8°C
Jak jste snášel nedávné dusné počasí, kdy většinou zapršelo jen sporadicky a na pár minut?
Jako všichni ostatní.
Neovlivňuje venkovní klima vaši schopnost skládat písně?
Skládání písní může být ovlivněno i dusnem a nemusí jít jen o dusno povětrnostní. Vnitřní rozpoložení samozřejmě ovlivňuje tvorbu. Některé věci skrze mě vychází při prožitku štěstí a jiné zase při neporozumění, při úzkosti, strachu. Důležité je zapojit představu posluchače, aby to, co říkám, bylo pochopeno a vnímáno správně.
Nedávno vám vyšlo nové album. Vezmete si teď tvůrčí dovolenou?
Práce mě těší a naplňuje, a proto mám radost, že jsem teď dostal možnost napsat a otextovat titulní píseň k filmu „Ten, který tě miloval“.
Co se vám v našem hlavním městě líbí?
Žiji už 12 let v Praze 6 a vyhovujeme mi její určitá odlehlost a blízkost centra zároveň, možnost projít se ve Stromovce a přijít například do pekárny, kde se k vám lidé chovají jako na malé vísce. Velikost Prahy zaručuje i velké množství lidí, které v ní žije a tím se také zvyšuje pravděpodobnost setkání s lidmi, kteří jsou mi podobní a mají stejný pocit z okolního světa. Obecně se považuji za Pražáka.
Jste rodákem z Turnova. Byl váš přechod do naší metropole jednoduchý, nebo jste měl tehdy nutkání vrátit se zpět do rodného města?
Do našeho hlavního města jsem přišel z Pardubic. Přestože otcova rodina pochází z Vídně, maminčina je od Prahy, takže už od dětství pro mě měla česká metropole punc domova.
Vystupujete spíše jako apolitický člověk, který v jednom rozhovoru prohlásil: „Nevadí mi, když jednou volby vyhraje pravice a příště zase levice.“ Nebyla by spíše lepší dlouhodobá politická kontinuita?
Přirovnal bych to k lidské chůzi. Chceme-li jít dál, střídáme levou a pravou, a to nám zaručuje pohyb dopředu. U dlouhodobé monotónnosti se zvyšuje pravděpodobnost zapadnutí do jakési totality.
Domníváte se, že v naší společnosti vzrůstá agresivita?
Myslím a doufám, že ne.
Blíží se léto a s ním plno hudebních festivalů. Kde vás naši čtenáři mohou vidět naživo?
Doporučuji se podívat na mojí webovou stránku www.michalhruza.cz. nebo na sociální sítě.
Uvažoval jste také někdy o herecké dráze?
Na gymnáziu jsem hrál divadlo, protože členy amatérského divadelního souboru byla krásná děvčata.
Léto je pro většinu lidí také spojeno s cestováním. Kam jste se nejdál podíval?
Kromě Kanady a USA jsem navštívil velmi odlehlé místo – Špicberky. Spojil jsem tam tento pracovní pobyt se členy naší kapely, při kterém jsme sbírali inspiraci a natočili videoklip k písni Polárka z posledního alba „Sám se sebou“ a zároveň jsme navštívili místo, kde žije víc ledních medvědů než lidí.
Pocházíte z nádražácké rodiny. Cestujete tedy rád vlakem, nebo pro svoje přesuny po republice raději volíte automobil?
Mám rád cesty vlakem, protože je úplně jiný požitek z jízdy, když nemusíte řídit a sledovat provoz, ale mám rád i řízení auta, které vás doveze i tam, kde nejsou koleje. Nádražákem byl už můj děda.
Vaše přání do zbytku letošního roku?
Přál bych si, abychom se nebáli být někdy sami se sebou.
Michal Hrůza
narozen 31. srpna 1971 v Turnově
zpěvák, kytarista, skladatel, textař
v roce 1996 založil skupinu Ready Kirken, se kterou natočil pět hudebních alb a napsal pro ni více než padesát písní a textů
po odchodu z Ready Kirken si založil novou skupinu Kapela Hrůzy
podílel se na hudbě k filmům Lidice a Martin a Venuše
ženatý, dvě dcery
koncem května vydal na CD záznam živého koncertu v Rudolfinu
.jpg)
.jpg)
