Nejste spokojeni se svojí bankou? Máte pocit, že vám peníze z účtu spíš mizí, než aby tam přibývaly? Že za všechno jen platíte poplatky? Pak je nejvyšší čas na změnu. Přesto, že to je poměrně komplikovaný proces, v dnešní době změna banky zabere už jen pár minut a nebudete za to muset ani nic platit. „Týká se to sice pouze účtů pro fyzické osoby, ale i tak je to posun. Jde o Kodex mobility klienta, který umožňuje změnit banku vyplněním jednoho dvoustránkového formuláře,“ vysvětlil provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com Patrik Nacher. Formulář pak odevzdáte v nové bance a ta zařídí vše potřebné, jako třeba přesun trvalých příkazů nebo povolení k inkasu.
Co je třeba při výběru zvážit?
Kritérií, podle kterých lze banku vybírat, je spousta. Počínaje její image, přes počet poboček a konkrétní zkušenosti, až po produkty a výhody, které nabízejí. Tím nejviditelnějším měřítkem je cena banky za nabízené služby, stručně řečeno poplatky. Bankovní ústavy vyberou právě na nich od svých klientů za jeden den více než sto milionů korun! Proto si pečlivě prostudujte, za co a kolik bance platíte. Není to však nic jednoduchého. Každý ústav nabízí zákazníkům „výhodné“ balíčky. Jsou ale různě koncipovány, některé jsou časově omezené, na jiné se vztahují různé výjimky, o dodatcích pod čarou ani nemluvě. Zkrátka čert aby se v tom vyznal. „V tomto doporučuji využívat různých porovnávačů či kalkulaček, například kalkulátor poplatků, které jsou k dispozici na specializovaných webech a které usnadní život bankovním klientům. Minimálně jim naznačí, jak si při jejich individuálních požadavcích jednotlivé banky stojí,“ poradil Patrik Nacher. Správným výběrem lze totiž měsíčně ušetřit právě na poplatcích i stovky korun.
Využívejte internetové bankovnictví a nechoďte na pobočky
Jenom správná volba banky a typu účtu ale nestačí. Je také potřeba chovat se ekonomicky. To znamená platit kartou, vybírat z bankomatů vlastní banky a pokud možno vyšší částky méně často, používat aktivně internetové bankovnictví a nechodit na pobočky.
S výší úroků roste i míra rizika
Zároveň je důležité, jakým způsobem peníze uložíte. Možností je spousta. Od spořicího účtu po termínované vklady, a to vše jak u bank, tak u družstevních záložen, kde jsou finanční obnosy ze zákona pojištěny stejně jako u bank, ale jsou zde vyšší úroky. Dále je možné peníze investovat do investičních fondů a to dle míry rizika, nebo lze peníze zhodnocovat nákupem a prodejem akcií či investováním do různých komodit, v současnosti je moderní zlato. „Záleží na individuálních potřebách a požadavcích klienta. Vždy to ale bude o kompromisu mezi mírou rizika, výší úrokové sazby, tedy zhodnocením, a likviditou čili rychlostí přístupu ke svým penězům. Určitě platí, že když někdo nabízí vyšší úrokovou sazbu, tak s tím logicky roste i míra rizika,“ upozorňuje Patrik Nacher.
Dále záleží na tom, na jak dlouho chce klient peníze uložit. „Vždy se vyplatí mít nějakou snadno dostupnou finanční rezervu, třeba na spořicím účtu, a dlouhodobě neinvestovat všechny volné prostředky,“ doporučuje Patrik Nacher. Zároveň ale varuje před opačným případem. Češi totiž mají své finance většinou na běžných účtech, a ty se v podstatě neúročí. „Je opravdu zbytečné nechat peníze, které nutně nepotřebuji na každodenní potřebu, ležet na běžném účtu. Je to doslova vyhazování peněz oknem,“ upozornil Patrik Nacher. Dnes může klient snadno využít například formu spořicího účtu, kde se peníze úročí sazbou 0,5 % až 2,5 %, a přitom jsou peníze kdykoliv k dispozici. Termínované vklady bývají zhodnoceny 1 % až 3 %, u družstevních záložen je to dokonce 3 % až 5 %.
Nejabsurdnější bankovní poplatek
Server www.bankovnipoplatky.com vyhlašuje letos už sedmým rokem anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek. Loni v ní hlasovalo přes 50 000 bankovních klientů. Zde jsou vítězové uplynulých ročníků – nejabsurdnější bankovní poplatky.
2010: poplatek za výběr z vlastního účtu na přepážce
2009: poplatek za vklad na vlastní účet na přepážce
2008: poplatek za nadměrný vklad
2007: poplatek za vedení běžného účtu
2006: poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky
2005: poplatek za příchozí platbu
Autor: ZUZANA KŘEŠŤANOVÁ