Knihovna se nyní společně s dalšími institucemi rozhodla, že cenné dílo vystaví.
Velká náhoda
Když se koncem května v roce 2006 stěhovaly nejvzácnější knihy z archivu do nové budovy, byla u toho policie se samopaly. To přitom ještě nikdo netušil, že mezi starými tisky se skrývá skutečný poklad, jehož hodnota je podle znalců nevyčíslitelná. Při následné revizi na atlas narazil mladý zaměstnanec knihovny Jiří Glonek. To, že má Olomouc celosvětový unikát, později potvrdili odborníci. Náhoda je o to zvláštnější, že o existenci atlasu se vědělo už začátkem třicátých let minulého století. Během druhé světové války se ale na něj zapomnělo a od té doby nikdo nevěděl, zda atlas existuje a kde se nachází.
Mimořádnost starého svazku spočívá jednak v tom, v jak skvělém stavu se zachoval, ale také v samotném zpracování a v neposlední řadě osobou autora. „Olomoucký“ portolánový (námořní) atlas má jen o dva listy méně než nejvzácnější námořní atlas na světě, který je ve Francii.
Exemplář je ve výtečném stavu
Portolánový atlas, jehož autorem je Jaume Olives, pochází z roku 1563. Po geografické stránce pokrývá atlas oblast Středozemního i Černého moře a zhruba severní část Atlantiku. Atlas je bohatě kolorován, kromě pestré škály stále svěžích barev se v nemalé míře při výzdobě uplatnilo stříbro i velkorysé zlacení. Skládá se celkem ze sedmi folií, z toho první list nese velkou větrnou růžici, za kterou následuje šestice vlastních mapových listů o velikosti 295×455 mm.
Atlas byl vyroben vysoce nákladnou technikou ruční kresby na pergamen. Všechny pergamenové listy jsou ohnuty ve hřbetu a přilepeny na papír. Vše je vázáno do hnědé kůže zdobené protlačovaným slepotiskem. „Exemplář je ve výtečném stavu, jen poslední list je poškozen vlhkostí. Nenáročný restaurátorský zásah si vyžádá pouze uvolněná vazba,“ uvedl jeden z pořadatelů výstavy Jiří Rudolf.
Žádná navigace, spíše umění
Celý atlas působí jednolitým a dokonalým dojmem. Přesto se na jeho výrobě pravděpodobně podíleli dva kreslíři. Ostatně účast dvou kreslířů je tušena i u dalších atlasů Jaume Olivese.
Jaume Olives patřil ke katalánské rodině výrobců portolánových map a kartografů. Rodina Olivesů představovala rozsáhlý klan, jejíž členové působili zejména v 16. a 17. století na Baleárách, v Itálii, Španělsku i Francii.
Do dnešních dnů se od tohoto autora po celém světě prokazatelně dochovalo pouze šest nautických atlasů a to včetně olomouckého exempláře. Nautické mapy rodiny Olivesů dostávaly již od dob Jaume Olivese (polovina 16. století) silně komerční charakter. Nešlo už v první řadě o pomůcku námořní navigace, ale o vyhledávaná, prestižní, ba umělecká díla, produkovaná na objednávku bohatých kupeckých a aristokratických rodin, nevyjímaje nejvyšší vládnoucí kruhy.
Výstava Katalánského atlasu
Vzácný atlas bude vystaven od 8. října do 2. listopadu 2008 v atriu Uměleckého centra Univerzity Palackého (Konvikt).
Na výstavě budou moci zájemci zhlédnout jednak Originál Katalánského atlasu, jednak jeho maketu, v níž bude možné i listovat. Kromě toho budou v atriu rozmístěny i reprodukce celého atlasu na velkých posterech. Na místě bude i originální kniha o atlasu, zpracovaná Vědeckou knihovnou v Olomouci a Filozofickou fakultou.
PORTOLÁNOVÉ MAPY
Portolánové mapy jsou italské původu a představují zcela nový typ kartografické produkce. Název pochází z italského výrazu porotolani, který znamenal písemné námořní pokyny. Zakreslují hlavně mořské pobřeží se všemi přístavy, zálivy a zátokami. Starověkou plaveckou pomůckou byly jen slovní popisy pobřeží a přilehlých území, tzv. periply, které byly obdobou psaných itinerářů pozemních. Po zavedení kompasů se z periplů vyvinuly portolánové mapy. Jejich vývojově pokročilejší skupinou jsou kompasové mapy.