V Praze dosud samostatná a specializovaná vyhláška jako v jednom z mála měst, týkající se psů neexistovala. Regulovala ji doposud vyhláška o ochraně zeleně, reps. občanský zákon, zákon o týrání, dopravní předpisy, předpisy proti znečišťování veřejných prostranství apod. Odložený návrh stanovil, že na výjimky by ve městě na veřejnosti měl mít majitel psa na vodítku. Dosud se zákaz volného pohybu psů týkal pouze veřejné zeleně, nyní se zákaz plošně rozšiřuje na všechna veřejná prostranství, tedy chodníky i náměstí. Proti této loni připravené vyhlášce, která chtěla určit i místa pro venčení psů, se ale postavila i řada radnic. Řada místních radnice v připomínkovém řízení ale žádala i rozšíření míst pro volný pohyb psů. Návrh stanovoval výčet, kde by byl volný pohyb psů na volno bez vodítka povolený a kam by psi nesměli. Podle magistrátu ale řada radnic své návrhy na tyto lokality nespecifikovala.
Některá pro a proti
Kritici návrhu a omezení „jen na vodítku“ ovšem namítali, že návrh neřeší třeba uklízení psích exkrementů, možný jednotný zavazující postup místních pražských radnic, „psoprávní“ kritika byla i za to, že proběhl bez projednání s kynologickou veřejností, či se spolky na ochranu zvířat nebo je podle těchto názorů v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Psí příznivci též poukazovali na to, že podle nich je odpovědnost držitelů psů v současné legislativě již upravena dostatečně a že vlastník psa nese plnou odpovědnost za chování zvířete i za úklid exkrementů. A že další zpřísnění by vedlo pouze k nepřiměřenému zásahu do práv majitelů psů a tudíž není nutné vytvářet novou vyhlášku. Opačné názory poukazovaly především na argumenty týkajících se potřeby ochránit specifické lokality, především parky a travnatá území obecně a specificky místa pro hraní dětí. Argumenty pro omezení zaznívaly též s pohledu znečišťování ulic a potřeby stanovit jasnější priority a pravomoci městských strážníků. Není to ale zas tak jednoduché: někteří chovatelé psů sami nějaké řešení (včetně celopražského omezení „jen na vodítku“) vítají, třeba proto, že jejich psa může obtěžovat jiný volně pobíhající pes. Faktem zůstává, že téma vyvolává poměrně velké emoce na obou stranách. Téma sledujeme i na f/casopisnasepraha
Jak je to s čipem a tetováním? A musí být evidován?
V roce 2015 bylo v hlavním městě evidováno přes 97 tisíc psů, nejvíc mají Praha 6 a Praha 4. Podle odhadů je asi psů až třikrát více. Podle vyhlášky musí být pes starší než půl roku zaevidován tetováním nebo mikročipem. Mikročip provádí veterinární lékař. Od něj chovatel vyžádá potvrzení o označení, u psů s průkazem původu lze nahradit stejnopisem průkazu původu. Následně je povinen přihlásit se do evidence chovatelů psů: odbor živnostenský a občanskosprávní magistrátu, Jungmannova 29, Praha 1, tel.: 236 00 2257 nebo 236 00 2254, lze elektronicky. Návštěvní doba je pondělí 12,00 - 17,00 hod. a ve středu 8,00 - 18,00 hod. Formuláře k registraci jsou též na úřadech místních radnic či ve veterinárních ošetřovnách.
Kolik je v Praze psů a jakých?
- V 2015 registrovaných: 97 tisíc
- Nejčastější: kříženci – asi 20 tisíc
- Nejčastější plemeno: yorkshir, jezevčík a německý ovčák
- Nejčastější pohlaví: Zhruba půl na půl
- Nejčastější jména: Ben, Bára a Betty