„Doba, kdy titul zaručoval jistotu zaměstnání, je pryč. Renomé vysokoškolského vzdělání výrazně pokleslo,“ zdůrazňuje Jana Doleželová, která vede zlínskou pobočku personální agentury Grafton Recruitment.
Příliš mnoho manažerů
V devadesátých letech chtěli být všichni manažeři a tak dávali své děti na ekonomické vysoké školy, které rostly jako houby po dešti. „Nejsmutnější je, když k nám teď na podzim přicházejí absolventi těchto škol a bohužel pro ně nemáme dobré zprávy. Mají sice všeobecný záběr, ale jejich uplatnění v konkrétním odvětví je nejtěžší,“ vysvětluje Jana Doleželová.
Často se stává, že absolventi managementu na univerzitě vezmou vzhledem k situaci na trhu práce třeba místo asistentky a mají daleko nižší plat, než absolventi technického učiliště ve výrobní firmě.
Absolventi odborných středních škol mají velkou šanci na okamžité uplatnění, i když se to pochopitelně netýká všech škol – záleží na jejich kvalitě. Firmy většinou nepotřebují vysokoškoláka. Na většině pozic jim stačí šikovný středoškolák.
Chybí technici a účetní
Poptávka je po absolventech průmyslových škol, obchodních akademií a odborných učilišť. „Lidé z obchodních akademií svému oboru většinou velmi dobře rozumí a mohou jít do účetnictví prakticky okamžitě po škole. I v oboru firemních financí totiž máme extrémní nedostatek lidí – ať jde o účetní nebo finanční controllery,“ upozorňuje Jana Doleželová.
Mnoho firem je dnes mezinárodních a tak kromě orientace v oboru často patří k nezbytným předpokladům znalost cizích jazyků, především angličtiny.
Největší hlad ale mají firmy po specializovaných technických profesích – od dělnických pozic pro absolventy učilišť až po technologické experty s vysokoškolským vzděláním. Chybí programátoři a operátoři CNC strojů, svářeči, mistři do výroby, technologové, konstruktéři, kvalitáři, plastikáři. Jde tedy o obory, které mají na Zlínsku dlouhou tradici. „Z více než 130 inzerovaných pozic, které v tuto chvíli obsazujeme, jde z více než dvou třetin o technické profese,“ upřesňuje Jana Doleželová.
