Pražské vodovody a kanalizace (PVK) se opět připojí k oslavám Světového dne vody, který připadá na 22. března. Tentokrát připravily přednášku historika Kryštofa Drnka o vodohospodářských projektech, které byly smělými plány, ale nikdy se neuskutečnily, a zpřístupní unikátní prostor protipovodňové ochrany Karlína.
Letos uplynulo 100 let od předložení jednoho z nejkontroverznějších návrhů na řešení pražské čistírny odpadních vod – projektu Máslo–Douda. Návrh, který počítal s umístěním čistírny až do Řeže, vyvolal podle společnosti Pražské vodovody a kanalizace dlouholetou debatu o tom, jak má Praha čistit odpadní vodu a jak chránit Vltavu. Diskuse trvala desítky let a definitivně skončila až v roce 1954 rozhodnutím o výstavbě čistírny na Císařském ostrově.
Příběh ztraceného a znovu objeveného hrobu Ing. Emanuela Heinemanna, jednoho z průkopníků pražské kanalizace, ukazuje význam péče o kulturní dědictví. Společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK) hrob adoptovala, nechala zrekonstruovat a tím vzdala hold osobnosti, která položila základy její současné práce.
Načítaní obsahu...
Dalším z řady malých lokálních provozů, které na území dnešního hlavního města existoval a fungoval, byl systém zásobující vodou nová Ústřední jatka, která se nacházela na místně současné Holešovické tržnice. V letošním roce uplyne 135 let od přijetí zákona, který jejich stavbu nařizoval a spolu s nimi i výstavbu funkčního vodovodu.
Podle společnosti Pražské vodovody a kanalizace v letošním roce uplynulo dvojité výročí osobnosti profesora Bedřicha Hacara, který zásadně zasáhl do vývoje pražského vodárenství – 24. května uplynulo 130 let od jeho narození a 9. října 60 let od jeho úmrtí.
Podle společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) uplynulo letos 170 let od první písemné zmínky o moderních veřejných záchodcích v Praze. Přípis městského prezidia tehdy konstatoval, že „všechny veřejné záchodky se mají čistit každý den, zejména ty nové.“ Historie a vývoj pražské sítě veřejných toalet je ale ve skutečnosti ještě delší – daný dokument ukazuje, že záchodky se na území Prahy vyskytovaly již předtím. Vůbec prvním záznamem k tomuto tématu je zápis z 20. října 1472 o existenci toalety u Újezdské brány.
Podolí - Podolská vodárna, dílo architekta Antonína Engela, slaví kulatiny – devadesát let od uvedení do provozu.
