Jste profesorem matematiky a fyziky, přitom do školství se dnes moc mladých mužů nehrne. Co Vás přivedlo za katedru?
Chtěl jsem se stát učitelem. Baví mě učit, je to můj koníček. Snažím se působit na žáky a studenty tak, abych to, co umím, naučil také je. Věřím, že své žáky mohu zlepšit. Vystudoval jsem Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů matematika a fyzika.
Matematika nebývá oblíbeným předmětem. Kdy jste se rozhodl věnovat se právě jí?
Matematika je označována za královnu přírodních věd a fyzika je její princeznou. Jasná volba. Matematika mě zajímala už na základní škole, ale rozhodnutí padlo ve čtvrtém ročníku gymnázia. Na matematice se mi líbí úlohy typu ´Aha´ (to, když Vás napadne krásné řešení problému a dostaví se radost) a ve fyzice kladení prosté otázky ´Proč?´ a hledání odpovědí.
Když jsem chodívala do školy já, matematika nikoho moc nebavila. Máte nějaký trik, jak přivést studenty k pozornosti?
Máte pravdu, matematika je pro řadu studentů těžká, složitá a abstraktní, bývá i noční můrou. Nízkou kvalitou matematických poznatků trpí žáci ve všech zemích světa, i když v různé míře. Je proto pochopitelné, že didaktika matematiky v mnoha zemích věnuje této problematice zvýšenou pozornost. V posledních letech je to zejména snaha porozumět poznávacímu procesu, tedy tomu, jak se dítěti otevírá svět matematiky a jak se jej postupně žák či student zmocňuje. V současnosti existuje více teorií popisujících poznávací mechanizmus. Klíčovou roli hraje učitel, jeho práce, schopnosti a víra ve schopnosti žáka. Snažím se u žáků probouzet chuť a lásku k matematice. Dávám přednost konstruktivisticky vedené výuce s motivačními úlohami.
Od příštího roku čekají studenty poprvé celostátní maturity. Budou sice jen rozjezdové, ale určitá změna už to je. Myslíte, že byl dobrý krok je zavést?
Myslím si, že v této podobě je to krok zpátky. Nemyslím si, že by státní maturita nějak výrazně změnila naše školství. Je to ale na dlouhou diskusi. Počínaje rokem 2010, respektive školním rokem 2009/2010, se bude maturitní zkouška skládat ze dvou částí – profilové (školní) části a společné (státní) části. Aby žák u maturitní zkoušky uspěl, bude muset úspěšně složit obě části maturity. Roky 2010 a 2011 tak představují jakousi náběhovou fázi reformní maturity, která nabude konečné podoby v roce 2012. Profilová (školní) část maturity do značné míry kopíruje současnou maturitní praxi a její podoba významně závisí na rozhodnutí ředitele školy. Skládá se ze dvou nebo tří povinných zkoušek a až dvou nepovinných zkoušek. Faktický počet povinných zkoušek závisí na rozhodnutí ředitele až do té doby, kdy bude počet zkoušek v daném oboru stanoven příslušným RVP (rámcový vzdělávací program). Aby žák úspěšně vykonal profilovou část maturity, musí úspěšně složit všechny její povinné zkoušky. Společnou část budou tvořit 2 povinné zkoušky a možnost konat až 3 nepovinné zkoušky. Povinné zkoušky budou žáci skládat z následujících zkušebních předmětů: český jazyk a literatura a matematika nebo cizí jazyk – podle volby žáka. Povinné zkoušky bude moci žák složit buď v základní, nebo ve vyšší úrovni obtížnosti dle své volby, která je pouze jeho rozhodnutím bez ohledu na to, jaký obor nebo typ školy studuje. O úspěšném složení společné části maturity rozhoduje to, zda žák úspěšně vykonal obě její povinné zkoušky. Zvolená úroveň obtížnosti u komplexní zkoušky se vztahuje na všechny její dílčí zkoušky. Pro nepovinné zkoušky je žákům přichystána nabídka z následujících zkušebních předmětů: cizí jazyk, matematika, občanský a společenskovědní základ, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis a dějiny umění. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál až do roku 2012. Pokud potřebujete o nové maturitě vědět více, pak si prostudujte materiály na www.novamaturita.cz
Studenti si budou moci vybrat, zda chtějí lehčí nebo těžší verzi maturit. Slyšela jsem ale již kritiku, že ukázka snadnější verze byla až moc snadná a zvládli by ji i děti ze základních škol….. .
