8°C
Tato komplikace se může objevit 1 až 6 týdnů od akutního onemocnění. Vždy jsou přítomny horečky, které mohou být provázeny zánětem spojivek, kožními či slizničními reakcemi, zduřením uzlin a často i zažívacími obtížemi jako jsou bolesti břicha či zvracení nebo průjmy. V těchto případech je však důležitá včasná diagnostika a zahájení léčby, která je u dětí v naprosté většině případů úspěšná.
„V první koronavirové vlně nebyl ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) zaznamenán žádný případ uvedeného syndromu u dětí, ale od počátku druhé vlny bylo dosud úspěšně léčeno již 11 pacientů s tímto syndromem, a to na Jednotce intenzivní péče Pediatrické kliniky 1. LF UK a FTN. Onemocnění se někdy svými projevy podobá jinému dětskému onemocnění, tzv. Kawasakiho nemoci,“ uvedl Petr Sulek, tiskový mluvčí FTN.
Příčina rozvoje syndromu u dětí není zatím známa. Předpokládá se souhra abnormálně zvýšené imunitní reakce u geneticky predisponovaných jedinců a faktorů na straně samotného viru. V současné době nejsou známé žádné rizikové faktory rozvoje syndromu a nedá se předvídat, u kterých pacientů vznikne. Až v 70 % případů jsou postiženy dříve zdravé děti.
Mezi klinické projevy patří:
• horečka nad 38 stupňů (100 % případů) provázená dalšími příznaky;
• zarudnutím sliznic, jazyka, rtů, spojivek, kůže dlaní rukou a plosek nohou;
• vyrážkami různého vzhledu či zvětšením lymfatických uzlin;
• až 80 % pacientů má v začátku nástupu syndromu gastrointestinální obtíže (zvracení, průjem, bolesti břicha);
• v závažnějších případech může dojít k postižení srdce projevující se oběhovou nestabilitou až šokem, eventuálně k dalším orgánovým postižením (plíce, ledviny, mozek).
Léčba je založena na snížení zánětlivé aktivity podáním imunosupresivních léků (vysoko dávkované imunoglobuliny, systémové kortikosteroidy). Již při podezření na toto onemocnění je vhodné sledování životních funkcí na dětské jednotce intenzivní péče. V případě rozvoje selhávání orgánů (zejména oběhu) je pak nutná podpora nebo náhrada selhávajících životních funkcí.
Diagnóza je stanovována na základě v této době již dobře popsaného souboru klinických a laboratorních příznaků při současném vyloučení jiných příčin přítomných příznaků. Neexistuje jednoznačný laboratorní ani klinický ukazatel, který by onemocnění uvedeným syndromem jednoznačně diagnostikoval.
Incidence syndromu není známa a liší se v jednotlivých zemích. Ve FTN bylo od začátku pandemie hospitalizováno celkem 88 dětí s covid-19, z toho 9 v první (jarní) vlně pandemie a 79 v druhé podzimní vlně a z nich bylo léčeno 11 pacientů pro zánětlivý syndrom MIS-C. Medián věku těchto dětí byl necelé téměř 3 roky (rozptyl 8 měsíců až 8,5 roku), 4 z 11 pacientů byli v době diagnózy covid-19 PCR pozitivní a 10 z 11 měli detekovatelné protilátky v séru, čtyři děti měly příznaky oběhové nestability, jedno z nich vyžadovalo přechodně invazivní monitoraci oběhu a neinvazivní ventilační podporu.
Všichni pacienti byli ve FTN léčeni ve shodě s mezinárodními a národními doporučeními odborných společností (Sekce intenzivní medicíny při České Pediatrické společnosti ČLS JEP a České Pediatrické společnosti ČLS JEP), a to kombinací imunoglobulinů a systémových kortikosteroidů. Všech 11 pacientů bylo propuštěno bez orgánových komplikací do domácí péče a jsou dále sledováni v odborných poradnách pediatrické kliniky ve FTN.
.jpg)
.jpg)
