Stanislav Brunclík
Je na trhu málo plynu?
Na trhu není nedostatek plynu.
Tak proč je tak drahý?
To je dobrá otázka. Plyn je drahý, protože není v České republice nakupován podle dlouhodobých kontraktů jako téměř v jediné zemi v Evropě. Plyn nakupujeme na Lipské burze. Je to v podstatě ruský plyn, ale nakupujeme ho od Německa, protože jediný, kdo je dneska schopen prodávat přes Lipskou burzu, je německá společnost Uniper.
Abych tomu dobře rozuměl. My sice máme plyn z Ruska, ale nenakupujeme ho od Ruska…
Přesně tak to je. ČR nakupuje plyn na spotovém trhu, to znamená na Lipské burze. Plyn je fyzicky ruský, ale v podstatě ten, kdo ho dneska na burze prodává, nebo alespoň za poslední tři měsíce, jsou jen německé společnosti, které mají dlouhodobý kontrakt s Ruskem.
Není to špatně?
Já tvrdím, že ano, a kritizuji to dlouhodobě.
Jak dlouho to takhle funguje?
Funguje to myslím od roku 2006, kdy došlo k vytvoření Lipské burzy a k oddělení distribučních cest, tedy trubek od komodity plynu jako zboží. V elektrice je to něco podobného, máte dráty jako distribuční cestu pro zboží v podobě elektrické energie. A je třeba říct, že to nějaký čas fungovalo skvěle. Rozdělení v podstatě znamenalo, že majitel trubek musel pustit i jiné obchodníky s plynem. A v momentě, kdy byl na burze dostatek plynu pro spotové obchody, byla dlouhodobě cena na spotu nižší než podle dlouhodobých kontraktů.
A teď to nefunguje. Proč?
Teď to nefunguje proto, že ruská strana nedodává plyn na spotový trh. Plní jen dlouhodobé kontrakty. My se můžeme domnívat, proč tomu tak je, a to je v podstatě důvod umělého nedostatku plynu na krátkodobých spotových obchodech.
Jak z toho ven?
Těch cest není moc, protože je v současné době nepředstavitelné jednat s Gazpromem o přímých kontraktech. Myslím, že je možnost jednat s Němci a Maďary, kteří mají dlouhodobé kontrakty a mají i potrubní cesty, které jsou schopné za příznivější cenu plyn na náš trh dostat
,,Když si uvědomíme, že třeba Innogy v ČR je vlastněná maďarskou společností RWN, tak se pak můžeme ptát, jak to, že Innogy může prodávat stejný plyn na Slovensku dvakrát levněji než v ČR. To je trošku zvláštní ne?“
I oproti zbytku Evropy?
Ne úplně. Třeba Maďarsko má plyn ještě o něco levnější než Německo.
To je asi díky dobrým vztahům Orbána s Putinem…
Já nevím, jestli je to kvůli dobrým, nebo špatným vztahům. Přeci ČR není jediná země, která má napjaté vztahy s Ruskem? Třeba Rakousko je součástí sankčního programu, Německo je součástí sankčního programu, Itálie jakbysmet, ale plyn mají za ceny, který jsou pro průmysl příznivé. Ono to totiž vede k docela paradoxní situaci. Když si uvědomíme, že třeba Innogy v ČR je vlastněná maďarskou společností MVM, tak se pak můžeme ptát, jak to, že Innogy může prodávat stejný plyn na Slovensku dvakrát levněji než v ČR? To je trošku zvláštní, ne?
Jak je to možné, když je to zvláštní?
To se musíte ptát našeho ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které je zodpovědné za nastavení energetické politiky v ČR. Když se zeptáte, nejspíše vám řeknou, že mají válku na Ukrajině, ale na tento problém my poukazujeme už od podzimu. Možná i dříve. Já jsem už loni v létě upozorňoval i moje bývalé působiště Pražkou plynárenskou, že ceny dramaticky rostou a že je potřeba zdražit a uzavřít pozice. To není problém, který na nás vyskočil teď. To už trvá téměř rok.
A měla Pražská plynárenská možnost uzavřít dlouhodobý kontrakt?
Ona měla střednědobé kontrakty, ale na jejich základě neměla nakoupeno dost plynu. To je primární důvod, proč je teď v problémech.
Kdo tedy dnes nejvíce vydělává na plynu v Evropě?
Německo. Německo také nechce odstoupit od dodávek plynu z Ruska, je jednou z hlavních brzd, aby Evropa vypověděla dlouhodobé smlouvy s Ruskem. A je to tedy dobře. Protože v případě, že by toto Německo udělalo, tak v ČR nebude zakrátko ani kubík plynu. Totální nula. To je potřeba si uvědomit. Rusové nám jako České republice nemají co odpojit. My nakupujeme plyn z Německa a ten, kdo by nám ve finále odpojil plyn, je znovu Německo.
,,Navrhoval bych jednat s Německem nebo s Maďarskem o tom, aby nám umožnili přistoupit k jejich dlouhodobému kontraktu, argumenty pro to rozhodně jsou.“
Gazprom Germania hraje jakou roli?
