„K letošnímu vysokému číslu intervenovaných infarktů je třeba připočítat dalších 13 akutních diagnostických výkonů u akutních koronárních příhod, kdy nález byl buď indikací k neodkladné operaci – by-passu, nebo nebylo možné jej vůbec nijak řešit,“ sdělil vedoucí lékař kardiocentra Zdeněk Coufal. Dodal, že z celkového počtu 49 akutních případů jich 31 připadlo na mimopracovní dobu. To znamená, že dva lékaři a dvě specializované sestry, kteří jsou v pohotovosti na telefonu, se museli v nejkratší době dostavit do nemocnice k provedení zákroku.
Rekordní počet infarktů podle Coufala neznamená, že by se zdravotní stav obyvatel Zlínského kraje zhoršoval. „Předpokládáme, že se spíše jedná o časové nahromadění do prvního měsíce roku, kdy se projeví stres přicházející s novým rokem, se změnami ve společenském životě, v ekonomice, v zaměstnání. Kdybychom zaznamenali extrémní výkyvy počasí, mohli bychom přičítat vliv také jim. Ale k takovým změnám letos v lednu nedošlo,“ řekl kardiolog.
Lze však také předpokládat, že celkový počet infarktů nepřekračuje běžný výskyt, jen došlo k posunu v časnosti zjištění a zásahu. „Dříve jsme se mnohem více setkávali s tzv. přechozenými infarkty, kdy postižení nezavolali včas lékaře a infarkt byl diagnostikován pozdě. Pozdě ve smyslu možného zákroku vedoucího k obnovení krevního průtoku koronární tepnou a záchraně ohroženého srdečního svalu. Dnes těchto lidí ubývá, a to je dobře. Znamená to sice větší zátěž pro lékaře a sestry kardiovaskulárního centra, ale také více zachráněných lidí kolem nás. Ti se tak mohou v drtivé většině vrátit zpět do plnohodnotného života,“ vysvětlil Coufal.
Podle něho je systém zdravotní péče o akutní srdeční příhody v ČR velmi dobře propracován. „Bez nadsázky se dá říci, že je jeden z nejlepších na světě. Vždyť i uznávané kapacity v oboru kardiologie ze zámoří přiznávají, že když už dostat infarkt, tak nejlépe v České republice. Zůstává tak už jen nikdy nekončící úloha osvětové práce, aby lidé s příznaky srdečního infarktu nečekali drahocenné hodiny, ale volali lékaře, nejlépe záchrannou službu,“ doporučuje Coufal.
Vozidla záchranné služby jsou plně vybavena koronárními jednotkami a jejich posádky jsou perfektně erudovány v diagnostice náhlých srdečních příhod. „Vědí, co v takovém případě dělat. Zavolání v případě, že má člověk bolest na hrudi neustupující do 10 – 15 minut, rozhodně není zneužitím této služby, na rozdíl třeba od podvrtnutého kotníku,“ dodal Coufal.