Zřejmě nejradikálnějšího zásahu se letos na podzim dočká 140 let stará Rudolfova alej ve Smetanových sadech. O potřebě její obnovy se v odborných kruzích diskutuje už od 70. let minulého století, protože už tehdy alej vykazovala zdravotní problémy. „Žádná politická reprezentace však až dosud nenašla dost odvahy k tomu, aby se s danou situací vypořádala. Z odborných posudků ale vyplývá, že dál již čekat nemůžeme a je třeba přistoupit k radikálnímu řešení,“ podotkl olomoucký primátor Martin Novotný. Jak vyplývá z posudků a hodnocení zdravotního stavu dřevin, je alej jako celek v současné době na konci své existence a její zdravotní stav se postupujícím časem pouze zhoršuje. „V žádném případě nechceme, aby situace došla tak daleko, jako tomu bylo letos v lednu při tragické události ve Zlíně. Ačkoli momentálně žádné podobné riziko v olomouckých parcích reálně nehrozí, chceme situaci řešit raději s předstihem,“ dodal primátor.
Rudolfova alej byla založena již v roce 1866 a řada stromů je ve velmi špatném stavu. „Dospělé stromy mají vzhledem ke svému stáří a houbovým chorobám větší či menší zdravotní problémy a za určitých povětrnostních podmínek by stromy mohly ohrozit návštěvníky parků,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka. To potvrzují také další odborníci z Výstaviště Flora, kteří o obnovu Rudolfovy aleje město požádali. „Stromy sice ještě nejsou v havarijním stavu, ale další otálení by už mohlo znamenat riziko. Jako správci parku průběžně monitorujeme zdravotní stav dřevin a bezprostředně řešíme akutní případy ořezem, případně vykácením stromu,“ řekla vedoucí zahradnického úseku Výstaviště Flora Naděžda Krejčí. Podle ní i dalších odborníků však postupné kácení a doplňování starých stromů mladými není příliš účinné.
Aby mohla být Rudolfova alej zachována pro příští generace, je nutné přistoupit k účinné a rychlé obnově celé aleje ve dvou etapách. „Mladé stromy vysazené do hustého zápoje starých stromů by neměly dostatek světla a prostoru pro svůj růst a trpěly by konkurenčním tlakem kořenového systému starých stromů,“ dodala Krejčí. Alej by tak ve výsledku nebyla jednotná a stejnorodá a vzhled stávající aleje by do dvaceti let i tak zanikl.
„Velmi vypovídajícím je příklad ze zahraničí. Kolébkou pravidelných klasicistních parkových úprav je Francie. Kdo navštívil královské zahrady Versailles v Paříži, mohl se na vlastní oči přesvědčit, jak odvážná výměna starých stříhaných porostů vrátila po několika letech zahradě ztracenou krásu,“ upozornil Loyka.
Protože jsou olomoucké parky podle odborného posudku, který zpracovala olomoucká pobočka Hnutí Duha, z biologického hlediska velmi cenné pro některé zvláště chráněné druhy živočichů, zvolili odborníci obnovu aleje ve dvou etapách navazujících na sebe po pěti letech.
První etapa je připravována od Wolkerovy ulice k restauraci Fontána. Během ní bude pokáceno celkem 146 stromů a na podzim příštího roku bude vysázeno 142 vzrostlých jírovců (lidově kaštanů). Druhá etapa by měla následovat po pěti letech, a to ve zbývajícím úseku aleje, tedy od restaurace Fontána po Polskou ulici. Tady bude vykáceno celkem 64 stromů a vysazeno 66 nových. Dobrá zpráva je, že jírovce rostou velmi rychle. „Dnešní devítileté výsadby dosahují téměř poloviny konečné výšky a lze odhadnout, že za zhruba dalších deset let již budou dosahovat cílové výšky aleje. Jednorázová obnova bude sice razantním zásahem, nicméně za pět až sedm let to bude už tak výrazná hmota, že efekt aleje bude dosažen,“ ujistil autor projektu Radek Pavlačka.
Kromě Rudolfovy aleje se regenerace dočkají i další části Smetanových, Čechových a Bezručových sadů. V rámci projektu nazvaného Ošetření dřevin v historických parcích budou odborníci od letošního podzimu až do konce příštího roku postupně provádět ořezy a vazby také na dalších stromech, jejichž koruny by těmito zásahy měly získat větší stabilitu.
„Cílem tohoto zákroku je posílení vitality dřevin, zvýšení statiky stromů a tím i provozní bezpečnosti parků a prodloužení existence dřevin,“ uvedl Loyka
V rámci projektu město chystá rovněž obnovu mobiliáře a cestní sítě. Nový asfalt, lavičky, odpadkové koše i osvětlení by postupně měly získat všechny tři historické sady. Jednotlivé práce je nutné zkoordinovat tak, aby na sebe plynule navazovaly a aby byl co nejméně omezen přístup veřejnosti do parků.
Celková částka na obnovu historických parků ve městě se pohybuje v desítkách milionů korun, část peněz na jednotlivé projekty by mohly pokrýt dotace.