Proč chcete připojit zrovna k Praze 7?
Karlín byl samostatnou čtvrtí do roku 1960, tehdy došlo k dělení Prahy, které nerespektuje ani historické hranice celků a čtvrtí (např. Vinohrady patří Praze 2, 3 a 10), takže naše iniciativa je v prvé řadě snahou o revizi tohoto stavu. To, že chceme k Praze 7, není příliš přesné, chtěli bychom Karlín samostatný. Bohužel nám to nynější znění zákona o hl. m. Praze nedovoluje. Jedinou možností je změna hranic mezi městskými částmi, jako v případě dolního Sedlce, který se v roce 2005 spojil s Prahou 6.
Co vás s Prahou 7 spojuje, je to náklonnost k nynějšímu vedení?
Je to spíše pobřeží a starost o oba břehy Vltavy a navíc i to, že Karlín je i historicky a také svými potřebami blíže centru než zbytek Prahy 8. Současné vedení Prahy 7 je nám sympatické, ale to není ten hlavní důvod k připojení.
Někteří představitelé Prahy 8 upozornili na to, že do Karlína šla spousta peněz…
Ale ne z Prahy 8, peníze na úpravu veřejného prostoru šly totiž z větší části z evropských fondů, navíc radní Radomír Nepil (ANO) deklaroval, že finance získané z poslední vlny privatizace stejně v Karlíně nepoužije, že Karlín není prioritou.
Můžete být konkrétnější v tom, co vám tedy vadí?
Například chybí koncepce rozvoje čtvrti, každý developerský projekt se schvaluje zvlášť. Zvyšuje se výjimkami koeficient zastavěnosti. Klasickým úkazem toho je Forum Karlín. Koná se tam asi 300 akcí za rok. Jde o prostor o kapacitě tři tisíce lidí, ale nikdo nepočítal s parkováním… jsou tu potíže se školstvím, slíbené dvě třídy navíc pro 1. třídy ZŠ by měly být v září, neřeší to ale další rok, kdy bude problém stejný. Parkování – navržené zóny v Karlíně s námi vlastně nikdo nekonzultoval, takže smíšené zóny jsou tam, kde bydlí lidé, a tam, kde je rezidentů méně, jsou zóny modré, třeba právě u Fora Karlín. Těch záležitostí je víc, konkrétní kauzy najdete na našem webu a Faceboku.
Podpoří vás lidé, když budou muset měnit občanky, smlouvy a podobně?
To je strašení, pokud jde o občanky, smlouvy a podobně, konzultovali jsme to s právníky, ale i s bankami. Nešlo by přece o změnu bydliště, sídla firmy, o stěhování. Postupovalo by se podobně jako např. při dělení republiky, takže by se průkazy měnily až v době konce jejich platnosti a u bank by stačilo nahlásit formální změnu.
Oskar Kuptík
