„Jednou jsem se na dovolené dal do řeči s leteckým instruktorem. Když zjistil, kde pracuji, dal k lepšímu historku,“ vzpomíná Jan Pros, vedoucí výrobní přípravy divize 8 Metrostavu. „Byl ve vzduchu se žákem, ten nasadil na přistání v Letňanech, ale najednou si uvědomil jeřáby před letištěm. Okamžitě přitáhl řídící páku a začal prudce stoupat. Teprve po dalším okruhu se nechal přesvědčit, že je hravě přeletí,“ směje se Jan Prosr.
Se stavbou letňanské stanice se váže i jiná příhoda, spojená s letectvím. Ovšem už není vůbec úsměvná. Když už bylo jasné, kde stanice vznikne a Metrostav se začal chystat ke stavbě, objevil se nečekaný problém. Majitel polí, kde měly začít zemní práce, starý pán, vyprávěl Janu Prosrovi o tom, že při spojeneckém náletu na Vysočany v březnu roku 1945 viděl, jak pumy dopadají i na letňanské polnosti jejich rodiny. A sám dokonce pomáhal zasypávat krátery, které po nich zůstaly.
„V Metrostavu jsme tehdy vážně uvažovali o tom, že celý stavební prostor a jeho okolí budou muset prozkoumat pyrotechnici. Nakonec to naštěstí nebylo nutné. Objevily se historické zákresy do map, ze kterých bylo zřejmé, že bomby dopadly jinde,“ vypráví Jan Prosr.
A ještě jednou měl při stavbě na Proseku Metrostav štěstí. V celé oblasti se totiž v minulých staletích těžil písek a jsou zde také podzemní chodby, jejichž rozsah nikdo nezná. Pokud by se stavba nějaké chodby, nebo vytěženého ložiska dotkla, znamenalo by to zdražení i vyšší náklady. Ale dělníci na zvolené trase nakonec na žádné nenarazili.
