Světový den lupénky (WPD) spatřil světlo světa 29. října 2004. Je to celosvětová událost a jejím cílem je poskytnout určitou společnou základnu pro 125 milionů lidí na celém světě, kteří psoriázou trpí.
V Centru pro biologickou léčbu psoriázy ve zlínské KNTB se momentálně léčí s těžkou formou psoriázy neboli lupénky celkem 16 pacientů. Podobných center je ovšem v ČR pouze 16, většinou se nacházejí ve fakultních a krajských nemocnicích. Zaměřují se na léčbu závažných forem tohoto onemocnění u pacientů, u nichž selhávají běžné léčebné metody. Jako centrum bylo kožní oddělení KNTB výborem České dermatovenerologické společnosti doporučeno v březnu 2009.
Biologická léčba
„Biologické léky neboli biologika působí cíleně na nemocnou tkáň, kde zablokují nebo ovlivní existující poruchy. Po zjištění, že lupénka je v podstatě těžký imunitně podmíněný zánět kůže, začala se od roku 2004 léčit biologiky,“ vysvětluje primář kožního oddělení KNTB Jan Šternberský.
Cena těchto účinných léčiv je ale kvůli nákladům na jejich vývoj a výrobu poměrně vysoká. „Léčba jednoho pacienta s lupénkou stojí 300 tisíc korun ročně, a pokud se zahájí, musí se v ní stále pokračovat, protože po vysazení dochází opět k rozvoji choroby,“ uvádí primář. Léčba u všech 16 pacientů (11 pojištěnců VZP, pět pojištěnců jiných zdravotních pojišťoven), kteří jsou v péči kožního oddělení KNTB, je podle něho úspěšná: „Vedla téměř k plnému vymizení hendikepujících projevů na kůži, umožnila zcela odbourat dříve nezbytné hospitalizace i několikrát ročně.“
Peníze omezují léčbu
Kvůli vysoké ceně bylo třeba nastavit limity pro to, komu bude podobná léčba poskytnuta. „I když psoriázou podle odhadu trpí v našem zeměpisném pásmu jedno až tři procenta obyvatel, je léčba biologiky určena jen pro nejtěžší případy, kdy lupénka postihuje velkou část povrchu kůže. Rozhodnutím zdravotních pojišťoven se tak kromě přísných kritérií vytvořila i již zmíněná centra pro biologickou léčbu psoriázy,“ vysvětluje Šternberský.
Finanční omezení pojišťoven ale nedovoluje zahájit v KNTB léčbu biologiky u dalších šesti pacientů, kteří splňují všechna daná kritéria a na tuto možnost čekají. „Dokonce hrozí riziko, že bude nutno u dvou již léčených pacientů pro nedostatek finančních prostředků tuto léčbu ukončit,“ říká Šternberský.
V ČR je biologickou léčbou léčeno celkem asi 700 pacientů. Pro ostatní pacienty s lupénkou je zachována klasická léčba. Takových má kožní oddělení KNTB v evidenci asi 700.
„Běžná léčba vyžaduje opakované hospitalizace s ošetřováním dehtovými přípravky a UV ozařováním i několikrát ročně. Pacienty však vyřazuje z ekonomické aktivity. Variantní ambulantní pobyty v denním stacionáři našeho oddělení bez nutnosti hospitalizace jsou, bohužel, často limitovány dojezdovou dostupností pacienta. Přesto tuto formu léčby v současnosti využívá asi 200 našich pacientů,“ srovnává primář.
Nejen kožní choroba
Psoriáza je zánětlivé onemocnění, které není možno považovat jen za kožní chorobu s esteticky nevzhlednými projevy. „Pacienti s lupénkou strádají navíc především psychicky. Podle dotazníků kvality života je jejich skóre srovnatelné i těžší, než u onkologických nebo cévních chorob,“ zdůraznil primář.
Mezi příznaky těžké psoriázy patří například trvalá a výrazná tvorba šupin, svědění až pálení, nápadné ložiskovitě červené zabarvení kůže, pocit napětí kůže, ale také změny nehtů a kloubů. Psoriáza je však dle nejnovějších poznatků spojena se zvýšením rizika kardiovaskulárních chorob a spolu s metabolickým syndromem tak snižuje průměrný věk života psoriatiků.
„Onemocnění není nakažlivé, ale neinformovaní lidé se často snaží vyhnout jakémukoliv kontaktu s člověkem, který má lupénku. Pacient se tak mnohdy ve snaze svoji nemoc zakrýt sám vyřazuje ze společnosti, což negativně působí na mezilidské a často i partnerské vztahy,“ popisuje primář.