„Záleží nám na tom, aby si veřejnost vytvářela k městské dopravě a k naší firmě pozitivní vztah. Dny otevřených dveří jsou jedním z prvků, kterými dobré vztahy udržujeme. Už v minulých letech jsme se přesvědčili o tom, že stojí za to se aspoň jednou v roce sejít s cestujícími nebo i s rodinnými příslušníky našich zaměstnanců v neformální atmosféře otevřené vozovny. Návštěvníkům ukazujeme, co se běžně nevidí, odpovídáme na jejich dotazy, necháme je zavzpomínat si na mládí v historických vozidlech. Pro děti máme plynové balonky, omalovánky, hry, pro všechny jsou zde i stánky s občerstvením, aby se lidé nemuseli bát zůstat u nás i přes oběd,“ říká ředitel DSZO Josef Kocháň.
Vysoký zájem má veřejnost i četní fotografové o linku historických vozidel, která zadarmo vozí po celý den cestující mezi vozovnou a točnou Sportovní hala. Tentokrát na lince jezdil zlínský historický trolejbus 9Tr a zapůjčené historické autobusy ŠD 2040 T, Š 706 RTO Lux a Š 706 RO.
Program dne otevřených dveří má pokaždé alespoň nějakou novinku. Letos to byly, pokud jde o zábavu, například vysílačkou řízené modely automobilů pro děti nebo trampolíny na skákání nejmenších. Fanoušky starých autobusů zase zaujal rekonstruovaný autobus Praga RND (r. výr. 1949) sběratele Ladislava Tetery z Kroměříže. Unikátem byla vznikající replika kloubového autobusu RTO-K sběratele Aloise Koutka z Prahy. Na výrobě tohoto vozidla se podílí opět Ladislav Tetera. V lakovně DSZO získává karoserie kloubového autobusu svůj nátěr. Kloubový autobus RTO-K vyrobila v roce 1960 Karosa Vysoké Mýto v jediném prototypu. Ten byl zkoušen v různých závodech ČSAD a dopravních podnicích a koncem šedesátých let zcela a dnes již beze stopy zmizel.
„Jsem tady s dcerou, která přijela z Velké Británie. Můj tchán Jindřich Křídlovský byl v roce 1944 jedním z prvních řidičů trolejbusů ve Zlíně, tak máme k MHD určitý vztah. Dne otevřených dveří DSZO se zúčastňuji poprvé. Je to období, kdy se seče tráva a suší, tak jsme v minulých letech neměli čas. Už jsme tu obdivovali trolejbus 9Tr, se kterým ještě i dcera jezdila. Hledali jsme též původní první modely trolejbusů, které jezdily ve Zlíně, ale ty se nedochovaly. Rád vzpomínám, jak jezdily do Otrokovic trolejbusy s vlečkou. A pamatuji si, že v šedesátých letech stála jízdenka do Otrokovic 1,10 Kčs. Šedesát haléřů se platilo v místě, děti 30 haléřů…,“ řekl osmašedesátiletý Jan Mahďák z Želechovic nad Dřevnicí, podle něhož by současná doprava ve Zlíně měla být více integrovaná a všechny druhy dopravy by na sebe měly více navazovat.