Městský správce veřejného osvětlení, Technologie hlavního města Prahy, v uplynulých dnech opravil a znovu uvedl do provozu kubistickou lampu, která stojí v rohu Jungmannova náměstí nedaleko restaurace U Pinkasů.
Jako první velký špitál sloužila obyvatelům Žižkova vinohradská nemocnice. Zdravotní péči jim ale poskytovali jak praktikové, tak především členové požárního sboru.
Pod záštitou organizace Post Bellum vznikl dokumentární film s názvem Mezi příkopy a valy, který představuje nejvýznamnější českou památku holocaustu – město Terezín. To bylo poslední předsmrtnou zastávkou pro velký počet středoevropských Židů a téměř pro všechny Židy z českých zemí. Jeho premiéra symbolicky proběhne 8. března v pražských prostorech La Fabrika, právě v den 80. výročí největší vraždy československých občanů v naší historii.
Načítaní obsahu...
Na Olšanských hřbitovech dnes pražský primátor Bohuslav Svoboda a náměstkyně primátora Alexandra Udženija slavnostně představili čtyři nově opravené náhrobky pražských primátorů. Rekonstrukci hrobů v ceně zhruba tři miliony korun zajistila příspěvková organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy (HPS).
Dalším z řady malých lokálních provozů, které na území dnešního hlavního města existoval a fungoval, byl systém zásobující vodou nová Ústřední jatka, která se nacházela na místně současné Holešovické tržnice. V letošním roce uplyne 135 let od přijetí zákona, který jejich stavbu nařizoval a spolu s nimi i výstavbu funkčního vodovodu.
Devatenáctého prosince uplynulo přesně 150 let od narození věhlasné osobnosti dějin Prahy 5. Josef Walter (19. 12. 1873 – 15. 1. 1950) vzešel z nuzných poměrů, ale díky svému nadání, zručnosti a píli se postupně vypracoval mezi podnikatelskou elitu. Vyučil se strojním zámečníkem a po absolvování průmyslové školy si v roce 1898 otevřel vlastní dílnu v Kořenského ulici. Vyráběl jízdní kola, později i motocykly a motorové tříkolky.
Každé město vždy potřebovalo nějakým způsobem likvidovat svůj odpad. Likvidace splašků v Praze je tedy proces starý skoro jako město samo. Potřeba hygienicky zabezpečit obyvatele pražského souměstí tak, aby nedošlo k šíření nemocí ze splašků, tu byla přítomna neustále.
Podle společnosti Pražské vodovody a kanalizace v letošním roce uplynulo dvojité výročí osobnosti profesora Bedřicha Hacara, který zásadně zasáhl do vývoje pražského vodárenství – 24. května uplynulo 130 let od jeho narození a 9. října 60 let od jeho úmrtí.
V letošním roce si městská část Praha 15 připomíná 150. výročí narození a 90 let od úmrtí hostivařského rodáka a významného prvorepublikového politika Antonína Švehly. Jednou z připomínek této významné osobnosti se stala „Lavička Antonína Švehly“, která byla umístěna do krásného zákoutí na břehu Botiče pod Kozinovým náměstím.
Načítaní obsahu...
Lebka nalezená v Koněpruských jeskyních v kopci Zlatý kůň, jejíž genom před dvěma lety datoval mezinárodní vědecký tým na základě přítomnosti neandertálských genů do období před více než 45 tisíci roky, už má i svou další tvář.
Podle společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) uplynulo letos 170 let od první písemné zmínky o moderních veřejných záchodcích v Praze. Přípis městského prezidia tehdy konstatoval, že „všechny veřejné záchodky se mají čistit každý den, zejména ty nové.“ Historie a vývoj pražské sítě veřejných toalet je ale ve skutečnosti ještě delší – daný dokument ukazuje, že záchodky se na území Prahy vyskytovaly již předtím. Vůbec prvním záznamem k tomuto tématu je zápis z 20. října 1472 o existenci toalety u Újezdské brány.
Hudební oddělení Ústřední knihovny slaví 130 let, proto knihovna připravila online výstavu, která mapuje nejdůležitější body historie tohoto oddělení.
Dost často se tvrdí, že saracénská technologie, kultura nebo civilizace byla v okamžiku první křížové výpravy ze své podstaty pokročilejší než ta západní. To je obrovské klišé a lež. Naopak, zatímco islámská kultura nepochybně zažila svůj významný rozkvět ve stoletích bezprostředně předcházejících křížovým výpravám, Evropa zdaleka nebyla uvězněna v „ době temna “, jak se dnes tvrdí.
Nalezená pohlednice z druhého desetiletí 20. století ukazuje průhled Oveneckou ulicí. Právě odtamtud, kde bydlel její pisatel, jak nám sděluje šipkou, mohl být velmi pěkný pohled na protější vilovou stranu ulice. Nemáte ve svých rodinných albech a archivech snímky západní strany Ovenecké ulice?
