Senátorem se podruhé stal senátor Jaromír Štětina, který byl v roce 2004 poprvé zvolen za Stranu zelených, nyní za TOP09. Z 86 tisíc voličů Prahy 10 mu ve druhém kole dalo hlas téměř 11 tisíc lidí. Jeho protikandidáta a starostu Vladislava Lipovského volilo o asi 2800 lidí méně, získal zhruba 8 tisíc hlasů.
Samozřejmě platí další politologické poučky, třeba že senátní volby většinou prohrává ta strana, která je u vlády na místní i celostátní úrovni atd. Tato analýza ale míří nikoli do sociologie, ale do čísel vzhledem k účasti. Mezi prvním a druhým kolem v senátních volbách přirozeně bývá rozdíl – letos v Praze 10 byl ale extrémní. Do druhé kola přišla pouhá polovina těch, která volila v kole prvních o týden dříve. Letos se prvního kola účastnil nadstandardní počet cca 44 % voličů, druhého kola ale asi jen polovina z prvního kola, tedy nějakých 22 %. Jde často také o to, s jakými dalšími volbami jsou první kola spojena nebo o to, že zájem o Senát je menší, než třeba o volby do Parlamentu. Na druhou stranu ale právě Senát si za poslední roky vydobyl výrazně lepší zvuk, než měl u minulých nebo předminulých senátních voleb.
Jak to bylo v senátních volbách v minulosti
Rozdíl mezi prvním a druhým kolem v minulých senátních volbách v roce 2004 (v listopadu tehdy probíhaly společně s krajskými volbami) v Praze 10 byl pouhých pět procent. To dnes znovu zvolený Jaromír Štětina tehdy kandidující za Stranu zelených porazil ve druhém kole kandidáta ODS Jana Malypetra. Zatímto u Malypetra nebyl v odevzdaných hlasech mezi prvním a druhým kolem prakticky žádný (ani ne 700 hlasů), u Štětiny se tehdy zvýšil podíl hlasů v jeho prospěch dvojnásobně. I tehdy rozhodly ani ne tři tisíce hlasů.
- Politologické poučky říkají, že senátní volby většinou prohrává ta strana, která je u vlády na místní i celostátní úrovni.
A ještě o jedno volební období zpět: V principu ten samý nevelký rozdíl ve voličské účasti (ale velký rozdílu hlasů vítězi) se v Praze 10 odehrál i v senátních volbách v roce 98 (listopad), kde také byl souběh voleb, v jednom termínu probíhaly regulérní senátní i obecní. Navíc jako letos tehdy byly na jaře volby parlamentní – šlo tedy také o „supervolební“ rok. Ovšem tehdy byl rozdíl mezi prvním a druhým kolem minimální – konkrétně rozdíl 8 % v účasti voličů. To se tehdy druhého kola senátních voleb účastnilo zhruba 32 % voličů a tehdy kandidátka Čtyřkoalice Zuzana Roitová porazila občanského demokrata Milana Kondra. V roce 98 ovšem rozhodl rozdíl více než 10 tisíc voličů. Letos tedy šlo o jednoznačně největší rozdíl v účasti voličů mezi koly.
Voliči zůstali doma – napříč stranami a podporou
Letos tedy dvojnásobný úbytek voličů mezi prvním a druhým kolem se odehrál zřejmě bez ohledu na slíbené podpory nepostupujících kandidátů. Podporu Štětinovi po prvním kole, ve kterém získal 11 210 hlasů, slíbili fotbaloví fanoušci z Desítky pro domácí, kteří svého kandidát nepostavili (takže ani nejde usuzovat, o kolik mohlo jít hlasů – ve volbách do zastupitelstva získaly asi 3 tisícovky hlasů), a těsně před pátečním začátkem i zelení (tam šlo asi o 2 000 hlasů v prvním kole). Ze stran, které v prvním kole senátních voleb v Praze 10 zcela propadly, by se ještě daly zmínit Věci veřejné, které podpořily Štětinu, ale u nich se jednalo opravdu o pár stovek hlasů (633 v prvním kole – tedy zdaleka ne 2 %). Zvolený Štětina získal v druhém kole o necelý tisíc hlasů méně (i přes slíbenou podporu – to ale platí pro oba kandidáty a zřejmě podporuje úvahu, že rozhodl především velký úbytek voličů v druhém kole). Jeho protikandidát Lipovský získal v prvním kole o asi dva a půl tisíce hlasů méně než Štětina, tedy 8 708 hlasů. Získal ale větší podporu do druhého kola: slíbily jej podpořit strany ČSSD (jejich kandidát a zdejší zastupitel Miroslav Svoboda získal v prvním kole třetí místo a 6 644 hlasů), dále Suverenita (Jana Bobošíková na čtvrtém místě pak 3 326 hlasů) či dokonce s poukazem na to, že nejde o ideovou podporu, ale proto, že Štětina jako kandidát je pro KSČM lidsky nepřijatelný, i komunisté. Jejich kandidát byl v prvním kole pátý s 2 139 hlasy ještě před pátou Evou Stříteskou za zelené. I Lipovský měl ale stejně jako Štětina ve druhém kole méně hlasů než v prvním – dokonce prakticky stejně jako Štětina.
Téměř 70 tisíc voličů, kteří k urnám nepřijdou – to něco znamená
Voliči stotisícové Prahy 10 tedy nakonec rozhodli o senátorovi rozdílem necelých 3 tisíc hlasů. Faktem zůstává, že u obou kandidátů se jednalo o pokles hlasů do druhého kola, dokonce ve stejném množství, a že se v Praze 10 jednalo o historicky největší rozdíl mezi koly, kdy letos do druhého kola přišla pouhá polovina voličů z prvního. Tedy kromě jiných politologických a dalších důvodů se může zdát, že právě voliči, kteří oproti logickým odhadům či příslibům nepřišli, zřetelně rozhodli toto druhé kolo. Proč nepřišli a nevolili, je samozřejmě jiné téma. Variant vysvětlení ale samozřejmě může být kromě matematiky celá řada: a jistě přijdou čtenáři i odborníci i na další. Když ale přijde k druhému kolu voleb pouhá polovina těch z prvního, a i tak nejde o horentní účast – rozhodne pak o stotisícovém městě zhruba 2 800 hlasů pro senát a pouhý jeden a půl tisíce hlasů by váhy naprosto vyrovnalo.