Skladby Martina Smolky (1959) získaly uznání a obdiv doma i v zahraničí. V současnosti se hrají na mnoha místech světa, včetně prestižních festivalů v Evropě, v Americe i v Japonsku. U nás je Martin Smolka znám především díky opeře o třech třetinách a prodloužení Nagano (2001–2003), kterou napsal s libretistou Jaroslavem Duškem pro Národní divadlo a za kterou obdržel Cenu Alfréda Radoka. Je vyhledávaným pedagogem na JAMU v Brně a mj. byl rovněž několikrát lektorem Ostravských dnů.
Pro festival NODO napsal Martin Smolka operu Sezname, otevři se!, ve které se nezpívá, ale mluví: „Zpěv se ozve jen vzácně, jako šperk, jako pěna. Ženský sbor sedí s orchestrem v orchestřišti a kontratenorista se zjevuje na scéně. I hudba je protkaná seznamy – akordů, flažoletů, ale i odstínů pianissima,“ představuje své dílo Martin Smolka. Volnou inspirací byla autorovi antologie Bludiště seznamů, již uspořádal a komentáři doprovodil Umberto Eco. Seznamy mají lidstvu pomáhat vyznat se ve světě, který nás obklopuje, ale někdy jsou jako průvodci zrádní a ošemetní.
Režisérem a zároveň spoluautorem inscenace je Jiří Adámek (1977), který vyvinul originální typ hudebního divadla, ve kterém mísí hudebně komponovanou strukturu, stylizované herectví a zvláštní přístup k jazyku.
Premiéra mluvené opery se koná 26. a 28. června 2014 v 19 hodin v Divadle Antonína Dvořáka. (Rozhovoru s Martinem Smolkou mohou být posluchači přítomni v den premiéry 26. června v dopolední Telefonotéce Českého rozhlasu Vltava.)
2. bienále festivalu NODO se uskuteční 25. – 28. června 2014.
Více informací: http://www.ndm.cz/cz/stranka/109-nodo-2014.html
Martin Smolka – životopis
Martin Smolka (1959) vystudoval skladbu na AMU a soukromě u Marka Kopelenta. V roce 1983 spoluzaložil AGON ORCHESTRA, soubor specializovaný na současnost i historii Nové hudby, který se na přelomu 80. a 90. let stal nejvýznamnějším zprostředkovatelem repertoáru světové hudební avantgardy na naší scéně. Jeho skladby mu vydobyly uznání doma i v zahraničí a v současnosti se hrají na mnoha místech v Evropě, v Severní Americe i v Japonsku, včetně prestižních festivalů jako Donaueschinger Musiktage, Eclat Stuttgart, Wittener Tage für neue Kammermusik, Musik-Biennale Berlin, musica viva Munich, Pražské jaro nebo Bang on a can-Marathon (New York). Jeho kompozice nahrála řada rozhlasových stanic a byly vydány na CD (Arta Records v Praze a col legno/NEOS v Mnichově), od roku 2000 vydává jeho partitury nakladatelství Breitkopf und Härtel v německém Wiesbadenu. V Česku je z jeho práce nejznámější opera Nagano díky ohlasu inscenace v Národním divadle v Praze (Cena Alfréda Radoka 2004). Výběrově píše i pro divadlo a pro film (naposledy hudba k němému filmu Ernsta Lubitsche Die Puppe). Od roku 2003 učí kompozici na JAMU v Brně.
Smolka v instrumentálních skladbách napodoboval městské i přírodní zvuky (lodní a vlakové sirény, rachot strojů, zvuky deště a mnohé jiné), přičemž tyto zvukové vzpomínky spoluurčovaly výraz jeho hudby, často nostalgický či groteskní, někdy obojí zároveň (např. skladby Déšť, nějaké okno, střechy, komíny, holubi a tak…, a taky železniční mosty, Rent a ricercar aj.). Nápodoba reálných zvuků ho přivedla k mikrointervalům, které pak používal různými způsoby, mj. k deformaci tonálních trojzvuků a melodií (např. Ach, mé milé c moll pro ansámbl). Hojné užívání citátů, aluzí a perzifláží vyvrcholilo v orchestrální skladbě Remix, Redream, Reflight. V posledních letech se hodně věnoval vokální hudbě (mj. Walden, the Distiller of Celestial Dews pro sbor, Psalmus 114 pro sbor a orchestr). O tom, jak komponuje, napsal několik článků: Co a jak dělám s mikrointervaly (německy v MusikTexte 97/2003, polsky v Glissando 17/2011), Citát, hudba o hudbě (2008, dosud nepublikováno), Ohryzaná tužka v HIS Voice 6/2008.