Účastníkem projektu byl Zlín spolu s třemi dalšími evropskými městy – rakouským Weizem, německým Neckarsulmem a švédským Falkenbergem – od května 2005. Cílem bylo prokázat na komunální úrovni, že lze v relativně krátkém časovém horizontu dosáhnout výrazného snížení závislosti na fosilních zdrojích energie (uhlí, ropě a zemním plynu), aniž by se to jakkoliv dotklo životní úrovně obyvatel či ekonomického rozvoje města. Naopak: občanům a institucím měl program přinést úspory ve výdajích za energie, místním firmám pak zakázky při zateplování budov a jejich vybavení moderními technickými systémy, využívajícími obnovitelné zdroje energie.
V průběhu pěti let bylo ve Zlíně pomocí projektu:
-zatepleno 15 rodinných domků, 2 bytové domy celkem se 115 byty, 3 kancelářské a 1 veřejná budova (MŠ Santražiny). Průměrná dosažená úspora energie na vytápění činí 42 procent oproti stavu před rekonstrukcí;
-nově postaveno 24 rodinných domků a 2 kancelářské budovy splňující požadavek projektu, aby jejich tepelné charakteristiky byly nejméně o 30 procent lepší, než vyžaduje platná stavební norma;
-bylo instalováno celkem 20 solárních systémů pro ohřev vody v rodinných domcích a 2 velkoplošné systémy – jeden o celkové ploše kolektorů 60 m2 na budově Technických služeb Zlín a druhý o kolektorové ploše 228 m2, který slouží k dohřevu vody v 50-metrovém krytém bazénu Městských lázní Zlín. Ten je navíc ohříván prostřednictvím tepelných čerpadel odpadním teplem, vznikajícím při provozu nových větracích jednotek;
-do provozu bylo uvedeno celkem 9 solárních (fotovoltaických) elektráren, z toho 7 malých a středních o výkonu od 4 do 39 kW na střeše rodinných nebo kancelářských budov a 2 velké o výkonu 201 a 549 kW, obě v rekultivované části skládky komunálních odpadů v lokalitě Suchý důl;
-v téže lokalitě probíhaly i další aktivity projektu: konkrétně zde byl instalován fermentor pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů, jehož produktem je tzv. energetický kompost. Ten se ve směsi s hnědým uhlím spaluje ve zlínské teplárně. Dalším nezanedbatelným zdrojem energie, vznikajícím z komunálního odpadu, je skládkový plyn. Aby jeho spalování v teplárně bylo ekonomicky výhodné, musí obsahovat nejméně 40 % metanu.
Právě zavedení pravidelného sledování parametrů skládkového plynu, dodávaného do teplárny, bylo jednou z aktivit podpořených projektem;
-mezi méně viditelné, avšak z hlediska dosažení cílů projektu velmi významné aktivity patřila optimalizace rozvodů tepla a teplé vody na sídlišti Podhoří. Vedle snížení spotřeby energie by se měla projevit zlepšenou tepelnou pohodou obyvatel sídliště, tedy menším kolísáním teploty interiéru i v případě náhlých změn zimního počasí a menší hlučností v rozvodech;
-na Podhoří, konkrétně v tamní základní škole Mikoláše Alše, proběhla rovněž instalace tzv. IRC systému pro individuální řízení teploty v jednotlivých prostorách školy. Umožňuje regulovat teplotu nejen v průběhu dne a týdne (v noci a o víkendech jsou místnosti temperovány na nižší teplotu, která se automaticky zvýší ráno před začátkem vyučování), ale také podle typu aktivity – teplota v tělocvičně je samozřejmě regulována jinak než teplota ve třídách.
Všechna tato opatření si vyžádala celkové investice ve výši zhruba 312 mil. Kč, z nichž většina byla zaplacena tzv. třetími stranami projektu – občany a firmami zateplujícími své budovy, instalujícími solární systémy pro ohřev vody nebo výrobu elektřiny a realizujícími další opatření podporovaná projektem. Celková výše příslušné dotace činí 28,6 mil. Kč.
