Některé firmy ale mají pro takové případy lepší podmínky, než stanoví zákoník práce a svým zaměstnancům garantují placené volno například v samotné pracovní smlouvě nebo kolektivní smlouvou.
O neplacené volno a napracování zameškané pracovní doby mohou požádat zaměstnavatele také příbuzní a známí, kteří chtějí postiženým osobně pomoci, aby se jejich domácnost nebo firma co nejdříve vzpamatovala z následků řádění živlů.
Neplaceným volnem nebo napracováním zameškané pracovní doby se řeší i případy, kdy postižený povodní potřebuje jednat s pojišťovnou či si vyřídit nové doklady, které odnesla, popřípadě poškodila velká voda. V takových případech postačí vzniklou překážku zaměstnavateli oznámit ústně.
Existuje ovšem případ, takzvaný veřejný zájem, kdy máte nárok na volno. Je to tehdy, když musíte řešit stabilizaci, demolici nebo obnovujete základních hygienické podmínky budovy. Jde například o situace, když podemletý pozemek, který zaměstnanec vlastní, je nutné zpevnit, protože ohrožuje domy sousedů. Nebo si třeba musí vzít pracovník volno, aby odstranil hygienické problémy, které by mohly lidem v obci způsobovat zdravotní potíže.
„Na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele nárok ze zákona automaticky není, nicméně nic nebrání tomu, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli jinak, nebo to jinak stanovil vnitřní předpis,“ připomíná ministerstvo práce a sociálních věcí. Svoji činnost musíte zaměstnavateli prokázat. Potvrzení o likvidaci škody ve veřejném zájmu by měl vydat obecní úřad, policie nebo hasiči.
Pokud povodeň zasáhne zaměstnavatele a ten musí přerušit provoz, je nutné, aby lidé počítali s několika variantami. Jestliže se musí práce přerušit, zaměstnavatel se nejprve pokusí převést své zaměstnance na jinou práci. Sice bez jejich souhlasu, ale pouze na nezbytně nutnou dobu.
„Zaměstnanec je v takovém případě povinen příkazu zaměstnavatele uposlechnout. Odmítnout lze jen tehdy, když tento příkaz může bezprostředně a závažně ohrozit život nebo zdraví zaměstnance,“ uvádí ministerstvo. Po dobu převedení na jinou práci přitom zaměstnanci nemohou na svém výdělku tratit a mají nárok na plat za vykonanou náhradní práci plus doplatek do výše svého průměrného výdělku.
Když žádná náhradní práce není, jde o takzvanou překážku v práci a zaměstnanci musí dostat nejméně 60 procent průměrného výdělku.
Pokud samotná firma není poškozená povodněmi, ale nemůže se v ní pracovat, protože například nejde elektřina, nebo jsou pozastavené dodávky surovin, musí se zaměstnavatel znovu snažit převést zaměstnance na jinou práci. Pokud taková možnost není, dostanou 80 procent svého průměrného výdělku, jde o překážku z důvodu prostoje.
Firma, která je živelní událostí postižena natolik, že musí zrušit část provozu nebo ukončit svou činnost, může sáhnout k výpovědím. „Na tyto případy se nevztahuje ochranná doba, takže výpovědi lze dát i zaměstnancům, kteří jsou v pracovní neschopnosti, zaměstnankyním na mateřské dovolené a zaměstnancům na rodičovské dovolené,“ upozorňuje ministerstvo.
Výpověď musí být písemná a doručená do vlastních rukou zaměstnance. Výpovědní doba je v takovém případě nejméně dvouměsíční a začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pracovní poměr je v těchto situacích možné ukončit i dohodou.
Zdroj: Mediafax