Václav Peter si v roce 1990 přečetl v místních regionálních novinách článek přetištěný z časopisu Našinec, který v americkém Texasu vydávali potomci českých přistěhovalců. Článek pojednával o osadě Frydek založené českými přistěhovalci koncem 19. století. „U článku bylo uvedeno jménu autorky – Antonia Kutra. Napsal jsem jí do redakce Našince a dopis jí předali,“ vzpomínal Václav Peter. V polovině června 1990 došla Václavu Peterovi odpověď. Antonia Kutra se mu česky omlouvala, že pro vysoký věk nebude moci rozsáhle korespondovat, nicméně mu poslala okopírovanou publikaci s historií amerického Frydku a fotografie kostela, školy a umělé jeskyně. „Poslal jsem jí na památku publikaci o Frýdku-Místku v angličtině a pohlednice města,“ dodal Václav Peter. Tím korespondence skončila.
Osadníci přišli v roce 1850
Z materiálů zaslaných Antonií Kutrou vyplývá, že čeští osadníci se začali usazovat v Texasu kolem roku 1850. Tím úplně prvním byl Josef Železník z Jankovic na Moravě. Usadil se u San Felipe, které je vzdáleno pouhé tři míle od osady Frydek, která vznikla později. Spolu s Železníkem se v okolí usídlily rodiny Škopíkových a Odstrčilíků. Na pozvání Železníka přijel do USA z Roštění na Moravě August Mlčák s manželkou, synem Antonínem a dcerami. I oni se usadili u San Felipe. Následovali další čeští osadníci – Petr Ležák, Jan Baroděj, Matěj Kutra, Frank Kutra, Vincenc Vašina, Josef Sodolák, Jan Pavlíček, František Palvíček, Jan Sáha, Jan Večeřa, Jan Dumek, Josef Zbořil, Josef Tesař, Grmelovi a další rodiny. Osadníci si zřídili políčka a převážně pěstovali bavlnu, kterou pak vozili do čistírny v Sealy. Děti osadníků chodily do školy v San Felipe.
Škola získala jméno Frýdek
Až v roce 1896 byla postavena škola v nově zřízené osadě. Škola dostala jméno Frýdek a podle ní byla pojmenována i nová osada. Dodnes však není jasné, kdo název vymyslel. Traduje se, že škola byla pojmenována „po památném poutním místě na Moravě“. Z „našeho“ Frýdku (současného Frýdku-Místku) pocházeli osadníci J. Damek a J. Šiler, ti však nebyli katolíky, takže se nedá předpokládat, že by chtěli velebit katolické poutní místo, ale mohli chtít školu pojmenovat po městě, ve kterém žili. Katoličtí osadníci naopak přicházeli do Texasu převážně z Kroměřížska a je možné, že navštívili poutních mariánský chrám ve Frýdku a napadlo je takto pojmenovat školu.
Vybavení kostela jsou dary
Věřící chodili do kostela v Sealy, kněz však docházel i do Frydku a mši sloužil v obydlí rodiny Pavlíčkových. Pavlíčkovi poté darovali pozemky na zřízení hřbitova. V roce 1909 byl u těchto pozemků postaven kostel. Má románský oltář, který kostelu daroval Josef Buchala, boční oltáře darovaly rodiny Pavlíčkových a Ležákových, Vincenc Vančík zase kostel obdaroval lustrem. Ve Frydku žilo tehdy 59 rodin, celkem 221 lidí. Nejslavnější období zažil Frydek v roce 1935, kdy se v něm konal sjezd Katolické jednoty texaské.
Zajímavostí je, že osada se oficiálně jmenuje Frydek, avšak potomci českých přistěhovalců ji ve svých materiálech uvádějí jako Frýdek, tedy s čárkou nad písmenem „y“.
České potomky zajímá historie
V současné době osada Frydek patří pod město Sealy. Starostou Sealy je Mark A. Stolarski. Jméno napovídá, že má polský původ. To starosta také vtipně potvrdil v zaslaném e-mailu s dotazem na Frydek. „Jsem ze sedmi osmin Polák,“ napsal. Na svých facebookových stránkách pak vyzval obyvatele Frydku, ať napíši něco o historii osady. Sám aktivně oslovil lidi, kteří mají česká jména. Mezi těmi, kdo zareagoval, byla Patricia Bagwell, rozená Mlcak. Její maminka se jmenovala Albina, rozená Bogar, babička byla za svobodna Johanna Belunek. Rodiče Patricie Bagwell se narodili v texaském Frydku. Jejími příbuznými jsou Kutrovi, tedy i Antonia Kutra, které před 26 lety napsal dopis Václav Peter.
Patricia navštěvovala katolickou školu sv. Marie ve Frydku a později tamní veřejnou školu. Nyní žije v Sealy a zajímá se o historii své rodiny. Má podrobně zpracovaný rodokmen a životopisy jednotlivých členů rodiny a například ví, žde její babička Johanna Belunek přišla do Texasu jako tříleté dítě.
Návštěva Frýdku-Místku
Se svou maminkou Albinou se Patricia Bagwel vypravila do země svých předků. „V červnu 1992 jsem se svou maminkou a strýcem Frankem Bogarem a jeho ženou letěli do Prahy. Odtamud jsme se vydali vlakem do Ostravy a následně do míst, kde žijí naši příbuzní – do Nového Jičína, Vratimova, Velké Lhoty, Zlína, Roštění a Hovězí. Navštívili jsme také Frýdek-Místek,“ vzpomínala Patricia Bagwell. Návštěvníci z USA si přáli vidět katolické kostely a v Místku v kostele sv. Jakuba se setkali s farářem Josefem Maňákem. „Byl velmi milý, poseděli jsme s ním a povídali si. Zavedl nás i do druhého kostela. Překvapilo jej, že babička mé maminky se jmenovala Mariana Maňáková,“ uvedla Patricia Bagwell.
„Na návštěvu krajanů z roku 1992 si pamatuji. Jejich předkové pocházeli z Hovězí. Já sám pocházím také z této oblasti a v kostele v Hovězí jsem byl pokřtěn,“ potvrdil děkan Josef Maňák. „Zaujalo mne, jak dokonale měli zpracovaný rodokmen,“ řekl uznale Josef Maňák.
Potomci stále hovoří česky
A jak je to se znalostí češtiny v americké osadě Frydek? „Dodnes lidé z Frydku umí česky. Dokonce mí vrstevníci. Ale myslím si, že česky sice hovoří, ale již neumí psát nebo korespondovat v češtině. Sama umím jen pár slov česky. Mí rodiče hovořili česky. Když přijela moje maminka v roce 1992 do Československa, lidé si mysleli, že je Češkou,“ konstatovala Patricia Bagwell.
