Prestižní ocenění získal Zlín za svůj téměř neporušený soubor architektury zahradního města, který je ve světě výjimečný, a také za jednotnou, výrazně kvalitní architekturu.
„Je to výsledek práce radnice, památkářů i politiků. Je to důsledek toho, že jsme se řadu let starali o některé objekty, které zasloužily naši péči,“ řekla primátorka Irena Ondrová a jmenovala při té příležitosti i zdařilou rehabilitaci objektu Malé scény.
Podle Ilji Kociána z Ministerstva kultury se jedná o ocenění kvality památkové péče a vůbec celého památkové fondu ve Zlíně. „Ten je nejen v rámci České republiky, ale i v rámci celé Evropy dosti unikátní,“ upozornil Kocián a dodal, že ocenění může přinést Zlínu také finanční prostředky z turistického ruchu, zvýšení zájmu odborníků, pořádání konferencí a mnoho dalších možností.
„Funkcionalistická, baťovská architektura ve Zlíně je unikátní soubor staveb, které mají stejný rukopis, stejnou ideu a jsou v nezměněném stavu. Jsme rádi, že můžeme tuto architekturu ukazovat Evropě. A musím říct, že když se mezi našimi kolegy řekne Zlín, tak už ví, co to znamená,“ řekl Zídek.
Myšlenka na založení Evropského dědictví vznikla v červnu 2008 na jednání Rady ministrů kultury Evropské unie. Cílem projektu je vytvoření sítě kulturních památek, přírodních nebo městských lokalit a významných pamětihodností, které vypovídají o dějinách a evropském dědictví. Evropský seznam však nemá být konkurentem Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Označení „Evropské dědictví“ nesou ještě další tři česká místa: novorenesanční zámeček Vysoká u Příbrami(je neodlučně spojen s osobou skladatele Antonína Dvořáka), železárny Vítkovice (industriální památka) a zámek Kynžvart (spjatý s knížetem Metternichem – jedním z hlavních aktérů evropské diplomacie po napoleonských válkách).
V odůvodnění pro zápis městské památkové zóny mezi evropské dědictví se mj. uvádí, že funkční změny objektů probíhají za dohledu památkové péče, bez zásadních změn architektonického vzhledu.
Kulturně historická, dokumentační a užitná hodnota území a jeho moderní historie je pro kulturní dědictví Evropy naprosto výjimečná.
Město Zlín dokazuje ideu Tomáše Bati o průmyslovém městě, v němž se člověk stává v pracovní době článkem výrobního soukolí a ve volném čase individualitou, které je dostupný přiměřený luxus. T. Baťa totiž začal budovat město a průmyslový podnik Baťa ve vzájemném sepětí a návaznosti.
Pro evropskou identitu je také důležitá Baťova idea volného trhu, která v soudobém kontextu celních a měnových bariér výrazně předběhla svou dobu. Aby ji mohl realizovat, začal exportovat ne finální výrobek (zboží), ale exportoval průmyslové celky tj. průmyslová města, která budoval podle prověřeného zlínského modelu v celé Evropě, v Asii, Africe a Jižní Americe.
Stejně tak je pro evropskou identitu důležitá idea volného pohybu osob. Továrny Baťa a město Zlín absorbovaly nejdříve z celého Československa invenční a výkonné mladé lidi, kterým dalo město a průmyslový podnik příležitost vypracovat se. Tito lidé zbavení z části klasických vazeb na prostředí, v němž vyrůstali, se stali později nositeli i šiřiteli baťovských idejí v celém světě.
Městská památková zóna Zlín byla vyhlášena 20. listopadu 1990. Území je ojedinělé svým rozsahem – cca 400 ha, 3197 objektů. Z baťovského období a navazujícího poválečného období je zde dvacet kulturních památek. Celkem je v městské památkové zóně třicet kulturních památek.