Skutečný důvod, proč byli Římané nepřekonatelní, je velmi často přehlížen. Nebojte, budu pokračovat o vybavení, výcviku, taktice legií ale to nejdůležitější, co Římu umožnilo nikdy neprohrát, byla římská kultura a hrdost.
Načítaní obsahu...
Dnes, ve středu 28. června, uplynou tři století od zřízení prvního stálého veřejného osvětlení pražských ulic. Tvořilo jej 121 olejových luceren, které byly v roce 1723 rozmístěny na Královské cestě u příležitosti příjezdu císaře Karla VI. na korunovaci do Prahy. Oslavy tohoto výročí pod záštitou primátora hlavního města Prahy zahájí správce sítě veřejného osvětlení, Technologie hlavního města Prahy, speciálním osvětlením Petřína.
Říká se, že někdo má hodiny a někdo má čas. A Libeňský zámek má své hodiny skrývající důmyslný systém ozubených koleček a řetězů od roku 1770, kdy rokokovou přestavbu uskutečnil pražský architekt Jan Josef Prachner. Dosavadní zámecká budova tak byla rozšířena o honosné východní křídlo s věžičkou a hodinami a o kapli.
Je to již neuvěřitelných 135 let, co by založen Klub českých turistů (KČT), a to skupinou vlastenců sdružených kolem Vojty Náprstka. Oslavy výročí založení klubu byly zahájeny ve čtvrtek 8. června Pochodem za zakladateli KČT, který začínal na Olšanských hřbitovech a byl zakončen zavěšením věnce u pamětní desky Vojty Náprstka v Náprstkově muzeu. Každý účastník obdržel pamětní list se speciálním razítkem.
Podle společnosti Pražské vodovody a kanalizace připadá na letošní rok 430. výročí zbudování výjimečného vodohospodářského díla českého raného novověku, Rudolfovy štoly.
V prostorách Galerie Ambit v klášteře u Panny Marie Sněžné na Jungmannově náměstí v Praze se podle Magistrátu Prahy v úterý 6. června 2023 otevře výstava s názvem Evropský gulag. Expozice, kterou připravily Platforma evropské paměti a svědomí a Muzeum paměti XX. století, které založilo hlavní město Praha, se věnuje polozapomenuté historii desítek pracovních táborů v bývalém sovětském bloku včetně Československa.
Podle radnice Prahy 8 proběhne v neděli 21. května komentovaná procházka po stopách hrdinů Anthropoidu ulicemi Libně.
Načítaní obsahu...
Dne 27. dubna 1913 povýšil František Josef I. Uhříněves na město. Velkolepé oslavy byly uspořádány 15. až 17. srpna, v předvečer narozenin císaře. Radnice MČ Praha 22 si toto výročí připomene 16. září na Městských slavnostech aneb Dni draka trochu jinak. Tento měsíc ale radnice získala historický poklad!
Byl vášnivým stoupencem českých zájmů uvnitř habsburské monarchie, stojí za současnou tváří Žižkova. Karel Hartig. Výročí 190 let od narození tohoto prvního žižkovského starosty si Praha 3 připomene několika událostmi: vydáním vzpomínkové publikace, komentovanými procházkami či venkovní výstavou.
Řím s Řeckem udržoval už od nejstarších dob přátelské styky a Římané se toho u Řeků dost naučili. Dokonce v rámci dobrých vztahů posílali pravidelně dary do Apollónova chrámu na Délu, a to na zbožné Řeky opravdu působilo. Do řeckých sporů Řím zasahoval minimálně a dá se říct, že projevoval zvláštní sympatie Spartě, protože Římany fascinovala její vojenská historie.
Příběhy našich sousedů - to je projekt, který už několik let propojuje mladé lidi a seniory. Studenti vždy osloví a vyzpovídají nějakého pamětníka ze svého okolí a natočí s ním rozhovor.
Jachting se v zemích koruny České začal rozvíjet ve druhé polovině 19. století jako doplněk trávení volného času zejména v nově zakládaných veslařských klubech. Ve V. K. Blesk (založen 1879) byla z podnětu všestranného sportovce Josefa Rösslera-Ořovského na podzim roku 1893 ustanovena samostatná jachetní sekce s názvem Český Yacht Klub.
Ve středu 22. března uplyne 55 let od zavraždění příslušníka tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB) Václava Kabeláče v Praze 7, jehož jméno nese od roku 1980 i ulice v Praze 4.
Načítaní obsahu...
Přes 40 metrů vysoká stavba byla slavnostně otevřena 22. 2. 1973, ale již brzo byly s Nuselským mostem spojeny dobrovolné odchody ze života. V Praze se tehdy dokonce rozšířila fáma, že na mostě (který se tenkrát jmenoval Most Klementa Gottwalda, ale Pražáci mu stejně říkali Nuselák) řádí gang synáčků z prominentních rodin komunistických papalášů a z nudy shazuje dolů náhodné pěší. Někteří rodiče proto varovali děti, ať tudy raději nechodí.