Gazprom Germania v tom hraje roli, která mně není úplně jasná. Vlastní zásobníky, a pokud ne, tak je má v Německu pronajaté. Byl to operátor jako každý druhý, prostě prodával plyn a v rámci sankcí došlo k jeho znárodnění ze strany Německa. To je takový nový institut v této době (úsměv). Ale já bych otázku trochu rozšířil. V ČR je také řada zásobníků, které vlastní RWE a chce je prodat. My dlouhodobě jako skupina lidí s názvem Energie není luxusní zboží doporučujeme a lobbujeme, aby zásobníky byly koupeny. Dostalo se nám neoficiálních odpovědí, že stejně není možné zajistit, aby v zásobníku byl plyn jenom pro ČR. Ona je to pravda, protože v současné době se zásobníky plní na základě tendrů a podle legislativy EU. Ale co brání MPO, aby vyhlásilo, že plyn je součástí státních hmotných rezerv a nenakoupilo plyn do vlastních zásobníků? Já myslím, že vůbec nic.
Ani žádná evropská regule?
Ne, ne, ne! Ve chvíli, kdy ho prohlásíte za státní hmotné rezervy, tak plyn koupíte a máte ho uskladněný ve vlastních zásobnících.
Kolik by stály zásobníky?
To si nedovolím říct, jsou to samozřejmě stamilionové částky, v dolarech. Ale to je nic proti energetické bezpečnosti našich občanů. Navíc je to i obchodní záležitost. Když vlastníte zásobníky, tak jste schopen cenu optimalizovat. My se pořád bavíme o tom, jestli plyn bude, nebo nebude. Ale ono je i důležité za jakou cenu. Pokud budete mít plyn za 25 korun kubík a vaši sousedi v Evropě za osm, sedm korun kubík, je jejich výhoda neuvěřitelná. To se teď už přeci projevuje. Vidíte, že maďarsko-maltský investiční fond koupil řetězec Tesco store express. A to pokračuje dál, mají tady největší síť benzinových stanic.
Mám vztah k jisté společnosti, která vyrábí plynová zařízení a nakupuje plech. A víte, kde je nejlevnější? V Maďarsku, protože mají nejlevnější energie. Pokud stojí dneska hluboko tažný válcovaný plech 52 korun a Maďaři vám ho nabídnou za 36 Kč, tak kde ho nakoupíte? A to mají na tom ještě pořádně slušnou marži. Pokud si vláda neuvědomuje, že energie je zásadní a že je to prostě driver obrovské inflace, tak je to vážné…
Co byste navrhoval?
Navrhoval bych jednat s Německem nebo s Maďarskem o tom, aby nám umožnili přistoupit k jejich dlouhodobému kontraktu, argumenty pro to rozhodně jsou.
Například?
Například v momentě, kdy ČR bude mít značné problémy. Třeba firmy, mluvil jsem o kovozpracujícím průmyslu, ale jde i o potravinářský průmysl. Lidé asi nebudou spokojení, když za chleba zaplatí částky alarmujících výšek. Nevím přesně kolik, nejsem pekař, ale dovedu si představit, že zásadním faktorem při výrobě chleba není jenom pšenice, ale také energie pro jeho pečení.
,,Zásobníky se plní, to jsem teď četl na nějakém serveru. Moje otázka zní, ve prospěch koho, se plní?“
To by asi měla být zásadní politická otázka?
Já si myslím, že kvůli tomuhle byla mimo jiné zřizována Evropská unie a domnívám se, že právě tento argument by měl být důležitým faktorem při vyjednávání, které doporučuji. Dokázal bych snést ještě celou řadu dalších argumentů při jednání s Německem, ale teď je říkat nebudu.
A s Maďarskem?
To je totéž. Takové to opomíjení V4, ale to už je moje spekulace, mi přejde jako hrozná chyba. Vždyť to byl dobrý, soudržný celek, který byl i svojí vahou při vyjednávání silnější než desetimilionová Česká republika.
Teď je období, kdy by se měly začít plnit zásobníky pro příští topnou sezonu…
Zásobníky se plní, jak jsem četl na nějakém serveru. Pokud ale zásobníky nejsou naše a jsou vysoutěžené, jakou garanci má náš stát, že se zásobníky plní v náš prospěch?
A když se zeptám hloupě, nakupujeme teď plyn?
Určitě některé společnosti plyn nakupují. Je tady Pražská plynárenská, která patří městu, takže věřím, že nakupuje ve prospěch Pražské plynárenské, je tady E-ON, což je německá společnost, ale nemůžu spekulovat, ve prospěch koho se nakupuje. Proto jsem říkal, že stát by měl koupit zásobníky, prohlásit je za státní hmotné rezervy a nakupovat ve prospěch občanů ČR. Vždy jsem tvrdil, že energie a voda mají být kontrolovány státem, protože jinak stát není autonomní a je to proti bezpečnosti lidí žijících na jeho území. Tak to je.
Máme tedy elementární jistotu, že budeme mít příští topnou sezonu teplo?