Když probíhaly pokusy, tedy Sonda Maturant, studenti našeho gymnázia dopadli v matematice velmi dobře. Ukázalo se, že tyto zkoušky byly podstatně jednodušší než naše maturita. Student, který měl z matematiky téměř čtyřku, měl v Sondě Maturant z nižší úrovně matematiky jedničku. Takže obecně pro gymnázia jednotná maturita z matematiky mnoho nepřinese.
Zkouška dospělosti je hodně o nervech. Radíte při ní studentům nebo je necháte řádně se propotit?
Matematika a fyzika nyní patří mezi volitelné maturitní předměty. Pokud si student sám zvolí matematiku nebo fyziku jako maturitní předmět, pak má o tyto předměty zvýšený zájem. Existuje předpoklad, že se připraví velmi dobře. Může se stát, že si student nedovede na něco vzpomenout. Malé připomenutí je, myslím si, na místě. Předpis praví, že bychom měli hodnotit pouze výkon u maturitní zkoušky, ale za čtyři roky známe studenty moc dobře… .
Vzpomínáte Vy na svou maturitu? Prozradíte, co jste měl za známku z matematiky? Samozřejmě pokud jste z ní maturoval?
Na maturitní zkoušku se snad ani nedá zapomenout. V jednom dni prokázat znalosti ze dvou jazyků a ještě z fyziky a matematiky. Maturoval jsem 1. června – pro mě to byla opravdu zkouška z dospělosti. I z matematiky jsem maturoval za jedna.
Jste prezidentem Asociace malých debrujárů v MS kraji. Co to je za organizace? Mohl byste ji nějak přiblížit?
Asociace malých debrujárů České republiky je občanské sdružení a na Moravě působí od roku 1992. Slovo DEBRUJÁR je francouzského původu, vzniklo ze slov DÉBROUILLARD – šikovný, obratný a SE DÉBROUILLER – objevovat, pomoci si v těžkostech, umět si poradit. Debrujáři jsou chlapci a děvčata, kteří mají zájem o vědu, techniku, kteří stále něco vymýšlejí, objevují a experimentují. Debrujáři se seznamují se zajímavými pokusy, které si mohou sami vyzkoušet. Věda je pro ně poučením, ale i zábavou. Objevují řadu zákonitostí přírody, více poznávají sebe, své okolí, svět a to vše hrou. Na pokusy nepotřebují žádné složité přístroje. Vystačí s materiálem, který mají doma, nebo ho koupí v nejbližší prodejně. Členové klubu z celé republiky se mohou zúčastňovat společně zajímavých akcí, setkání a táborů, soutěží, cestování za vědou do zahraničí.. Někteří učitelé fyziky nebo chemie vyhledávají možnost, aby tuto aktivitu malých debrujárů mohli využívat v rámci vyučování. Motto debrujárů: Debrujár si vždy ví rady. Více informací najdete na www.debrujar.cz.
Libor Lepík učí i s odporem. Elektrickým
Pokud máte představu věčně uštvaného, nervózního a arogantního učitele, rychle ji zahoďte. Představte si naopak člověka, který umí vtipně a zajímavě podat látku, je veselý a oblíbený. A to učí matematiku a fyziku! Libora Lepíka na gymnáziu ve Frýdku prostě mají rádi.
Zvětšit
Profesor matematiky a fyziky občas učí s odporem. Naštěstí pouze s tím elektrickým. Na snímku je s pomůckou na pokusy s polovodičovou diodou a odporem.
