Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku zároveň vyhlásil i čtyři navržené otázky referenda a zároveň stanovil jeho termín na dny 11. a 12. ledna 2013, tedy zároveň s prvním kolem prezidentských voleb.
Nejvyšší správní soud podle Dostálové rozhodoval kasační stížnost Přípravného výboru pro konání místního referenda v Městské části Praha 7 za nepředraženou radnici, kterému zastupitelstvo uvedené městské části odmítlo vyhlásit referendum. Poté výbor neuspěl s žalobou u Městského soudu v Praze.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že všechny čtyři otázky navržené pro místní referendum jsou položeny jednoznačně a jejich znění neodporuje zákonu. Podle soudu je potřeba při rozhodování o jednoznačnosti zvolených otázek poměřovat formulace nikoli právnickým „okem“, ale pohledem hlasujícího občana. Podle soudu tedy „běžný volič musí vědět, o čem rozhoduje, čeho se otázka týká, měl by i rozumět důsledkům svého souhlasu či nesouhlasu v místním referendu“.
Sedmičlenný volební senát vedený soudcem Vojtěchem Šimíčkem se v rozsudku zároveň vyjádřil k obecným východiskům místního referenda.
„V rámci přezkumu místního referenda je totiž třeba uvažovat o otázkách v celkovém kontextu správy věcí veřejných a místních a v otázkách jednoznačnosti respektovat jejich význam pro jejich běžného adresáta-voliče, který v místním referendu rozhoduje. Principy aktivního občanství a participace v rámci obce, v aristotelském smyslu polis, by neměly být podemílány výkladem, který jejich naplňování prakticky znemožňuje,“ uvádí se mimo jiné v rozhodnutí NSS.
Soudci se shodli, že se občanská společnost zpravidla aktivizuje tehdy, když jde o sporné obecní záležitosti v oblasti rozpočtové, pozemkové či majetkové. Kontroverzní jsou typicky záměry, které mají vliv na celkový architektonický či přírodní ráz obce a životní podmínky občanů – například sporné investiční plány v historickém centru měst či v zeleni či nakládání s komunálním majetkem a prostředky.
„Na rozdíl od abstraktních a často vysoce politických otázek spojených tradičně s národními referendy má totiž místní referendum úzkou vazbu k lokálním problémům. Voliči v něm rozhodují o věcech, které dobře znají, o problémech, jež se jich často osobně dotýkají,“ uvedl soudce zpravodaj Josef Baxa.
Na půdorysu české zákonné úpravy podle něj funguje referendum „zdola“ v praxi často jako poslední „veto“ občanů ve věcech náležejících do samostatné působnosti obce, demokratická pojistka na místní úrovni politického rozhodování. Zastupitelstvo obce totiž má podle soudců zákonnou možnost o takto kritických otázkách místního života samo vyhlásit referendum, zjistit bezprostřední pohled občanů na připravované řešení a případně od nich získat silný mandát pro zásadní změnu obecního života. „Pokud zastupitelstvo obce takovou možnost odmítá a snaží se, aniž jsou pro to zákonné důvody, navíc všemi dostupnými prostředky zablokovat místní referendum na základě iniciativy občanů, může to být zároveň signálem, že je cosi shnilého v království dánském, uvedl doslova Baxa.