Ostravský Antikvariát a klub Fiducia pořádá spolu s dalšími institucemi Šavrdovský květen. Jedná se o festival věnovaný této významné ostravské osobnosti, kterýpřipomene 25. výročí úmrtí spisovatele.
Program festivalu:
2. 5. v 11:00 Pietní akt u hrobu Jaromíra Šavrdy v Ostravě-Hrabové k příležitosti 25. výročí od smrti tohoto významného ostravského spisovatele.
Úvodní slovo pronese Tomáš Hradílek, bývalý československý disident a přítel Jaromíra Šavrdy.
8. 5. ve 20:00 (klub Hudební bazar)
Jako každou středu proběhne ve známém klubu na Nádražní ulici Vysílání svobodného rádia Hudební bazar. Tentokráte s „poslechovkou“ věnovanou Jaromíru Šavrdovi a Dolores Šavrdové.
15. 5. v 19:00 (filmový klub Studio Karel v kavárně Stará Aréna) Projekce filmu Sám voják v poli – Jaromír Šavrda. Film natočil režisér Jiří Fiedor v cyklu Neznámí hrdinové, po skončení projekce následovat beseda s autorem snímku. Jiří Fiedor se kromě režijní profese věnuje také vydávání knih v nakladatelství Pulchra, kde jsou k dostání i Šavrdovy sbírky. (vstupné zdarma)
19. 5. ve 14:00 (ulice Dr. Šavrdy ® hrob Jaromíra Šavrdy) Šavrdovská literární vycházka z ulice Dr. Šavrdy na Dubině k jeho hrobu do Hrabové. Za účasti řady spisovatelů, průvodcem bude publicista a literát Ivan Motýl. Sraz ve 14:00 na ulici Dr. Šavrdy.
21. 5. v 18:00 (Antikvariát a klub Fiducia) Ostravští herci čtou Jaromíra Šavrdu. Z literárního díla spisovatele Jaromíra Šavrdy budou číst Norbert Lichý, Jan Fišar, Josef Kaluža, Tereza Vilišová, Tereza Dočkalová, Alexandra Gasnárková a Vladimír Polák.
22. 5. v 19:00 (Filmový klub Studio Karel kavárny Stará Aréna) Projekce filmu Přechodné adresy Jaromíra Šavrdy. Hostem bude režisérka Petra Všelichová. (vstupné zdarma)
24. 5. v 19:00 (Klub Atlantik)
Divadelní představení hry Josefa Topola Kočka na kolejích umělecké skupiny TRIARIUS, beseda s občanským sdružením PANT (autoři projektu Moderní
dějiny) a projekce filmu Libri Prohibiti Jaromíra Šavrdy z cyklu Sami proti zlu.
TRIARIUS je divadelní spolek z České Třebové, které do Ostravy zavítá s inscenací hry Josefa Topola Kočka na kolejích, která již stihla získat řadu ocenění za nejlepší herecké výkony, hudbu i režii. Během večera proběhne také beseda s autory projektu Moderní dějiny z občanského sdružení PANT, kteří každoročně udělují u příležitosti Dne lidských práv Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Diváci také uvidí film Libri Prohibiti Jaromíra Šavrdy z cyklu Sami proti zlu, který je věnován významným osobnostem Moravskoslezského kraje. Film natočili studenti oboru Audiovizuální tvorba Slezské univerzity.
27.5. 10:00 – 17:00 (Archiv města Ostravy) Šavrda v archivu – speciální prohlídky pozůstalosti Jaromíra Šavrdy v Archivu města Ostravy. Uvidíte Šavrdovy motáky z vězení, rukopisy, samizdatové tisky a další unikáty. Z kapacitních důvodů nutná rezervace v Antikvariátu Fiducia nebo na tel: 596117312 (po – pá 10:00 – 18:00).
29. 5. v 19:00 (Divadlo Petra Bezruče)
Divadelní představení podle románu Georga Orwella 1984 v Divadle Petra Bezruče. Po skončení představení bude připraven doprovodný program Divadla Petra Bezruče ve spolupráci s ostravskou pobočkou Amnesty International.
Návštěvníci se budou moci seznámit s Jaromírem Šavrdou jako vězněm svědomí, kterým byl Amnesty International vyhlášen v roce 1980, anebo podepsat petici na podporu současných vězňů svědomí.
30.5. v 18:00 (Knihovna Václava Havla)
Šavrdovský večer v Knihovně Václava Havla v Praze
30. 5. ve 20:00 (Galerie Rubrum)
Zakončení a společné setkání v galerii Rubrum.
Výjimečně ve čtvrtek se setkáme v galerii Rubrum, kde proběhne zakončení Šavrdovského května.
Celý měsíc probíhá spolupráce s Knihovnou města Ostravy. Nezapomeňte si z fondu knihovny půjčit literaturu Jaromíra Šavrdy, kterou sám napsal nebo opisoval v samizdatu anebo navštivte výstavu věnovanou životu a tvorbě Jaromíra Šavrdy v Galerii v pasáži Knihovny města Ostravy.
Jaromír Šavrda
Narodil se v Ostravě 25. května 1933 a zde také v nedožitých 55 letech zemřel 2. května 1988. Pracoval jako knihovník, středoškolský učitel a novinář. V roce 1972 založil vlastní samizdatovou edici Libri prohibiti.
Bylo mu znemožněno věnovat se zaměstnání odpovídajícímu jeho vzdělání, pracoval manuálně, ale kvůli zdravotním problémům odešel do invalidního důchodu. Byl šikanován a pronásledován pro své aktivní působení v samizdatu a na konci 70. let přišlo první uvěznění. Kladlo se mu za vinu, že opsal nejméně čtrnáct knih. Měly mezi nimi být Úsměvy Jana Masaryka, Solženicynovo Souostroví Gulag, Švandrlíkovi Černí baroni či povídky Šimka a Grossmanna. Druhý trest, který nastoupil v roce 1983, měl na jeho zdraví fatální vliv. Marné byly dopisy tehdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi, které mu kromě zástupců československé opozice posílali i mnozí evropští spisovatelé. Všichni upozorňovali na podlomené zdraví muže, který se provinil opisováním knih na stroji. Jako spisovatel byl Šavrda nesmírně všestranný; psal detektivky, sci-fi povídky, básně, divadelní hry, literárně zpracoval rovněž své zkušenosti s pronásledováním státní bezpečností a s pobytem v komunistickém vězení.
Na počest Šavrdovy samizdatové edice byla pojmenována knihovna shromažďující nejen československou, ale i polskou, ruskou či ukrajinskou samizdatovou a exilovou literaturu. Životní postoj a morální odkaz Jaromíra Šavrdy jsou i v dnešní společnosti stále aktuální.
