Hadilov písař (Sagittarius serpentarius) je zajímavý africký pták, který je už samotným vzhledem odlišný od ostatních dravců, což už zamotalo hlavu nejednomu odborníkovi. Je příbuzný vysokonohým ptákům, jako jsou k seriemy, dropové nebo jeřábi.
Přirozený odchov hadilova písaře a zároveň o prvoodchov tohoto druhu ve zlínské zahradě je velkou událostí. „Počet odchovů hadilova v rámci evropských zahrad (a vlastně i zahrad celého světa) můžeme každoročně počítat na prstech jedné ruky,“ uvádí Pavel Shromáždil, mluvčí zoo.
Ve Zlíně se o odchov snažili již od roku 2002, kdy sem získali do chovu vůbec první hadilovy, a postupem času se povedlo dát dohromady 3 páry těchto zajímavých dravců a začali se vážně zabývat jejich odchovem.
Až v roce 2010 se v Lešné vylíhlo první mládě hadilova, nicméně nakonec nepřežilo. Letos ale ptáci snesli koncem dubna vejce a první z mláďat se vylíhlo 7. června, druhé pak o několik dní později, přesněji 12. června. Nicméně ani tento odchov nebyl zdaleka jednoduchý a bezproblémový. Prvé z mláďat totiž po necelých třech týdnech uhynulo, protože se mu ve voleti vytvořil tak velký vývržek, který ho v podstatě udusil.
Dravci, stejně jako například sovy, totiž vylučují nestravitelné části potravy formou tuhých vývržků. Dělají to již mláďata těchto ptáků, u kterých jsou pochopitelně vývržky mnohem menší. Mládě bohužel vytvořilo pod vlivem špatného krmení svých vlastních rodičů vývržek ve voleti tak veliký, že jej nebylo schopno samovolně vyvrhnout, následkem čehož uhynulo.
„To nás přinutilo změnit dosavadní způsob odchovu mladých hadilovů, který se stal pro vlastní ošetřovatele trochu náročnějším. Začali jsme totiž rodičům předkládat stažené myši. Ano, ošetřovatelé ručně stahovali usmrcené laboratorní myši, které navíc ještě doslova porcovali. Zbavovali je „hrubých“ částí, jako je lebka, nohy, ocásek, aby předkládané krmení bylo co nejjemnější,“ popisuje Shromáždil. „A tak tedy naši chovatelé denně stahovali myšky, aby se případ velkého vývržku už neopakoval. V prvních dnech stačilo „upravit“ 2 – 3 myšky denně, nicméně s růstem mláděte myší přibývalo, a tak ošetřovatelé po několika týdnech již během dne zručně stahovali i kolem 40 myší.“
To vše se ale bohatě vyplatilo a v letošním roce se tak může zlínská zoo pochlubit jedním z nejcennějších odchovů ve své bohaté historii. Odchovali zde prvního hadilova písaře, navíc přirozeným způsobem pod rodiči.