Ve 30. letech 19. století vládl v afghánském Kábulu emír Dóst Muhammad Chán, který vadil Britům, a ti se proto rozhodli podpořit jeho soupeře, svrženého emíra Šáha Šudžá. V prosinci roku 1838 na jeho podporu vyrazilo z indického Pandžábu 21 000 britských a indických vojáků, které doprovázel stejný počet civilistů, pod velením generála Johna Keana.
Podle radnice Prahy 22 byla 10. ledna 1923 v Uhříněvsi zavedena mimořádná inovace, která byla zásadní pro další rozvoj města. Poprvé byly osvětleny některé ulice, domácnosti, obchody a dílny pomocí elektrického proudu.
Starosta Prahy 10 Martin Valovič ocenil zásluhy Emila Kolbena. Jak probíhal slavnostní akt, přiblížil tiskový mluvčí městské části Jan Hamrník.
Pouze v nadsázce navrhuje starostka Tereza Radoměřská (TOP 09) zřídit zde šatlavu pro turisty, kteří přeberou při zapíjení svobody. Za reálné však získání věže do vlastnictví městské části nepovažuje. Naopak farníci od sv. Jindřicha tvrdí, že farnost by péči o věž zvládla.
Proseniorská nezisková organizace Elpida připravila cyklus výstav, přednášek a tvůrčích dílen, který se obsahově váže k historii Smíchova, především k první smíchovské budově Na Bělidle 252/34.
Načítaní obsahu...
Při prohlídce pražského Židovského města objevil tzv. kameny zmizelých, malé mosazí pokryté dlažební kostky zasazené do chodníku, které připomínají oběti nacistického režimu a umisťují se před domy, v nichž tito lidé žili. Britský inženýr Trevor Sage, který v Praze žije 16 let, začal tyto kameny čistit a odkrývat tak příběhy těch, jejichž jména jsou na kostkách vyryta.
Až do 6. listopadu byla pro veřejnost prodloužena ojedinělá výstava Album G. T. v prostorách nádraží Bubny. Ta představuje nově objevené a doposud nezveřejněné fotografie z ghetta Terezín nalezené v pozůstalosti poválečného redaktora Československého rozhlasu Milana Weinera.
Před 102 lety byla v Praze podepsána ustanovující listina, která začala psát příběh nejstarší cestovní kanceláře u nás. Přesně 21. července 1920 vznikla Československá cestovní a dopravní kancelář, kterou veřejnost již přes století zná pod zkratkou ČEDOK.
Oprava Letenského kolotoče, který je unikátní historickou památkou ve správě Národního technického muzea a jedním ze dvou nejstarších dochovaných podlahových kolotočů v Evropě ( z roku 1894), byla dokončena.
Málokdo to ví, ale je to tak! Po této dlažbě v centru Prahy prošlo už stovky milionů obyvatel a návštěvníků. Kde se tato dlažba nachází? A co se s ní nově chystá?
První dělnický komunistický prezident Klement Gottwald, který získal čestné občanství Modřan v roce 1948, v úterý 14.června o něj přišel. Skoro jednomyslně o tom rozhodli zastupitelé Prahy 12.
Načítaní obsahu...
Jak vypadaly hranice současné České republiky, když bylo knížectví, království i republika? To vám ukáže toto video z Youtube I když se nemusíte zajímat o historii, je to velmi zajímavá podívaná. Věděli jste například, že v letech 1490-1526 jsme byli v Česko-Uherské unii?
V pátek 22. dubna od 16 hodin se v ZUŠ Ilji Hurníka uskuteční slavnostní prezentace projektu Příběhy našich sousedů, který dětem přibližuje vzpomínky osmi proslulých i méně známých pamětníků z Prahy, jejichž životy významně ovlivnily dějinné události 20. století.
Atentáty v našich dějinách nemají hojné zastoupení. Určitě vzpomenete na sarajevský atentát, při němž zastřelili srbští nacionalisté Františka Ferdinanda d´ Este a zmařili i život jeho ženy Žofie, hraběnky Chotkové. Smutně skončil také atentát na Aloise Rašína, ministra financí Československa, kterého střelil do zad v pražské Žitné ulici anarchista Josef Šoupal.
Utajená gotická věž staroměstského opevnění se nachází ve dvoře v Bartolomějské č. 4, což je pověstná „Čtyřka“ z Hříšných lidí Města pražského, působiště rady Vacátka. Dodnes zde sídlí policie.
Byly doby, kdy Vltava patřila sebevrahům. Sebevraždy se páchaly skokem z mostu, nejlépe Karlova. To bylo v 19. století, teď se vrhají z pražských mostů hlavně opilci.