Tak, jak je postavená energetická politika ČR, ji nemáme.
,,Víte ono je třeba si také uvědomit, ještě jednu věc, že EU svými direktivy zamezovala podepisování dlouhodobých kontraktů. Ale je zajímavé, že to začala dělat až v okamžiku, kdy už Německou dlouhodobý kontrakt podepsalo.“
Kdy a jak vůbec vznikl problém, že teď jsou obecně drahé energie?
Do roku 2000 byly energie veřejnou službou. To znamená, že byl přirozený monopol. Trubka i obchodník byly v jednom. Ono to docela dobře fungovalo, protože MPO kontrolovalo ceny. Pak byl založen energetický regulační úřad, tuším roku 2001, a tyto pravomoci přešly na něj. Ale co si myslím, že byla zásadní rána tomuto funkčnímu systému, bylo oddělení dopravních cest od komodity. Vznikly stovky společností obchodujících s komoditou a nemající elementární informace a znalosti o tom, co to vlastně energie je a jaké jsou souvislosti. To má samozřejmě sociální, ekonomický a samozřejmě i politický dopad, což teď vidíme. To si myslím, že bylo velmi špatně, a upozorňovali jsme na to. Prostě elektrická energie a plyn jsou strategické komodity a nemělo by se s nimi zacházet jako s rychloobrátkovým zbožím.
V čím zájmu k tomu oddělení došlo?
To byl vyloženě regulativ Evropské unie. Burza opravdu nějaký čas fungovala, asi deset let, a zákazníkům přinesla velké výhody. Ale jak jsem řekl, dlouhodobé snížení ceny bylo na úkor bezpečnosti a předvídatelnosti dodávek a dramaticky se nám to teď vrací.
Nemělo to už tak trochu být součástí představy Německa o Green Deal?
Samozřejmě. Green Deal jako takový mělo Německo postaveno na levném plynu z Ruska a obnovitelných zdrojích. Říkali – odstavíme jaderné elektrárny a uhelné elektrárny přestavíme na plyn, proto se stavěly Nord Stream 1 a Nord Stream 2, a k tomu obnovitelné zdroje. Ale tenhle plán nevyšel.
Dovedete odhadnout, jak se bude vyvíjet situace s plynem, potažmo vývoj ceny?
Já to mohu posuzovat z hlediska Evropy, nebo z hlediska ČR. Podívejme se na čísla, 390 miliard kubíků plynu je roční spotřeba plynu v Evropě, z toho 170-180 dodává Rusko. To je něco kolem 40 %. To se nahradit prostě nedá ani v horizontu 3-5 let. Kdokoli říká, že ano, tak bych ho odkázal na schopnost Německa vysoutěžit dráty ze severu na jih pro přesun obrovské masy elektrické energie z Nord 1 a 2 i Balt 1 a 2. To jsou větrné elektrárny do Bavorska, kde je energie potřeba. Nejsou schopni to vysoutěžit po mnoho let.
Co se týká ČR, jsme totálně závislí na tom, jestli se bude plyn dodávat do Evropy. Ten, kdo nám fakticky může vypnout kohoutek, je Německo, protože má dlouhodobý kontrakt. Pokud by se to stalo, je to katastrofa pro ČR a národní hospodářství, respektive pro průmysl na našem území a pro naše obyvatele. A co se týče cen, ty budou od toho pochopitelně odvislé. Pokud nebude proud plynu z Ruska do Evropy pokračovat, ceny budou chvíli gigantické a pak nebudou žádné, protože žádný plyn nebude. A to je asi všechno, co k tomu můžu říct.
Do kdy mají platnost dlouhodobé kontrakty s Ruskem sousedních zemí?
Německo zřejmě do zmíněného roku 2028 a Maďaři 2034. Něco podobného, možná ještě déle, má Rakousko, protože podepisovalo jako poslední. Slovensko má také svůj kontrakt, neznám podrobnosti, ale všechno je to v horizontu 5, 7, 10 let.
Takže špatně jsme na tom asi opravdu jenom my?
Je to tak a je třeba si uvědomit ještě jednu věc, že EU svými direktivy zamezovala podepisování dlouhodobých kontraktů. Ale je zajímavé, že to začala dělat až v okamžiku, kdy už Německou dlouhodobý kontrakt podepsalo…
Ing. Pavel Janeček (53)
Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT v Praze. Pracovní zkušenosti získal v nadnárodní poradenské společnosti pro energetiku Tractebel Engineering. Působil 13 let u jednoho z největších výrobců topných zařízení ve střední a východní Evropě maďarské společnosti Fég Konvektor. Dalších 17 let řídil českou společnost Karma, největšího výrobce konvekčních plynových kamen v ČR.
Do širšího povědomí veřejnosti vstoupil jako předseda představenstva Pražské plynárenské v roce 2014. V jejím čele stál bezmála 7 let a pod jeho vedením patřila společnost k nejziskovějším ve svém oboru. Z čela Pražské plynárenské byl odvolán na sklonku roku 2021 po nátlaku zástupců Pirátské strany v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem.