátku to nesla poměrně těžce. Začátky byly krušné, protože nebyla zvyklá, aby mne lidé zastavovali na ulici. Navíc většina věcí, které se objeví v bulváru, není pravdivá. Už to ale přijala a ví, že to k této práci prostě patří. Zvykla si.
Na vás se v poslední době dost soustředí bulvár kvůli vaší partnerce. Jak na to reagujete?
Já to chápu… Pro ně prostě pravda není tak zajímavá jako lež. Snažím se to nevnímat a nečíst. Jen mne to ale utvrdilo v tom, že si člověk musí své soukromí chránit a o svém partnerském životě už nebudu nikde nikdy nic říkat. Vždycky se to obrátí proti člověku. S bulvárem je to ale tak, že i kdyby člověk udělal něco extra dobrého, tak ho stejně pomluví. Beru to tak, že to k tomu patří.
Jste velmi pracovitý. Na nové desce jste autorem textů, jak se to všechno dá stíhat, když máte téměř každý den koncert?
Teď už tolik koncertů není. Jinak to ani tak není o mé pracovitosti. Mě prostě skládání hudby i textů baví. Jsem totiž autorem nejen textů ala i hudby.
Určitě je velká výhoda, že jste studoval konzervatoř…
Rozhodně! To je velká pomoc! Člověk totiž ví, co dělá. Je dobré být intuitivní muzikant, ale v dnešní době už je vše tak daleko, že intuitivní muzikant skládá blues či rock. To už všechno tady bylo.
Celý rozhovor s Martinem Chodúrem najdete v aktuálním srpnovém vydání magazínu Náš Zlín, který právě vychází.
