Ve středu 22. března uplyne 55 let od zavraždění příslušníka tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB) Václava Kabeláče v Praze 7, jehož jméno nese od roku 1980 i ulice v Praze 4.
Přes 40 metrů vysoká stavba byla slavnostně otevřena 22. 2. 1973, ale již brzo byly s Nuselským mostem spojeny dobrovolné odchody ze života. V Praze se tehdy dokonce rozšířila fáma, že na mostě (který se tenkrát jmenoval Most Klementa Gottwalda, ale Pražáci mu stejně říkali Nuselák) řádí gang synáčků z prominentních rodin komunistických papalášů a z nudy shazuje dolů náhodné pěší. Někteří rodiče proto varovali děti, ať tudy raději nechodí.
Ve 30. letech 19. století vládl v afghánském Kábulu emír Dóst Muhammad Chán, který vadil Britům, a ti se proto rozhodli podpořit jeho soupeře, svrženého emíra Šáha Šudžá. V prosinci roku 1838 na jeho podporu vyrazilo z indického Pandžábu 21 000 britských a indických vojáků, které doprovázel stejný počet civilistů, pod velením generála Johna Keana.
Načítaní obsahu...
Podle radnice Prahy 22 byla 10. ledna 1923 v Uhříněvsi zavedena mimořádná inovace, která byla zásadní pro další rozvoj města. Poprvé byly osvětleny některé ulice, domácnosti, obchody a dílny pomocí elektrického proudu.
Starosta Prahy 10 Martin Valovič ocenil zásluhy Emila Kolbena. Jak probíhal slavnostní akt, přiblížil tiskový mluvčí městské části Jan Hamrník.
Pouze v nadsázce navrhuje starostka Tereza Radoměřská (TOP 09) zřídit zde šatlavu pro turisty, kteří přeberou při zapíjení svobody. Za reálné však získání věže do vlastnictví městské části nepovažuje. Naopak farníci od sv. Jindřicha tvrdí, že farnost by péči o věž zvládla.
Proseniorská nezisková organizace Elpida připravila cyklus výstav, přednášek a tvůrčích dílen, který se obsahově váže k historii Smíchova, především k první smíchovské budově Na Bělidle 252/34.
Při prohlídce pražského Židovského města objevil tzv. kameny zmizelých, malé mosazí pokryté dlažební kostky zasazené do chodníku, které připomínají oběti nacistického režimu a umisťují se před domy, v nichž tito lidé žili. Britský inženýr Trevor Sage, který v Praze žije 16 let, začal tyto kameny čistit a odkrývat tak příběhy těch, jejichž jména jsou na kostkách vyryta.
Až do 6. listopadu byla pro veřejnost prodloužena ojedinělá výstava Album G. T. v prostorách nádraží Bubny. Ta představuje nově objevené a doposud nezveřejněné fotografie z ghetta Terezín nalezené v pozůstalosti poválečného redaktora Československého rozhlasu Milana Weinera.
Načítaní obsahu...
Před 102 lety byla v Praze podepsána ustanovující listina, která začala psát příběh nejstarší cestovní kanceláře u nás. Přesně 21. července 1920 vznikla Československá cestovní a dopravní kancelář, kterou veřejnost již přes století zná pod zkratkou ČEDOK.
Oprava Letenského kolotoče, který je unikátní historickou památkou ve správě Národního technického muzea a jedním ze dvou nejstarších dochovaných podlahových kolotočů v Evropě ( z roku 1894), byla dokončena.
Málokdo to ví, ale je to tak! Po této dlažbě v centru Prahy prošlo už stovky milionů obyvatel a návštěvníků. Kde se tato dlažba nachází? A co se s ní nově chystá?
První dělnický komunistický prezident Klement Gottwald, který získal čestné občanství Modřan v roce 1948, v úterý 14.června o něj přišel. Skoro jednomyslně o tom rozhodli zastupitelé Prahy 12.
Jak vypadaly hranice současné České republiky, když bylo knížectví, království i republika? To vám ukáže toto video z Youtube I když se nemusíte zajímat o historii, je to velmi zajímavá podívaná. Věděli jste například, že v letech 1490-1526 jsme byli v Česko-Uherské unii?
V pátek 22. dubna od 16 hodin se v ZUŠ Ilji Hurníka uskuteční slavnostní prezentace projektu Příběhy našich sousedů, který dětem přibližuje vzpomínky osmi proslulých i méně známých pamětníků z Prahy, jejichž životy významně ovlivnily dějinné události 20. století.
Načítaní obsahu...
Atentáty v našich dějinách nemají hojné zastoupení. Určitě vzpomenete na sarajevský atentát, při němž zastřelili srbští nacionalisté Františka Ferdinanda d´ Este a zmařili i život jeho ženy Žofie, hraběnky Chotkové. Smutně skončil také atentát na Aloise Rašína, ministra financí Československa, kterého střelil do zad v pražské Žitné ulici anarchista Josef Šoupal.
Utajená gotická věž staroměstského opevnění se nachází ve dvoře v Bartolomějské č. 4, což je pověstná „Čtyřka“ z Hříšných lidí Města pražského, působiště rady Vacátka. Dodnes zde sídlí policie.
Byly doby, kdy Vltava patřila sebevrahům. Sebevraždy se páchaly skokem z mostu, nejlépe Karlova. To bylo v 19. století, teď se vrhají z pražských mostů hlavně opilci.
