Dina Štěrbová (* 1940), rozená Margita Schochmannová, je bývalá československá horolezkyně slovenského původu. V době svých dvou úspěšných výstupů na osmitisícovky bydlela se svým manželem v Olomouci.
Co o Dině Štěrové píše Wikipedia? Asi 300 výstupů provedla v Tatrách. V Alpách Civetta, Torre Venezia, Piz Badile. Účastnice výpravy Haramóš 1970, Pamír – Pik Lenina 1976. V roce 1977 stanovila československý ženský výškový rekord výstupem na hindúkušský Noshak (7492 m). V roce 1978 vystoupila v Pamíru v ženském družstvu na štít Korženěvské. V roce 1980vedla ženskou expedicii na Manáslu, dvě účastnice této expedice (Božena Marušincová-Nývltová a Jana Koukalová) vystoupily na severní vrchol (7056 m). V roce 1984 zdolala společně s Češkou Věrou Komárkovou, která žije v USA, vrchol Čo Oju, čímž posunula československý výškový rekord. Jednalo se zároveň o první československý a první ženský výstup na tuto horu vůbec. Ne však čistě ženský, neboť s nimi vystoupili šerpové Norbu a Ang Rita (ten byl celkově desetkrát na Mount Everestu). V roce 1988 vystoupila spolu s Lívií Klembarovou na Gašerbrum II. V letech 1991 a 1992 se neúspěšně pokoušela o Mount Everest. V roce 1994 vedla expedici na Broad Peak, která ale předčasně skončila, když dva z účastníků nešťastně zahynuli. Naposledy se ještě pokusila zdolat Nanga Parbat.
V dalším období ještě absolvovala několik treků a spoluorganizovala humanitární akci česká nemocnice v Pákistánu.
Její manžel je známý hydrobioloog, vodák a cestovatel Otakar Štěrba.
Co je cena Kantuta?
Název je inspirován cestovatelem Eduardem Ingrišem, který takto pojmenoval své plavidlo. Český dobrodruh, skladatel, dirigent a kameraman vyplul 12. dubna 1959 z Peru na balzovém voru postaveném podle vzoru staré civilizace Inků, aby po 122 dnech plavby dosáhl Polynésie. Eduard si pro své plavidlo vybral jméno květiny symbolizující nesmrtelnost – Kantuta.
Na Ingrišovu počest udělují pořadatelé festivalu cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá země od roku 2001 ve Zlíně cenu Kantuta mimořádným osobnostem za osobní přínos v oblasti poznávání a sbližování kultur světa.
Jejími držiteli se doposud stali etnograf Karel Pavlištík, inženýři Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, geolog Josef Sekyra, který stanul jako první Čech na jižním pólu, režisér a kameraman Jan Špáta, klasik českého dokumentu, etnolog a spisovatel Miloslav Stingl, jehož knihy vyšly v neuvěřitelném nákladu 17 milionů výtisků, filmař a režisér Steve Lichtag, klimatolog a duše projektu výstavby české stanice v Antarktidě Pavel Prošek.
Do zahraničí plastika z dílny umělecké sklářky Jany Voldřichové putovala za etnografem a mořeplavcem Thorem Heyerdahlem a slavným americkým indiánským fotografem Lee Marmonem. Jedenáctým držitelem v pořadí se stal mořeplavec Richard Konkolski, držitel mnoha rekordů, první Čechoslovák, který sám obeplul zeměkouli. V dubnu roku 2010 byla cena udělena buddhistickému humanistovi a je jedné z nejuznávanějších vůdčích osobností dneška, Jeho svatosti dalajlamovi. Za rok 2011 byla cena udělena Vladimíru Plešingerovi, autorovi více než sta časopiseckých článků a řady mimořádných cestopisů. Přírodovědeckou průpravu získal na Karlově univerzitě v Praze a léta žil ve Venezuele, Gambii, Středoafrické republice, Tádžikistánu či v Peru. V roce 2012 cenu převzal fotograf a publicista Zdeněk Thoma. Cestovatelským a fotografickým osudem se mu stala čarokrásná, životem kypící Asie, kde strávil přes sedm let života.
Více na webu www.neznamazeme.cz
