Komentář vydavatele Jana Čížka: Byrokratická Dešťovka

Šetřete vodou, sbírejte dešťovku, radí nám letáček. Náklady vám uhradíme, do tří týdnů vyřešíme žádost i dotaci a pošleme vám peníze na účet. Tak jsem tedy započal dílo. Jímku už jsme měli vybudovanou, ale svody jenom z části domu, dříve to stačilo, ale teď už ne, léta jsou opravdu suchá. Přišla těžká parta a 12 let pracně budovanou zahradu úplně rozkopala, zákopy jak za války. No, ale dílo se podařilo, a když si člověk trochu máknul na zahradě, tak za měsíc ani nevěděl, jaká spoušť se tam odehrávala.
Jenže to hlavní teprve začalo. Proces žádosti a vyúčtování státního příspěvku Dešťovka. Řeknu na rovinu, že kdybych tušil, co mne čeká, nikdy bych do toho nešel. Příspěvek státu je cca 37.500 Kč, ale dokumentů předložíte celý šanon. Bez pomoci specializované agentury, jejíž služby ale platíte, nemáte vůbec šanci žádost předložit. Když jsem to počítal, „stálo“ mne to přesně 31 e-mailů, hodiny telefonátů s pracovníkem agentury, a celkem desítky lejster, které byly potřeba. Za služby agentury zaplatíte 7.000 Kč, v čistém vám tedy zbyde 30.500 Kč. Celkem stavba stála hodně přes 80.000 Kč a dotační proces trval zhruba půl roku.
Osobně bych do sbírání dešťovky šel i bez finanční pomoci státu, je to totiž jediná šance, jak si do budoucna udržet zahradu zelenou a nedrancovat naše vodní zdroje. Ale pomoc státu není efektivní. Nevím, možná je to záměr lidi odradit, ať se nehlásí každý. Pro mne to byla „dotační“ premiéra a zároveň derniéra. Chtěl jsem si vyzkoušet, jak takové věci v praxi fungují, a mám smíšené pocity. Na jednu stranu je určitě správné lidi motivovat, aby zadržovali vodu, ovšem ta byrokracie je strašná. Doporučuji celý systém výrazně zjednodušit, je to opravdu hrůza.